Editace stránky Soukromé pískoviště uživatele Eduard sloužící pro tvorbu článků

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
{{Archiv}}
 
 
V přípravě  
 
V přípravě  
  
W.B. Foundations of futures studies I.
+
'''Studia budoucností''' ''(anglicky: futures studies)'' jsou transdisciplinárním oborem zkoumající scénáře alternativních budoucností (možných, pravděpodobných a preferovaných či naopak obávaných). Nepredikují budoucnost, studují možné varianty budoucnosti, nezabývají se tedy jednou konkrétní budoucností - toto základní paradigma je obsaženo i v názvu (studia budoucností - ne budoucnosti).  
  
Studia budoucností
+
Studia budoucností nacházejí uplatnění při řešení mnoha problémů od socioekonomických až po ty environmentální, je možno je aplikovat na různých analytických úrovních, přičemž je však vždy třeba zasadit zkoumaný fenomén do širšího kontextu. Na rozdíl od přírodních věd, kde je kladen důraz na užší a detailnější studium jednoho systému, se studia budoucností zaměřují na mnohem větší a komplexnější globální systém.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Futures_studies</ref>
Školství
 
ČR
 
 
 
Ekologie - na wikipedii
 
 
 
SEA
 
 
 
EIA
 
 
 
---
 
Dějiny ekologie
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
'''Studia budoucností''' ''(anglicky: futures studies)'' jsou [[transdisciplinárním]] oborem zkoumající scénáře alternativních budoucností (možných, pravděpodobných a preferovaných či naopak obávaných). Nepredikují budoucnost, studují možné varianty budoucnosti, nezabývají se tedy jednou konkrétní budoucností - toto základní paradigma je obsaženo i v názvu (studia budoucností - ne budoucnosti).
 
 
 
Studia budoucností nacházejí uplatnění při řešení mnoha problémů od socioekonomických až po ty environmentální, je možno je aplikovat na různých analytických úrovních, přičemž je však vždy třeba zasadit zkoumaný fenomén do širšího kontextu. Na rozdíl od přírodních věd, kde je kladen důraz na užší a detailnější studium jednoho systému, se studia budoucností zaměřují na interakce  v prostředí většího a komplexnějšího globálního systému.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Futures_studies</ref>
 
  
 
== Základní shrnutí ==
 
== Základní shrnutí ==
  
Studia budoucností studují včerejší a dnešní změny a analyzující laické i odborné záměry a názory na příští vývoj. Zahrnují analýzu zdrojů, zvyků a hybných příčin změny a stability, přičemž usilují o rozvinutí předvídání a mapování možných budoucností. V angličtině se kromě pojmu futures studies používá také spojení strategické předvídání (strategic foresight), obojí se používá v odborném akademickém diskurzu pro název vědní disciplíny (v laických kruzích bývají občas nazývány také jako futuristics, futures thinking, futuring, futurology and futurism). V ekonomickém kotextu se pro sestavování prognóz, především matematickými metodami, používá pojem prognostika (forecasting). Pojem prognostika užíváný v zemích bývalého SSSR byl částečně zdevalvován, částečně pro to, že tento obor byl využíván stranickým aparátem a dostal ideologický nádech. Prognózy bývaly deterministické a využívaly se v centrálním plánování, které nebralo v potaz možné změny (tzv. [[w:cs:pětiletka|pětiletky]]). Oba pojmy jak futurologie (převážně v západních zemích), tak prognostika se v minulosti užívali jako označení pro odvětví zabývající se budoucností. Jisté zdiskreditování pojmů je pak možné snaze některých jejích představitelů o vědecké předvídání budoucnosti spíše než zkoumání jejich pluralit. Studia budoucností vychází ze základního paradigmatu, že budoucnost není vědecky popsatelné a tudíž ani předpověditelná, vědecky se dají zkoumat jen možné eventuality (pro úvod do problematiky terminologie viz Sardar<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632870900175X</ref>).
+
Studia budoucností jsou interdisciplinárním oborem, studující včerejší a dnešní změny a analyzující laické i odborné záměry a názory na příští vývoj. Zahrnují analýzu zdrojů, zvyků a hybných příčin změny a stability, přičemž usilují o rozvinutí předvídání a mapování možných budoucností. V anglicky hovořícím světě se kromě pojmu futures studies používá také spojení strategické předvídání (strategic foresight), obojí se používá v odborném akademickém diskurzu pro název vědní disciplíny (v laických kruzích bývají občas nazývány také jako futuristics, futures thinking, futuring, futurology and futurism).
  
