Specifika městského prostoru: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (Robot: Removing template: Pasdel)
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
Města se vyznačují určitými specifiky, které významně ovlivňují uspořádání dopravy. Jsou jimi především
Města se vyznačují určitými specifiky, které významně ovlivňují uspořádání dopravy. Jsou jimi především:
* vysoká hustota obyvatel („vyplatí“ se hromadná doprava)
 
* vysoká hustota komunikací
*vysoká hustota obyvatel („vyplatí“ se hromadná doprava),
* koncentrace různých typů aktivit (veřejný prostor pak plní řadu různých funkcí, kromě funkce dopravní i místo setkávání, rekreace, možnosti provozovat určité služby apod.)<ref name="Gehl">Jednotlivé funkce veřejných prostor přehledně rozebírá např. dánský urbanista Jan Gehl ve své knize "Život mezi budovami aneb Užívání veřejných prostranství” (česky vyšla v roce 2000, vydala ji Nadace partnerství – Program Partnerství pro veřejná prostranství, 202 stran). Gehl uvádí příklady "dobré praxe", kdy jsou městské prostory pro pěší integrované s cyklistickou a hromadnou dopravou a upraveny a oživeny drobnými architektonickými prvky. Nejčastěji se využívá nasvícení různých ploch a objektů, voda (stojící i tekoucí), různorodý městský mobiliář nebo nezvykle řešené zastávky hromadné dopravy. Zajímavé jsou i materiálově a barevně odlišené dlažby - originálním způsobem je využili například v argentinské Cordobě, kde se významné stavby „zrcadlí“ v dlažbě na ulicích a náměstích. Důležitým prvkem veřejných prostranství je i zeleň – pečlivě promyšleným nakupením stromů a keřů na Place de la Bourse ve francouzském Lyonu dosáhli jeho tvůrci zvláště působivého efektu. Ve městech pro lidi jsou důležité i parky. Skvělé příležitosti pro rekreaci a odpočinek mají ve svých nových, moderně řešených parcích obyvatelé v Curitibě, Portlandu nebo Torontu.
*vysoká hustota komunikací,
*koncentrace různých typů aktivit (veřejný prostor pak plní řadu různých funkcí, kromě funkce dopravní i místo setkávání, rekreace, možnosti provozovat určité služby apod.),<ref name="Gehl">Jednotlivé funkce veřejných prostor přehledně rozebírá např. dánský urbanista Jan Gehl ve své knize "Život mezi budovami aneb Užívání veřejných prostranství” (česky vyšla v roce 2000, vydala ji Nadace partnerství – Program Partnerství pro veřejná prostranství, 202 stran). Gehl uvádí příklady "dobré praxe", kdy jsou městské prostory pro pěší integrované s cyklistickou a hromadnou dopravou a upraveny a oživeny drobnými architektonickými prvky. Nejčastěji se využívá nasvícení různých ploch a objektů, voda (stojící i tekoucí), různorodý městský mobiliář nebo nezvykle řešené zastávky hromadné dopravy. Zajímavé jsou i materiálově a barevně odlišené dlažby - originálním způsobem je využili například v argentinské Cordobě, kde se významné stavby „zrcadlí“ v dlažbě na ulicích a náměstích. Důležitým prvkem veřejných prostranství je i zeleň – pečlivě promyšleným nakupením stromů a keřů na Place de la Bourse ve francouzském Lyonu dosáhli jeho tvůrci zvláště působivého efektu. Ve městech pro lidi jsou důležité i parky. Skvělé příležitosti pro rekreaci a odpočinek mají ve svých nových, moderně řešených parcích obyvatelé v Curitibě, Portlandu nebo Torontu.
V knize zaujmou i popisy vzniku a rozvoje koncepcí „měst pro lidi”.V Lyonu na jednotlivých projektech úprav městských prostorů spolupracují odborníci z různých resortů (včetně třeba sociálního oddělení) a veřejnosti. Jednání začíná tím, že pozvaný básník nebo spisovatel interpretuje ducha místa a popíše jeho život, charakter a zvláštní ráz. Poté odborníci vyslechnou přání a připomínky veřejnosti a až v této fázi město zadává realizaci projektu.</ref>
V knize zaujmou i popisy vzniku a rozvoje koncepcí „měst pro lidi”.V Lyonu na jednotlivých projektech úprav městských prostorů spolupracují odborníci z různých resortů (včetně třeba sociálního oddělení) a veřejnosti. Jednání začíná tím, že pozvaný básník nebo spisovatel interpretuje ducha místa a popíše jeho život, charakter a zvláštní ráz. Poté odborníci vyslechnou přání a připomínky veřejnosti a až v této fázi město zadává realizaci projektu.</ref>
* převažují cesty na kratší vzdálenosti (což umožňuje použít nemotorovou dopravu)
*převažují cesty na kratší vzdálenosti (což umožňuje použít nemotorovou dopravu),
* koncentrace motorové dopravy vede k řadě negativních dopadů jako jsou zácpy, nehody a znečištění ovzduší.  
*koncentrace motorové dopravy vede k řadě negativních dopadů jako jsou zácpy, nehody a znečištění ovzduší.
 




