Editace stránky Soukromé pískoviště uživatele Eduard sloužící pro tvorbu článků

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
{{Archiv}}
 
 
V přípravě  
 
V přípravě  
  
Řádek 13: Řádek 12:
  
 
EIA
 
EIA
 
---
 
Dějiny ekologie
 
  
  
Řádek 27: Řádek 23:
 
== Základní shrnutí ==
 
== Základní shrnutí ==
  
Studia budoucností studují včerejší a dnešní změny a analyzující laické i odborné záměry a názory na příští vývoj. Zahrnují analýzu zdrojů, zvyků a hybných příčin změny a stability, přičemž usilují o rozvinutí předvídání a mapování možných budoucností. V angličtině se kromě pojmu futures studies používá také spojení strategické předvídání (strategic foresight), obojí se používá v odborném akademickém diskurzu pro název vědní disciplíny (v laických kruzích bývají občas nazývány také jako futuristics, futures thinking, futuring, futurology and futurism). V ekonomickém kotextu se pro sestavování prognóz, především matematickými metodami, používá pojem prognostika (forecasting). Pojem prognostika užíváný v zemích bývalého SSSR byl částečně zdevalvován, částečně pro to, že tento obor byl využíván stranickým aparátem a dostal ideologický nádech. Prognózy bývaly deterministické a využívaly se v centrálním plánování, které nebralo v potaz možné změny (tzv. [[w:cs:pětiletka|pětiletky]]). Oba pojmy jak futurologie (převážně v západních zemích), tak prognostika se v minulosti užívali jako označení pro odvětví zabývající se budoucností. Jisté zdiskreditování pojmů je pak možné snaze některých jejích představitelů o vědecké předvídání budoucnosti spíše než zkoumání jejich pluralit. Studia budoucností vychází ze základního paradigmatu, že budoucnost není vědecky popsatelné a tudíž ani předpověditelná, vědecky se dají zkoumat jen možné eventuality (pro úvod do problematiky terminologie viz Sardar<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632870900175X</ref>).
+
Studia budoucností studují včerejší a dnešní změny a analyzující laické i odborné záměry a názory na příští vývoj. Zahrnují analýzu zdrojů, zvyků a hybných příčin změny a stability, přičemž usilují o rozvinutí předvídání a mapování možných budoucností. V angličtině se kromě pojmu futures studies používá také spojení strategické předvídání (strategic foresight), obojí se používá v odborném akademickém diskurzu pro název vědní disciplíny (v laických kruzích bývají občas nazývány také jako futuristics, futures thinking, futuring, futurology and futurism). V ekonomickém kotextu se pro sestavování prognóz, především matematickými metodami, používá pojem prognostika (forecasting). Pojem prognostika užíváný v zemích bývalého SSSR byl částečně zdevalvován, částečně pro to, že tento obor byl využíván stranickým aparátem a dostal ideologický nádech. Prognózy bývaly deterministické a využívaly se v centrálním plánování, které nebralo v potaz možné změny (tzv. [[w:cz: pětiletka|pětiletky]]). Oba pojmy jak futurologie (převážně v západních zemích), tak prognostika se v minulosti užívali jako označení pro odvětví zabývající se budoucností. Jisté zdiskreditování pojmů je pak možné snaze některých jejích představitelů o vědecké předvídání budoucnosti spíše než zkoumání jejich pluralit. Studia budoucností vychází ze základního paradigmatu, že budoucnost není vědecky popsatelné a tudíž ani předpověditelná, vědecky se dají zkoumat jen možné eventuality (pro úvod do problematiky terminologie viz Sardar<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632870900175X</ref>).
  
 
Předvídání (Foresight) je původní termín a byl poprvé použit v tematice studií budoucnosností H. G. Wellsem v roce 1932. Futurologie (Futurology) je pak encyklopedický termín, i přes to, že se jedná o pojem používaný laiky pro neodborné úvahy a plánování o budoucnosti (a neuznávající možnou její pluralitu) a často tak diskreditovaný. Futurologie je definována jako studium budoucnosti (ne budoucností v čemž je hlavní rozdíl oproti studiím budoucností). Termín futurologie poprvé použil německý profesor a futurolog Ossip Kurt Flechtheim (1909–1998) v polovině čtyřicátých let, pojmem pak navrhoval označit nový obor, která by v sobě zahrnoval vědecké zkoumání pravděpodobnosti. Termín se pak stával méně favorizovaným vzhledem k tomu, že nov výzkumníci zvýrazňují důležitost alernativních a pluraritních budoucností a scénářů spíš než jedné monolitické budoucnosti a paradigmatická omezení, která s sebou přináší studium predikcí a pravděpodobností oproti svobodnému bádání nad možnými a preferovanými budoucnostmi.
 
