Správná výživa z pohledu ekologie: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 87: Řádek 87:
{{FTVS|Denní studium 2020|Eliška Sojková: Správná výživa z pohledu ekologie}}
{{FTVS|Denní studium 2020|Eliška Sojková: Správná výživa z pohledu ekologie}}


[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
[[Kategorie:Výživa]]
[[Kategorie:Udržitelná strava]]
[[Kategorie:Životní styl]]

Aktuální verze z 31. 1. 2022, 14:17

Ekologické obaly na potraviny
Dřevěné nádobí

V lidské společnosti žije pospolu několik generací. Všechny generace bez rozdílu věku se nějak stravují a provádějí určitý pohyb. V každém věku se upřednostňuje určitá strava a druh pohybu. Přesto však věk není vždy pro zdraví a zdatnost rozhodující. U většiny jedinců je to individuální.[1]

Výživa je v dnešní době poněkud častým tématem a velmi žádaným. Ve sportu se výrazně podílí na úspěchu sportovců, ale i běžná populace se zabývá tím, co jí. Různí lidé se stravují různě. Strava je hodně individuální záležitost, kterou ovlivňuje řada faktorů (prostředí, finanční možnosti, rodina, přátelé, věk, pohlaví, pohybová aktivita, způsob životního stylu).

Kvantita nebo kvalita[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době máme k dispozici širokou škálu potravin, které jsou různě vyrobeny, zpracovány, mají různý původ. Hodně lidí šetří a tvrdí, že na potraviny ekologicky vyrobené, které mají vyšší cenu, nemají. Otázkou však zůstává, co je lepší, zda velké množství potravin, vyrobených neekologickou cestou za nižší cenu, nebo pár kvalitních potravin s ekologickou výrobou? Lidé všeobecně jí moc a pro přežití by jim stačila daleko menší konzumace jídla. Jenže někteří lidé žijí proto aby jedli a ne naopak, jak by to mělo být. Ano jídlo je potěšením, ale všeho s mírou. Kdyby lidé stejné množství peněz, za které si koupí nekvalitní potraviny ve velkém množství investovali do menšího množství kvalitních potravin, určitě nebudou strádat, ba naopak.[2]

Kvalitní potraviny jsou správně energeticky vyvážené a dodají tělu potřebné kvalitní živiny, a přitom jich nemusíme sníst tolik. Např. jeden žitný rohlík nás zasytí stejně jako dva bílé obyčejné. Z toho vyplývá, že kvalitních potravin nám stačí méně, cenově nás to vyjde nastejno a nedochází k plýtvání jídla, které se poté ani nezkonzumuje a vyhodí. Navíc pokud si koupíme dražší jídlo, dáme si pozor, abychom ho všechno zkonzumovali a nevyhodili. U běžného jídla nám tolik nevadí, když se vyhodí, jelikož jsme do něj neinvestovali tak vysokou částku. Kupovat si méně potravin, častěji a kvalitních se vyplatí finančně, a navíc chráníme životní prostředí.[3]

Původ potravin[editovat | editovat zdroj]

Původ potravin je velmi důležitý. Pokud se zaměříme na koupi ekologicky vyrobených či zpracovaných potravin přispějeme k jejich udržení na trhu. Výrobky z ekofarem, farmářské a domácí produkty přímo od zemědělců jsou přírodní, a tudíž přirozené i pro naše tělo. Orientovat se lze také podle doby minimální trvanlivosti. Čím méně jsou potraviny upravené, tím kratší mají dobu spotřeby. Naopak pokud vidíme, že potravina má dobu trvanlivosti několik měsíců, většinou to znamená, že je nějak chemicky ošetřená.

Porovnáme-li zeleninu vypěstovanou doma a v supermarketu, jednak má domácí zelenina bohatší chuť, ale také víme, jak rychle se kazí. Naopak zelenina v supermarketech vydrží i týdny, tudíž je jasné, že je nějakým způsobem ošetřena, aby déle vydržela a koupilo ji co nejvíce lidí. Někdo nemá rád nakupování a raději si nakoupí do zásoby, aby nemusel chodit tak často. Lepší však je nakupovat častěji po menších dávkách a jíst potraviny čerstvé. Navíc čerstvé potraviny jsou i chutnější a na chuti lidem záleží zpravidla nejvíce.[4]

Obaly[editovat | editovat zdroj]

Čím dál více se setkáváme s bezobalovými obchody. Je to velice správný krok pro ochranu přírody. Odpadů je mnoho a tímto způsobem se dá jejich spotřeba omezit. Nevýhodou je, že vždy, když jdete do obchodu, musíte myslet na to, abyste si vzali vlastní nádoby. Jinak to má pro vás pozitiva, např. nehromadí se vám doma různé nádoby, máte méně odpadu, naberete si v obchodě dané potraviny, kolik sami chcete, jelikož jsou potraviny na váhu.[5] Všechny potraviny se bez obalu prodávat nedají, to je jasné. Ale pokud máme tu možnost, koupit si třeba mléko od farmáře do vlastní láhve, proč tuto možnost nevyužít.

Zároveň lze doma používat nádobí z přírodních materiálů, které se dá ekologicky likvidovat, při jeho poškození (např, místo plastových misek a příborů na cesty používat dřevěné). Má to i své estetické opodstatnění. Dřevěná miska vypadá lépe než plastová.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Je to jen na nás, jak se rozhodneme žít a jaké potraviny konzumovat. Ale na prvním místě by pro všechny lidi mělo být zdraví, a to správná strava značně ovlivňuje. Navíc jíst méně a kvalitní potraviny znamená předcházet civilizačním onemocněním (diabetes mellitus II. typu, w:cs:obezita, w:cs:kardiovaskulární onemocnění), která jsou v dnešní dobře velmi rozšířená. Navíc neděláme něco jen pro své zdraví, ale i pro přírodu a naši Zemi.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PIŤHA, JAN, 1964-. Zdravá výživa pro každý den. Vyd. 1. vyd. Praha: Grada 143 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2488-1, ISBN 80-247-2488-X. OCLC 320225174 
  2. VOLLMER, JOACHIM B., 1955-2014. Zdravá střeva, zdravý život : chraňte si centrum svého zdraví. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 192 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-0061-3, ISBN 80-271-0061-5. OCLC 958228618 
  3. DAHLKE, RÜDIGER, 1951-. Tajemství životní energie ve veganské stravě. 1. vydání. vyd. Brno: [s.n.] 204 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2458-1, ISBN 80-264-2458-1. OCLC 1104146916 
  4. 4,0 4,1 RAUBENHEIMER, David; SIMPSON, Stephen J.. Nutritional Ecology and Human Health. Annual Review of Nutrition. 2016-07-17, roč. 36, čís. 1, s. 603–626. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. ISSN 0199-9885. DOI:10.1146/annurev-nutr-071715-051118. (anglicky) 
  5. GAJDOŠOVÁ, MICHAELA. Život skoro bez odpadu : jak jej žijí holky z Czech Zero Waste. 1. vydání. vyd. Brno: [s.n.] 350 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2799-5, ISBN 80-264-2799-8. OCLC 1135590774