== Zdroje a poznámky ==
==Zdroje a poznámky==
<references/>
<references />


[[Kategorie:Doprava ve městech]]
[[Kategorie:Doprava ve městech]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}
{{upravit Hanka}}

Aktuální verze z 10. 2. 2020, 22:22

Města se vyznačují určitými specifiky, které významně ovlivňují uspořádání dopravy. Jsou jimi především:

  • vysoká hustota obyvatel („vyplatí“ se hromadná doprava),
  • vysoká hustota komunikací,
  • koncentrace různých typů aktivit (veřejný prostor pak plní řadu různých funkcí, kromě funkce dopravní i místo setkávání, rekreace, možnosti provozovat určité služby apod.),[1]
  • převažují cesty na kratší vzdálenosti (což umožňuje použít nemotorovou dopravu),
  • koncentrace motorové dopravy vede k řadě negativních dopadů jako jsou zácpy, nehody a znečištění ovzduší.


Zdroje a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jednotlivé funkce veřejných prostor přehledně rozebírá např. dánský urbanista Jan Gehl ve své knize "Život mezi budovami aneb Užívání veřejných prostranství” (česky vyšla v roce 2000, vydala ji Nadace partnerství – Program Partnerství pro veřejná prostranství, 202 stran). Gehl uvádí příklady "dobré praxe", kdy jsou městské prostory pro pěší integrované s cyklistickou a hromadnou dopravou a upraveny a oživeny drobnými architektonickými prvky. Nejčastěji se využívá nasvícení různých ploch a objektů, voda (stojící i tekoucí), různorodý městský mobiliář nebo nezvykle řešené zastávky hromadné dopravy. Zajímavé jsou i materiálově a barevně odlišené dlažby - originálním způsobem je využili například v argentinské Cordobě, kde se významné stavby „zrcadlí“ v dlažbě na ulicích a náměstích. Důležitým prvkem veřejných prostranství je i zeleň – pečlivě promyšleným nakupením stromů a keřů na Place de la Bourse ve francouzském Lyonu dosáhli jeho tvůrci zvláště působivého efektu. Ve městech pro lidi jsou důležité i parky. Skvělé příležitosti pro rekreaci a odpočinek mají ve svých nových, moderně řešených parcích obyvatelé v Curitibě, Portlandu nebo Torontu. V knize zaujmou i popisy vzniku a rozvoje koncepcí „měst pro lidi”.V Lyonu na jednotlivých projektech úprav městských prostorů spolupracují odborníci z různých resortů (včetně třeba sociálního oddělení) a veřejnosti. Jednání začíná tím, že pozvaný básník nebo spisovatel interpretuje ducha místa a popíše jeho život, charakter a zvláštní ráz. Poté odborníci vyslechnou přání a připomínky veřejnosti a až v této fázi město zadává realizaci projektu.