Předvídání (Foresight) je původní termín a byl poprvé použit v tematice studií budoucnosností H. G. Wellsem v roce 1932. Futurologie (Futurology) je pak encyklopedický termín, i přes to, že se jedná o pojem používaný laiky pro neodborné úvahy a plánování o budoucnosti (a neuznávající možnou její pluralitu) a často tak diskreditovaný. Futurologie je definována jako studium budoucnosti (ne budoucností v čemž je hlavní rozdíl oproti studiím budoucností). Termín futurologie poprvé použil německý profesor a futurolog Ossip Kurt Flechtheim (1909–1998) v polovině čtyřicátých let, pojmem pak navrhoval označit nový obor, která by v sobě zahrnoval vědecké zkoumání pravděpodobnosti. Termín se pak stával méně favorizovaným vzhledem k tomu, že nov výzkumníci zvýrazňují důležitost alernativních a pluraritních budoucností a scénářů spíš než jedné monolitické budoucnosti a paradigmatická omezení, která s sebou přináší studium predikcí a pravděpodobností oproti svobodnému bádání nad možnými a preferovanými budoucnostmi.
+
Předvídání (Foresight) je původní termín a byl poprvé užito v diskurzu studií budoucnosností H. G. Wellsem v roce 1932. Futurologie (Futurology) je pak encyklopedický termín, i přes to, že se jedná o pojem používaný laiky pro neodborné úvahy a plánování o budoucnosti (a neuznávající možnou její pluralitu) a často tak diskreditovaný. Futurologie je definována jako studium budoucnosti (ne budoucností v čemž je hlavní rozdíl oproti studiím budoucností). Termín futurologie poprvé použil německý profesor a futurolog Ossip Kurt Flechtheim (1909–1998) v polovině čtyřicátých let, pojmem pak navrhoval označit nový obor, která by v sobě zahrnoval vědecké zkoumání pravděpodobnosti. Termín se pak stával méně favorizovaným vzhledem k tomu, že nov výzkumníci zvýrazňují důležitost alernativních a pluraritních budoucností a scénářů spíš než jedné monolitické budoucnosti a paradigmatická omezení, která s sebou přináší studium predikcí a pravděpodobností oproti svobodnému bádání nad možnými a preferovanými budoucnostmi.
  
 
Tři faktory většinou odlišují studia budoucností od výzkumů prováděných v rámci ostatních disciplín (ačkoli se v určité míře překrývají). Za prvé, studia budoucností často zkoumají nejen možné ale také pravděpodobné preferované a divoké karty (wild cards) budoucností. Za druhé studia budoucností jsou ze své podstaty zaměřena na získání holistického nebo systematického pohledu založeného na poznatcích z řady ostatních vědních disciplín. Za třetí studia budoucností se pokouší zkoumat a objevit domněnky ležící za dominantním a převládajícím pohledem na budoucnost. Budoucnost není prázdná ale plná skrytých domněnek, které mají často emergentní původ, který se nachází ukryt v sociokulturním kontextu. Například množství lidí očekává kolaps planetárního ekosystému v blízé budoucnosti zatímco jiní věří, že současný stav může přetrvat neomezeně dlouho. Studia budoucností se pak snaží analyzovat a osvětlit domněnky, které podporují konkrétní názory a imaginace.
 
Tři faktory většinou odlišují studia budoucností od výzkumů prováděných v rámci ostatních disciplín (ačkoli se v určité míře překrývají). Za prvé, studia budoucností často zkoumají nejen možné ale také pravděpodobné preferované a divoké karty (wild cards) budoucností. Za druhé studia budoucností jsou ze své podstaty zaměřena na získání holistického nebo systematického pohledu založeného na poznatcích z řady ostatních vědních disciplín. Za třetí studia budoucností se pokouší zkoumat a objevit domněnky ležící za dominantním a převládajícím pohledem na budoucnost. Budoucnost není prázdná ale plná skrytých domněnek, které mají často emergentní původ, který se nachází ukryt v sociokulturním kontextu. Například množství lidí očekává kolaps planetárního ekosystému v blízé budoucnosti zatímco jiní věří, že současný stav může přetrvat neomezeně dlouho. Studia budoucností se pak snaží analyzovat a osvětlit domněnky, které podporují konkrétní názory a imaginace.
Řádek 79: Řádek 59:
 
