(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 2:
Řádek 2:
==Strava sportovců==
==Strava sportovců==
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [[w:cs:lidská výživa|výživy]] sportovce jsou [[w:cs:Sacharidy|sacharidy]], které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z [[w:cs:bílkoviny|bílkovin]]. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem [[w:cs:vitamín|vitamínů]] a minerálů.<ref>https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/</ref>
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [[w:cs:lidská výživa|výživy]] sportovce jsou [[w:cs:Sacharidy|sacharidy]], které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z [[w:cs:bílkoviny|bílkovin]]. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem [[w:cs:vitamín|vitamínů]] a minerálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jídelníček pro sportovce - zdravá strava {{!}} PestrýJídelníček.cz
Obecně platí, že u [[w:cs:anaerobní|anaerobních]] sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U [[w:cs:Aerobní|aerobních]] a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html</ref>
Obecně platí, že u [[w:cs:anaerobní|anaerobních]] sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U [[w:cs:Aerobní|aerobních]] a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zdravá výživa pro sportovce - jak by měl vypadat váš přísun živin? {{!}} G21-Vitality.cz
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Řádek 11:
Řádek 23:
==Nízká [[w:cs:uhlíková stopa|uhlíková stopa]]==
==Nízká [[w:cs:uhlíková stopa|uhlíková stopa]]==
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména [[w:cs:methan|metanu]] a [[w:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref>https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2</ref>
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul=Uhlíková stopa potravin: Proč kupovat ty místní?
}}</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména [[w:cs:methan|metanu]] a [[w:cs:Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = We are killing the environment one hamburger at a time
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.<ref>{{Citace periodika
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení = Hamerschlag
| jméno =
| jméno = Kari
| titul =
| příjmení2 = Venkat
| periodikum =
| jméno2 = Kumar
| datum =
| titul = Meat Eater's Guide to Climate Change + Health
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Řádek 45:
Řádek 86:
*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO<sub>2</sub>
*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO<sub>2</sub>
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/</ref>
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bílkoviny v potravinách: 35 nejbohatších zdrojů + ROZHOVOR s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D.
[[w:cs:Žito|Žito]] má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
[[w:cs:Žito|Žito]] má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
{{FTVS|Denní studium 2019|Tereza Mezu: Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce}}
[[Kategorie:Výživa]]
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
[[Kategorie:Udržitelná strava]]
[[Kategorie:Životní styl]]
Aktuální verze z 31. 1. 2022, 15:17
Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí.
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem výživy sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.[1]
Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.[2]
Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.
Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.[3] Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.[4]
Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.[5]
Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Hovězí maso: 27 kg CO2
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.
Sýr: 13,5 kg CO2
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
Vepřové maso: 12,1 kg CO2
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.[7]
Správný název jihoamerické obiloviny zní merlík čilský. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.
Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu. Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.
Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant (laskavec) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.
Teff neboli Milička habešská na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.
Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny.
Pohanka, stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.
Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.
Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.
Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.
Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj. Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.
