Sokol: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Flag of Sokol.svg|náhled|Vlajka České obce sokolské]]
[[Soubor:Jan Vilímek - Miroslav Tyrš.jpg|náhled|Miroslav Tyrš]]
[[Soubor:Jan Vilímek - Jindřich Fügner.jpg|náhled|Jindřich Fügner]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13621, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|náhled|IX. všesokolský slet v Praze 1932]]
[[Soubor:15. sokolský slet na stadionu Eden v roce 2012 (44).JPG|náhled|XV. všesokolský slet v Praze 2012]]
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  


Řádek 226: Řádek 231:
===Reference===
===Reference===
<references />
<references />
{{FTVS|Denní studium 2020|Jan Šindelář: Sokol}}

Verze z 29. 5. 2020, 16:53

Vlajka České obce sokolské
Miroslav Tyrš
Jindřich Fügner
IX. všesokolský slet v Praze 1932
XV. všesokolský slet v Praze 2012

Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.

Historie a vznik

První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.[1]

Požadavek tělovýchovy, ale nebyl u nás nic nového. Tu zdůrazňoval už Jan Amos Komenský ve své „pansofické škole.“ Komenský říkal, že se mládež nejlépe připraví do života zdokonalováním v pohybech těla i ducha.[1]

V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.[1]

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.[2]

Jindřich Fügner

Jindřich Fügner se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.[2]

Vývoj Sokola

Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.[3]

Česká obec sokolská (ČOS) dnes čítá celkem 160 000 členů a to vše z 1000 obcí a měst. Celkem je registrováno 1061 tělocvičných jednot pod Sokolem. Podíl členů do 18 let a nad 18 let je přibližně 50 procentní. Sokol působí celkem v 18 zemích.[4]

Přehled tělocvičných jednot

Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:

Sokol Pražský

Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.[5]

Sokol Příbram

Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.[6]

Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.

Sokol Paříž

Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.[7]

5. Všesokolský slet

Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.[8]

  • I. všesokolský slet 1882
  • II. všesokolský slet 1891
  • III. všesokolský slet 1895
  • IV. všesokolský slet 1901
  • V. všesokolský slet 1907
  • VI. všesokolský slet 1912
  • VII. všesokolský slet 1920
  • VIII. všesokolský slet 1926
  • IX. všesokolský slet 1932
  • X. všesokolský slet 1938
  • XI. všesokolský slet 1948
  • XII. všesokolský slet 1994
  • XIII. všesokolský slet 2000
  • XIV. všesokolský slet 2006
  • XV. všesokolský slet 2012
  • XVI. všesokolský slet 2018

Sokol a příroda

Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.

Tradičně se pořádá pod záštitou Sokola Zálesácký závod zdatnosti. Soutěží vždy tříčlenné hlídky, které na vytyčené trase plní různé úkoly. Mezi tyto úkoly patří například: střelba ze vzduchovky, střelba z luku, hody na cíl, překonávání překážek, poznávání rostlin, zvířat a mnoho dalších úkolů. Závody jsou určeny především pro děti. Děti mají možnost si vyzkoušet své dovednosti a znalosti v zálesácké zdatnosti.[9]

Příkladem letního dětského tábora může být tábor, který každoročně pořádají Sokolové z Příbrami. Tento tábor byl založen v roce 1993 a každý rok se od té doby koná bez přestávky. Sokolové jsou s přírodou natolik spjati, že jako cvičitelé jezdí dělat vedoucí oddílům několika dětí do přírody na 14 dní. První tábory se konaly v Chrobolech u Prachatic. Později byl tábor přestěhován do Jablonné. Každým rokem se přihlašuje více a více dětí a tábor se dále rozrůstá. Na denním pořádku je pro děti vždy připraven bohatý program plný her a rozvoje zdatnosti v přírodě, mezi které patří orientace v mapě, rozdělávání ohně, zdravověda a mnoho dalšího. Na každém táboře je program veden podle aktuální celotáborové hry.[6]

Příklady celotáborových her:

  • Pravěk
  • V říši pohádek
  • Stroj času
  • Plavba kolem světa

Hry v přírodě

Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.[10][11] [12] [13]

Hra patří mezi nejvýznamnější a nejlepší prostředky výchovy. Děti si ale i přesto v dnešní době čím dál méně ve svém volném čase hrají na hřištích a v přírodě. Dnes se ale města snaží zpět mezi děti dostat pohyb formou her, a tak přibývají hřiště a volné plácky.[14]

7. Závěr

Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 DOLANSKÝ, Julius (red.). Sto deset let Sokola : 1862-1972. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1973. 116 s. 
  2. 2,0 2,1 NOVOTNÝ, Jan. Sokol v životě národa. 1.. vyd. Praha: Melantrich, 1990. 40 s. 
  3. DUFKOVÁ, Dana. Historie vzniku Sokola v regionu Plzeň - sever od roku 1918 do současnosti.. Parametr "periodikum" je povinný! 2012. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. (česky) 
  4. Vítejte | Česká obec sokolská. www.sokol.eu [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. Sokol Pražský. Sokol Pražský [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  6. 6,0 6,1 Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.. [Česko]: Sokol Paříž 209 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7310-9, ISBN 80-260-7310-X. OCLC 900134441 
  8. XIII. všesokolský slet : Praha 2000. Praha: Česká obec sokolská 223 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86402-06-1, ISBN 978-80-86402-06-2. OCLC 321038519 
  9. Sokol Tišnov - Zálesácký Závod Zdatnosti 2019 [online]. 2019-03-24 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  10. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1987. 630 s. 
  11. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1986. 573 s. 
  12. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 3: Hry na hřišti a v tělocvičně. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1987. 503 s. 
  13. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 4: Hry ve městě a na vsi. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1988. 561 s. 
  14. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her : 1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti. 2.. vyd. Praha: Olympia, 1975. 242 s.