== Pravděpodobnost a předvídatelnost ==
 
== Pravděpodobnost a předvídatelnost ==
  
Některé aspekty budoucnosti jako ta, kterými se zabývá [[w:cs:nebeská mechanika|nebeská mechanika]] jsou vysoce pravděpodobné, a mohou být popsány relativně jednoduchými matematickými modely. V současnosti mohou být vědecky predikována pouze malá oblast jevů označených jako jsou fyizciké procesy. Teorie jako jako [[w:cs:teorie chaosu]], nelineární věda a standardní evoluční teorie nám umožňují porozumět mnoha komplexním systémům jako [[w:cs:kontingentní|kontingentím]] (závislým na komplexních environmentálních podmínkách) a [[w:cs:stochastickým|stochastický]] (náhodné  v rámci omezení), vytvářející širokou většinu budoucích událostí nepředvítalnými v žádném směru.
+
Některé aspekty budoucnosti jako ta, kterými se zabývá [[w:cz: nebeská mechanika|nebeská mechanika]] jsou vysoce pravděpodobné, a mohou být popsány relativně jednoduchými matematickými modely. V současnosti mohou být vědecky predikována pouze malá oblast jevů označených jako jsou fyizciké procesy. Teorie jako jako [[w:cz: teorie chaosu]], nelineární věda a standardní evoluční teorie nám umožňují porozumět mnoha komplexním systémům jako [[w:cz: kontingentní|kontingentím]] (závislým na komplexních environmentálních podmínkách) a [[w:cz: stochastickým|stochastický]] (náhodné  v rámci omezení), vytvářející širokou většinu budoucích událostí nepředvítalnými v žádném směru.
  
 
Není překvapivé, že rozpor mezi předvídatelností a nepředpověditelností je zdrojem polemik a konfliktů mezi vědci zabývající se studii budoucností a odborníky z praxe. Někteří argumentují, že budoucnost je v podstatě nepředpověditelná a že nejlepší způsob jak ji předpovědět spočívá v jejím vytvoření. Jiní, jako například Flechtheim, věří, že pokrok ve vědě, pravděpodobnosti, modelování a statistice nám umožní pokračovat ve zlepšování našeho chápání možných budoucností, přičemž zdůrazňují, že tato oblast je v současné době mnohem méně rozvinutá než oblasti pro zkoumání možných a preferovaných budoucností.
 
Není překvapivé, že rozpor mezi předvídatelností a nepředpověditelností je zdrojem polemik a konfliktů mezi vědci zabývající se studii budoucností a odborníky z praxe. Někteří argumentují, že budoucnost je v podstatě nepředpověditelná a že nejlepší způsob jak ji předpovědět spočívá v jejím vytvoření. Jiní, jako například Flechtheim, věří, že pokrok ve vědě, pravděpodobnosti, modelování a statistice nám umožní pokračovat ve zlepšování našeho chápání možných budoucností, přičemž zdůrazňují, že tato oblast je v současné době mnohem méně rozvinutá než oblasti pro zkoumání možných a preferovaných budoucností.
Řádek 110: Řádek 90:
 
* Analýza příčinných vrstev (Causal layered analysis (CLA)
 
* Analýza příčinných vrstev (Causal layered analysis (CLA)
 
* Environmentální analýza
 
* Environmentální analýza
* [[w:cs:Plánování na základě scénářů|Plánování na základě scénářů]]
+
* [[w:cz: Plánování na základě scénářů|Plánování na základě scénářů]]
 
* Delfská metoda
 
* Delfská metoda
 
* Vytváření historie předpokládané budoucnosti
 
* Vytváření historie předpokládané budoucnosti
Řádek 117: Řádek 97:
 
* Analýza vzájemných dopadů (Cross impact analysis)
 
* Analýza vzájemných dopadů (Cross impact analysis)
 
* Futures workshops  
 
* Futures workshops  
* [[w:cs:FMEA|Analýza možného výskytu a vlivu vad (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA)]]
+
* [[w:cz: FMEA|Analýza možného výskytu a vlivu vad (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA)]]
 
* Kola budoucností (The Futures wheel)
 
* Kola budoucností (The Futures wheel)
 
* Technologický plán (Technology roadmap)
 
* Technologický plán (Technology roadmap)
Řádek 182: Řádek 162:
 
Přestože jsou studia budoucností relativně novým oborem, jsou vyučována v řadě vzdělávacích institucí po celém světě. Ta varují od malých programů či univerzit s jednou či dvěma kurzy k programům, která zahrnují studia budoucností do ostatích stupňů (například plánování, byznys, environmentální studia, ekonomie, rozvojová studia, studia vědy a technologií). Rozdílné formální magisterské programy ve studiích budoucností existují na 6 kontinentech. Nakonec, doktorské programy zahrnula do svých programů studia budoucností také. Nedávný průzkum dokumentuje přibližně 50 případů studií budoucností v terciálním vzdělávacím sektoru. <ref>[http://www.wfsf.org Welcome to the World Futures Studies Federation<!-- Bot generated title -->]</ref>  
 