Předvídání (Foresight) je původní termín a byl poprvé použit v tematice studií budoucnosností H. G. Wellsem v roce 1932. Futurologie (Futurology) je pak encyklopedický termín, i přes to, že se jedná o pojem používaný laiky pro neodborné úvahy a plánování o budoucnosti (a neuznávající možnou její pluralitu) a často tak diskreditovaný. Futurologie je definována jako studium budoucnosti (ne budoucností v čemž je hlavní rozdíl oproti studiím budoucností). Termín futurologie poprvé použil německý profesor a futurolog Ossip Kurt Flechtheim (1909–1998) v polovině čtyřicátých let, pojmem pak navrhoval označit nový obor, která by v sobě zahrnoval vědecké zkoumání pravděpodobnosti. Termín se pak stával méně favorizovaným vzhledem k tomu, že nov výzkumníci zvýrazňují důležitost alernativních a pluraritních budoucností a scénářů spíš než jedné monolitické budoucnosti a paradigmatická omezení, která s sebou přináší studium predikcí a pravděpodobností oproti svobodnému bádání nad možnými a preferovanými budoucnostmi.
Řádek 79: Řádek 75:
 
== Pravděpodobnost a předvídatelnost ==
 
== Pravděpodobnost a předvídatelnost ==
  
Některé aspekty budoucnosti jako ta, kterými se zabývá [[w:cs:nebeská mechanika|nebeská mechanika]] jsou vysoce pravděpodobné, a mohou být popsány relativně jednoduchými matematickými modely. V současnosti mohou být vědecky predikována pouze malá oblast jevů označených jako jsou fyizciké procesy. Teorie jako jako [[w:cs:teorie chaosu]], nelineární věda a standardní evoluční teorie nám umožňují porozumět mnoha komplexním systémům jako [[w:cs:kontingentní|kontingentím]] (závislým na komplexních environmentálních podmínkách) a [[w:cs:stochastickým|stochastický]] (náhodné  v rámci omezení), vytvářející širokou většinu budoucích událostí nepředvítalnými v žádném směru.
+
Některé aspekty budoucnosti jako ta, kterými se zabývá [[w:cz: nebeská mechanika|nebeská mechanika]] jsou vysoce pravděpodobné, a mohou být popsány relativně jednoduchými matematickými modely. V současnosti mohou být vědecky predikována pouze malá oblast jevů označených jako jsou fyizciké procesy. Teorie jako jako [[w:cz: teorie chaosu]], nelineární věda a standardní evoluční teorie nám umožňují porozumět mnoha komplexním systémům jako [[w:cz: kontingentní|kontingentím]] (závislým na komplexních environmentálních podmínkách) a [[w:cz: stochastickým|stochastický]] (náhodné  v rámci omezení), vytvářející širokou většinu budoucích událostí nepředvítalnými v žádném směru.
  
 
Není překvapivé, že rozpor mezi předvídatelností a nepředpověditelností je zdrojem polemik a konfliktů mezi vědci zabývající se studii budoucností a odborníky z praxe. Někteří argumentují, že budoucnost je v podstatě nepředpověditelná a že nejlepší způsob jak ji předpovědět spočívá v jejím vytvoření. Jiní, jako například Flechtheim, věří, že pokrok ve vědě, pravděpodobnosti, modelování a statistice nám umožní pokračovat ve zlepšování našeho chápání možných budoucností, přičemž zdůrazňují, že tato oblast je v současné době mnohem méně rozvinutá než oblasti pro zkoumání možných a preferovaných budoucností.
 
Není překvapivé, že rozpor mezi předvídatelností a nepředpověditelností je zdrojem polemik a konfliktů mezi vědci zabývající se studii budoucností a odborníky z praxe. Někteří argumentují, že budoucnost je v podstatě nepředpověditelná a že nejlepší způsob jak ji předpovědět spočívá v jejím vytvoření. Jiní, jako například Flechtheim, věří, že pokrok ve vědě, pravděpodobnosti, modelování a statistice nám umožní pokračovat ve zlepšování našeho chápání možných budoucností, přičemž zdůrazňují, že tato oblast je v současné době mnohem méně rozvinutá než oblasti pro zkoumání možných a preferovaných budoucností.
Řádek 110: Řádek 106:
 
* Analýza příčinných vrstev (Causal layered analysis (CLA)
 
* Analýza příčinných vrstev (Causal layered analysis (CLA)
 
* Environmentální analýza
 
* Environmentální analýza
* [[w:cs:Plánování na základě scénářů|Plánování na základě scénářů]]
+
* [[w:cz: Plánování na základě scénářů|Plánování na základě scénářů]]
 
* Delfská metoda
 
* Delfská metoda
 
* Vytváření historie předpokládané budoucnosti
 
* Vytváření historie předpokládané budoucnosti
Řádek 117: Řádek 113:
 
* Analýza vzájemných dopadů (Cross impact analysis)
 
* Analýza vzájemných dopadů (Cross impact analysis)
 
* Futures workshops  
 
* Futures workshops  
* [[w:cs:FMEA|Analýza možného výskytu a vlivu vad (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA)]]
+
* [[w:cz: FMEA|Analýza možného výskytu a vlivu vad (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA)]]
 
* Kola budoucností (The Futures wheel)
 
* Kola budoucností (The Futures wheel)
 
* Technologický plán (Technology roadmap)
 
* Technologický plán (Technology roadmap)
Řádek 247: Řádek 243:
 
*[https://www.academia.edu/4599145/Multidisciplinarity_Interdisciplinarity_Transdisciplinarity_and_the_Sciences Multidisciplinarity, Interdisciplinarity, Transdisciplinarity, and the Sciences]
 
*[https://www.academia.edu/4599145/Multidisciplinarity_Interdisciplinarity_Transdisciplinarity_and_the_Sciences Multidisciplinarity, Interdisciplinarity, Transdisciplinarity, and the Sciences]
  
[[Kategorie:Redakce]]
+
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)