Sokol: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici ne…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  
 
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  
  
== Historie a vznik ==
+
==Historie a vznik==
 
První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.<ref name=":0">{{Citace monografie
 
První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.<ref name=":0">{{Citace monografie
 
| příjmení = Dolanský
 
| příjmení = Dolanský
Řádek 21: Řádek 21:
 
V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.<ref name=":0" />
 
V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.<ref name=":0" />
  
== Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner ==
+
==Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner==
  
=== Miroslav Tyrš ===
+
===Miroslav Tyrš===
[[w:cs:Miroslav Tyrš]] se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.<ref name=":1">{{Citace monografie
+
[[w:cs:Miroslav Tyrš|Miroslav Tyrš]] se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
+
| příjmení = Novotný
| jméno = Jan
+
| jméno = Jan
| příjmení2 =  
+
| příjmení2 =  
| jméno2 =  
+
| jméno2 =  
| titul = Sokol v životě národa
+
| titul = Sokol v životě národa
| vydání = 1.
+
| vydání = 1.
| vydavatel = Melantrich
+
| vydavatel = Melantrich
| místo = Praha
+
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
+
| rok vydání = 1990
| počet stran = 40
+
| počet stran = 40
| strany =  
+
| strany =  
| isbn =  
+
| isbn =  
}}</ref>
+
}}</ref>
  
=== Jindřich Fügner ===
+
===Jindřich Fügner===
[[w:cs:Jindřich Fügner]] se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.<ref name=":1" />
+
[[w:cs:Jindřich Fügner|Jindřich Fügner]] se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.<ref name=":1" />
  
== Vývoj Sokola ==
+
==Vývoj Sokola==
 
Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.<ref>{{Citace periodika
 
Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Dufková
 
| příjmení = Dufková
Řádek 60: Řádek 60:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
== Přehled tělocvičných jednot ==
+
==Přehled tělocvičných jednot==
 
Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:
 
Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:
  
=== Sokol Pražský ===
+
===Sokol Pražský===
 
Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Sokol Pražský
 
| titul = Sokol Pražský
Řádek 72: Řádek 72:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
=== Sokol Příbram ===
+
===Sokol Příbram===
 
Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
 
Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
 
| titul = Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram
 
| titul = Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram
Řádek 82: Řádek 82:
 
Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.
 
Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.
  
=== Sokol Paříž ===
+
===Sokol Paříž===
 
Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.<ref>{{Citace monografie
 
Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.<ref>{{Citace monografie
 
| titul = Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.
 
| titul = Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.
Řádek 94: Řádek 94:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
== 5. Všesokolský slet ==
+
==5. Všesokolský slet==
 
Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.<ref>{{Citace monografie
 
Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.<ref>{{Citace monografie
 
| titul = XIII. všesokolský slet : Praha 2000
 
| titul = XIII. všesokolský slet : Praha 2000
Řádek 106: Řádek 106:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
* I. všesokolský slet 1882
+
*I. všesokolský slet 1882
* II. všesokolský slet 1891
+
*II. všesokolský slet 1891
* III. všesokolský slet 1895
+
*III. všesokolský slet 1895
* IV. všesokolský slet 1901
+
*IV. všesokolský slet 1901
* V. všesokolský slet 1907
+
*V. všesokolský slet 1907
* VI. všesokolský slet 1912
+
*VI. všesokolský slet 1912
* VII. všesokolský slet 1920
+
*VII. všesokolský slet 1920
* VIII. všesokolský slet 1926
+
*VIII. všesokolský slet 1926
* IX. všesokolský slet 1932
+
*IX. všesokolský slet 1932
* X. všesokolský slet 1938
+
*X. všesokolský slet 1938
* XI. všesokolský slet 1948
+
*XI. všesokolský slet 1948
* XII. všesokolský slet 1994
+
*XII. všesokolský slet 1994
* XIII. všesokolský slet 2000
+
*XIII. všesokolský slet 2000
* XIV. všesokolský slet 2006
+
*XIV. všesokolský slet 2006
* XV. všesokolský slet 2012
+
*XV. všesokolský slet 2012
* XVI. všesokolský slet 2018
+
*XVI. všesokolský slet 2018
  
== Sokol a příroda ==
+
==Sokol a příroda==
 
Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.
 
Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.
  
Řádek 142: Řádek 142:
 
Příklady celotáborových her:
 
Příklady celotáborových her:
  
* Pravěk
+
*Pravěk
* V říši pohádek
+
*V říši pohádek
* Stroj času
+
*Stroj času
* Plavba kolem světa
+
*Plavba kolem světa
  
=== Hry v přírodě ===
+
===Hry v přírodě===
 
Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.<ref>{{Citace monografie
 
Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení = Zapletal
 
| příjmení = Zapletal
Řádek 219: Řádek 219:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
== 7. Závěr ==
+
==7. Závěr==
 
Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.
 
Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.
  
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
  
=== Reference ===
+
===Reference===
 
<references />
 
<references />

Verze z 29. 5. 2020, 17:45

Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.