Přestože jsou studia budoucností relativně novým oborem, jsou vyučována v řadě vzdělávacích institucí po celém světě. Ta varují od malých programů či univerzit s jednou či dvěma kurzy k programům, která zahrnují studia budoucností do ostatích stupňů (například plánování, byznys, environmentální studia, ekonomie, rozvojová studia, studia vědy a technologií). Rozdílné formální magisterské programy ve studiích budoucností existují na 6 kontinentech. Nakonec, doktorské programy zahrnula do svých programů studia budoucností také. Nedávný průzkum dokumentuje přibližně 50 případů studií budoucností v terciálním vzdělávacím sektoru. <ref>[http://www.wfsf.org Welcome to the World Futures Studies Federation<!-- Bot generated title -->]</ref>  
  
V roce 2013 bylo v rámci terciárního vzdělávání poskytováno přes čtyřicet vzdělávacích programů ve studiích budoucností. Instituce zabývající se vzděláváním ve studiích budoucností mapuje [[Světová federace pro studium budoucností]]<ref>[http://www.wfsf.org/index.php?option=com_content&view=section&id=16&Itemid=108 WFSF Directory of Tertiary Futures Education<!-- Bot generated title -->]</ref> Nadace pro akcelerující studia (Acceleration Studies Foundation) aktualizuje seznam bakalářských a magisterských studijních programů.<ref>http://www.accelerating.org/gradprograms.html |title=Foresight and Futures Studies &ndash; Global Academic Programs</ref>
+
V roce 2013 bylo v rámci terciárního vzdělávání poskytováno přes čtyřicet vzdělávacích programů ve studiích budoucností. Instituce zabývající se vzděláváním ve studiích budoucností mapuje [[Světová federace pro studium budoucností]]<ref>[http://www.wfsf.org/index.php?option=com_content&view=section&id=16&Itemid=108 WFSF Directory of Tertiary Futures Education<!-- Bot generated title -->]</ref> Nadace pro akcelerující studia (Acceleration Studies Foundation) aktualizuje seznam bakalářských a magisterských studijních programů.<ref>{{cite web|url=http://www.accelerating.org/gradprograms.html |title=Foresight and Futures Studies &ndash; Global Academic Programs |publisher=Accelerating.org |date=2005-11-04 |accessdate=2009-07-20}}</ref>
  
 
== Praktická aplikace ==
 
== Praktická aplikace ==
Řádek 221: Řádek 201:
 
*[http://www.wfsf.org/ WFSF - World Futures Studies Federation - [[Světová federace pro studium budoucností]]]
 
*[http://www.wfsf.org/ WFSF - World Futures Studies Federation - [[Světová federace pro studium budoucností]]]
  
 
+
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}
 
 
Pojmy transdisciplinarita (''anglicky: transdiciplinarity'') a interdisciplinarita (''anglicky: interdisciplinarity'') bývají často chybně zaměňovány, přitom je mezi nimi značný rozdíl. Interdisciplinarita je
 
'',,metoda propojení a aktivní spolupráce mezi různými vědami za účelem dosažení integrovaného a synergického výsledku v teoretické i praktické odborné činnosti, ve vědě i výzkumu."''
 
<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/interdisciplinarita</ref> Transdic
 
 
 
 
 
Transdisciplinarity connotes a research strategy that crosses many disciplinary boundaries to create a holistic approach. It applies to research efforts focused on problems that cross the boundaries of two or more disciplines, such as research on effective information systems for biomedical research (see bioinformatics), and can refer to concepts or methods that were originally developed by one discipline, but are now used by several others, such as ethnography, a field research method originally developed in anthropology but now widely used by other disciplines.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
=== Reference ===
 
<references />
 
 
 
== Odkazy ==
 
{{wikipedia en|Interdisciplinarity}}
 
{{wikipedia en|Multidisciplinarity}}
 
{{wikipedia en|Transdisciplinarity}}
 
 
 
=== Zdroje ===
 
*[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/konf0509/Safrankova.pdf Udržitelný rozvoj ve vysokoškolském vzdělávání na Fakultě stavební ČVUT (interdisciplinarita a transdisciplinarita)]
 
*[http://www.units.miamioh.edu/aisorg/pubs/issues/17_kotter.pdf Interdisciplinarity and Transdisciplinarity: A Constant Challenge To The Sciences]
 
*[https://www.academia.edu/4599145/Multidisciplinarity_Interdisciplinarity_Transdisciplinarity_and_the_Sciences Multidisciplinarity, Interdisciplinarity, Transdisciplinarity, and the Sciences]
 
 
 
[[Kategorie:Redakce]]
 

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)