Sociologie budoucností: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Sociologie budoucnosti''' ''(anglicky: sociology of the future)'' je směr na poli sociologie věnující se problematice výzkumu společenského vědomí budoucnosti, které vychází z interakce vědeckých a technologických poznatků a praktického předvídání.<ref>[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1751-9020.2008.00147.x/full Cynthia, S. (2008). ''The Sociology of the Future: Tracing Stories of Technology and Time.'' Sociology Compass 2(6). (pages 1878–1895).]</ref> | '''Sociologie budoucnosti''' ''(anglicky: sociology of the future)'' je směr na poli sociologie věnující se problematice výzkumu společenského vědomí budoucnosti, které vychází z interakce vědeckých a technologických poznatků a praktického předvídání.<ref>[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1751-9020.2008.00147.x/full Cynthia, S. (2008). ''The Sociology of the Future: Tracing Stories of Technology and Time.'' Sociology Compass 2(6). (pages 1878–1895).]</ref> | ||
Potřeba konstituování nového vědního oboru, který se systematicky a vědecky zabývá budoucností, narůstá od začátku století. Myšlenku proklamuje již [[w:cz: Herbert George Wells|H. G. Wells]] ve svém článku ''Anticipations of the Reaction of Mechanical and Scientific Progress Upon Human Life and Thought: An Experiment in Prophecy'' otištěného v ''The Fortnightly Review'' na základě něhož v roce 1902 pronesl svou slavnou přednášku na Královském Institutu v Londýně (''Royal Institute'') s názvem ''The Discovery of the Future''. Potřeba sestavování možných scénářů a prognóz pak kulminovala ve válečném a poválečném období. V šedesátých letech se kromě nebezpečí atomové války objevilo nové - neméně nebezpečné - v podobě totální devastace planety antropogenní činností, tato hrozba podnítila kromě další etapy vědeckého zkoumání budoucností | Potřeba konstituování nového vědního oboru, který se systematicky a vědecky zabývá budoucností, narůstá od začátku století. Myšlenku proklamuje již [[w:cz: Herbert George Wells|H. G. Wells]] ve svém článku ''Anticipations of the Reaction of Mechanical and Scientific Progress Upon Human Life and Thought: An Experiment in Prophecy'' otištěného v ''The Fortnightly Review'' na základě něhož v roce 1902 pronesl svou slavnou přednášku na Královském Institutu v Londýně (''Royal Institute'') s názvem ''The Discovery of the Future''. Potřeba sestavování možných scénářů a prognóz pak kulminovala ve válečném a poválečném období. V šedesátých letech se kromě nebezpečí atomové války objevilo nové - neméně nebezpečné - v podobě totální devastace planety antropogenní činností, tato hrozba podnítila kromě další etapy vědeckého zkoumání budoucností. | ||
V roce 1972 pak Wendell Bell<ref>http://sociology.yale.edu/people/wendell-bell</ref> a James A. Mau reflektují své zkušenosti (pramenící především z vědeckého a aplikovaného zkoumání karibských oblastí a jejich procesů na cestě k sociokulturnímu vývoji) v podobě sestavení sborníku ''Sociology of the Future: Theory, Cases and Annotated Bibliography''.<ref>BELL, Wendell, ed. a MAU, James A., ed. (1971). ''The Sociology of the Future: Theory, Cases, and Annotated Bibliography.'' New York: Russell Sage Foundation</ref> Publikace tak položila základní kámen k etablování nové vědní disciplíny. Sociologie budoucnosti používá ve svých výzkumech tradiční sociologické postupy a nástroje, využívá také metodologické praktiky jiných vědních oborů (např. [[studia budoucností|studií budoucností]]). | V roce 1972 pak Wendell Bell<ref>http://sociology.yale.edu/people/wendell-bell</ref> a James A. Mau reflektují své zkušenosti (pramenící především z vědeckého a aplikovaného zkoumání karibských oblastí a jejich procesů na cestě k sociokulturnímu vývoji) v podobě sestavení sborníku ''Sociology of the Future: Theory, Cases and Annotated Bibliography''.<ref>BELL, Wendell, ed. a MAU, James A., ed. (1971). ''The Sociology of the Future: Theory, Cases, and Annotated Bibliography.'' New York: Russell Sage Foundation</ref> Publikace tak položila základní kámen k etablování nové vědní disciplíny. Sociologie budoucnosti používá ve svých výzkumech tradiční sociologické postupy a nástroje, využívá také metodologické praktiky jiných vědních oborů (např. [[studia budoucností|studií budoucností]]). | ||
Verze z 28. 1. 2015, 22:22
Sociologie budoucnosti (anglicky: sociology of the future) je směr na poli sociologie věnující se problematice výzkumu společenského vědomí budoucnosti, které vychází z interakce vědeckých a technologických poznatků a praktického předvídání.[1]
Potřeba konstituování nového vědního oboru, který se systematicky a vědecky zabývá budoucností, narůstá od začátku století. Myšlenku proklamuje již H. G. Wells ve svém článku Anticipations of the Reaction of Mechanical and Scientific Progress Upon Human Life and Thought: An Experiment in Prophecy otištěného v The Fortnightly Review na základě něhož v roce 1902 pronesl svou slavnou přednášku na Královském Institutu v Londýně (Royal Institute) s názvem The Discovery of the Future. Potřeba sestavování možných scénářů a prognóz pak kulminovala ve válečném a poválečném období. V šedesátých letech se kromě nebezpečí atomové války objevilo nové - neméně nebezpečné - v podobě totální devastace planety antropogenní činností, tato hrozba podnítila kromě další etapy vědeckého zkoumání budoucností.
V roce 1972 pak Wendell Bell[2] a James A. Mau reflektují své zkušenosti (pramenící především z vědeckého a aplikovaného zkoumání karibských oblastí a jejich procesů na cestě k sociokulturnímu vývoji) v podobě sestavení sborníku Sociology of the Future: Theory, Cases and Annotated Bibliography.[3] Publikace tak položila základní kámen k etablování nové vědní disciplíny. Sociologie budoucnosti používá ve svých výzkumech tradiční sociologické postupy a nástroje, využívá také metodologické praktiky jiných vědních oborů (např. studií budoucností).
Odkazy
Reference
- ↑ Cynthia, S. (2008). The Sociology of the Future: Tracing Stories of Technology and Time. Sociology Compass 2(6). (pages 1878–1895).
- ↑ http://sociology.yale.edu/people/wendell-bell
- ↑ BELL, Wendell, ed. a MAU, James A., ed. (1971). The Sociology of the Future: Theory, Cases, and Annotated Bibliography. New York: Russell Sage Foundation
