Strategie udržitelného rozvoje Evropské unie: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(1)
značka: nahrazeno
m (Editace uživatele „176.113.115.111“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Jiří Dlouhý“)
značka: rychlé vrácení zpět
 
Řádek 1: Řádek 1:
1
EU se v rámci procesu globalizace světového hospodářství zabývá i myšlenkou udržitelného rozvoje  ve všech jeho podobách (ekonomický, sociální, environmentální apod.). Evropská rada v Helsinkách v r. 1999 proto požádala Evropskou komisi (dále jen EK) o zpracování návrhu Evropské strategie udržitelného rozvoje. Tato byla schválena na summitu v Göteborgu v r. 2001. Její součástí se stala řada opatření zaměřená na následující zásadní otázky: klimatické změny,  ochrana veřejného zdraví, zodpovědnější řízení a ochrana přírodních zdrojů, zlepšení využití dopravního systému a půdy. Evropská rada se shodla na pravidelném vyhodnocování plnění strategie vždy na jejím jarním zasedání. V současné době EK připravuje podstatnější revizi strategie v návaznosti na rozšíření EU, terorismus, zhoršující se životní prostředí v EU i ve světě a v neposlední řadě i v návaznosti na závazky EU učiněné v rámci globálních iniciativ. Více informací ke strategii včetně dokumentů lze najít na http://europa.eu.int/comm/sustainable/pages/document_en.htm.
 
K '''[[Lisabonská strategie|Lisabonské strategii]]''' přidala Göteborgská Strategie (SUR) třetí, environmentální pilíř. Podle ní vyžaduje udržitelný rozvoj globální řešení. Musí se stát jedním z cílů bilaterální rozvojové spolupráce a všech mezinárodních organizací a specializovaných agentur. EU by zejména měla prosazovat témata globální správy věcí veřejných pokud jde o životní prostředí (tzv. environmental governance), a zajišťovat, aby se politika obchodu a politika životního prostředí vzájemně podporovaly. Hlavními prioritami SUR jsou klimatické změny, doprava, veřejné zdraví a přírodní zdroje. Mezinárodní, tj. globální dimenzi doplnil k SUR v roce 2002 summit Evropské rady v Barceloně, který byl zároveň přípravou na WSSD. Světový summit však ukázal, že po 10 letech od konání summitu v Riu nedošlo v EU k zásadnímu pokroku směrem k udržitelnému rozvoji, a to jak v rámci politiky uvnitř EU, tak navenek, zejména ve vztahu k cílům zaměřeným na rozvojové země.
 
Významným prvkem strategie udržitelného rozvoje je problematika klimatických změn a v jejich rámci emise skleníkových plynů. EU v této oblasti hraje vůdčí roli na mezinárodní scéně a ČS EU jsou signatáři Kjótského protokolu , ratifikovaly jej a EU implementovala jeho závěry do právního řádu EU. V této souvislosti vstoupilo v lednu 2005 v EU v platnost Schéma obchodování emisemi skleníkových plynů (největší svého druhu na světě).
 
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
*[http://europa.eu/eur-lex/en/com/cnc/2001/com2001_0264en01.pdf A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development 2001 Gothenburg Communication from the Commission - Commission's proposal to the Gothenburg European Council]
 
{{licence cc|Gombala, Ivo}}
 
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Evropská unie]]

Aktuální verze z 26. 3. 2020, 15:40

EU se v rámci procesu globalizace světového hospodářství zabývá i myšlenkou udržitelného rozvoje ve všech jeho podobách (ekonomický, sociální, environmentální apod.). Evropská rada v Helsinkách v r. 1999 proto požádala Evropskou komisi (dále jen EK) o zpracování návrhu Evropské strategie udržitelného rozvoje. Tato byla schválena na summitu v Göteborgu v r. 2001. Její součástí se stala řada opatření zaměřená na následující zásadní otázky: klimatické změny, ochrana veřejného zdraví, zodpovědnější řízení a ochrana přírodních zdrojů, zlepšení využití dopravního systému a půdy. Evropská rada se shodla na pravidelném vyhodnocování plnění strategie vždy na jejím jarním zasedání. V současné době EK připravuje podstatnější revizi strategie v návaznosti na rozšíření EU, terorismus, zhoršující se životní prostředí v EU i ve světě a v neposlední řadě i v návaznosti na závazky EU učiněné v rámci globálních iniciativ. Více informací ke strategii včetně dokumentů lze najít na http://europa.eu.int/comm/sustainable/pages/document_en.htm.

K Lisabonské strategii přidala Göteborgská Strategie (SUR) třetí, environmentální pilíř. Podle ní vyžaduje udržitelný rozvoj globální řešení. Musí se stát jedním z cílů bilaterální rozvojové spolupráce a všech mezinárodních organizací a specializovaných agentur. EU by zejména měla prosazovat témata globální správy věcí veřejných pokud jde o životní prostředí (tzv. environmental governance), a zajišťovat, aby se politika obchodu a politika životního prostředí vzájemně podporovaly. Hlavními prioritami SUR jsou klimatické změny, doprava, veřejné zdraví a přírodní zdroje. Mezinárodní, tj. globální dimenzi doplnil k SUR v roce 2002 summit Evropské rady v Barceloně, který byl zároveň přípravou na WSSD. Světový summit však ukázal, že po 10 letech od konání summitu v Riu nedošlo v EU k zásadnímu pokroku směrem k udržitelnému rozvoji, a to jak v rámci politiky uvnitř EU, tak navenek, zejména ve vztahu k cílům zaměřeným na rozvojové země.

Významným prvkem strategie udržitelného rozvoje je problematika klimatických změn a v jejich rámci emise skleníkových plynů. EU v této oblasti hraje vůdčí roli na mezinárodní scéně a ČS EU jsou signatáři Kjótského protokolu , ratifikovaly jej a EU implementovala jeho závěry do právního řádu EU. V této souvislosti vstoupilo v lednu 2005 v EU v platnost Schéma obchodování emisemi skleníkových plynů (největší svého druhu na světě).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]