Historie a vznik

První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.[1]

Požadavek tělovýchovy, ale nebyl u nás nic nového. Tu zdůrazňoval už Jan Amos Komenský ve své „pansofické škole.“ Komenský říkal, že se mládež nejlépe připraví do života zdokonalováním v pohybech těla i ducha.[1]

V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.[1]

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.[2]

Jindřich Fügner

Jindřich Fügner se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.[2]

Vývoj Sokola

Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.[3]

Česká obec sokolská (ČOS) dnes čítá celkem 160 000 členů a to vše z 1000 obcí a měst. Celkem je registrováno 1061 tělocvičných jednot pod Sokolem. Podíl členů do 18 let a nad 18 let je přibližně 50 procentní. Sokol působí celkem v 18 zemích.[4]

Přehled tělocvičných jednot

Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:

Sokol Pražský

Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.[5]

Sokol Příbram

Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.[6]

Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.

Sokol Paříž

Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.[7]

5. Všesokolský slet

Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.[8]

  • I. všesokolský slet 1882
  • II. všesokolský slet 1891
  • III. všesokolský slet 1895
  • IV. všesokolský slet 1901
  • V. všesokolský slet 1907
  • VI. všesokolský slet 1912
  • VII. všesokolský slet 1920
  • VIII. všesokolský slet 1926
  • IX. všesokolský slet 1932
  • X. všesokolský slet 1938
  • XI. všesokolský slet 1948
  • XII. všesokolský slet 1994
  • XIII. všesokolský slet 2000
  • XIV. všesokolský slet 2006
  • XV. všesokolský slet 2012
  • XVI. všesokolský slet 2018

Sokol a příroda

Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.

Tradičně se pořádá pod záštitou Sokola Zálesácký závod zdatnosti. Soutěží vždy tříčlenné hlídky, které na vytyčené trase plní různé úkoly. Mezi tyto úkoly patří například: střelba ze vzduchovky, střelba z luku, hody na cíl, překonávání překážek, poznávání rostlin, zvířat a mnoho dalších úkolů. Závody jsou určeny především pro děti. Děti mají možnost si vyzkoušet své dovednosti a znalosti v zálesácké zdatnosti.[9]

Příkladem letního dětského tábora může být tábor, který každoročně pořádají Sokolové z Příbrami. Tento tábor byl založen v roce 1993 a každý rok se od té doby koná bez přestávky. Sokolové jsou s přírodou natolik spjati, že jako cvičitelé jezdí dělat vedoucí oddílům několika dětí do přírody na 14 dní. První tábory se konaly v Chrobolech u Prachatic. Později byl tábor přestěhován do Jablonné. Každým rokem se přihlašuje více a více dětí a tábor se dále rozrůstá. Na denním pořádku je pro děti vždy připraven bohatý program plný her a rozvoje zdatnosti v přírodě, mezi které patří orientace v mapě, rozdělávání ohně, zdravověda a mnoho dalšího. Na každém táboře je program veden podle aktuální celotáborové hry.[6]

Příklady celotáborových her:

  • Pravěk
  • V říši pohádek
  • Stroj času
  • Plavba kolem světa

Hry v přírodě

Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.[10][11] [12] [13]

Hra patří mezi nejvýznamnější a nejlepší prostředky výchovy. Děti si ale i přesto v dnešní době čím dál méně ve svém volném čase hrají na hřištích a v přírodě. Dnes se ale města snaží zpět mezi děti dostat pohyb formou her, a tak přibývají hřiště a volné plácky.[14]

7. Závěr

Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 DOLANSKÝ, Julius (red.). Sto deset let Sokola : 1862-1972. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1973. 116 s. 
  2. 2,0 2,1 NOVOTNÝ, Jan. Sokol v životě národa. 1.. vyd. Praha: Melantrich, 1990. 40 s. 
  3. DUFKOVÁ, Dana. Historie vzniku Sokola v regionu Plzeň - sever od roku 1918 do současnosti.. Parametr "periodikum" je povinný! 2012. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. (česky) 
  4. Vítejte | Česká obec sokolská. www.sokol.eu [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. Sokol Pražský. Sokol Pražský [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  6. 6,0 6,1 Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.. [Česko]: Sokol Paříž 209 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7310-9, ISBN 80-260-7310-X. OCLC 900134441 
  8. XIII. všesokolský slet : Praha 2000. Praha: Česká obec sokolská 223 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86402-06-1, ISBN 978-80-86402-06-2. OCLC 321038519 
  9. Sokol Tišnov - Zálesácký Závod Zdatnosti 2019 [online]. 2019-03-24 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  10. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1987. 630 s. 
  11. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1986. 573 s. 
  12. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 3: Hry na hřišti a v tělocvičně. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1987. 503 s. 
  13. ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her 4: Hry ve městě a na vsi. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1988. 561 s. 
  14. ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her : 1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti. 2.. vyd. Praha: Olympia, 1975. 242 s.