Editace stránky Proměnné ovlivňující environmentální postoje

Současné výzkumy poukazují na mnoho faktorů a snaží se jimi vysvětlit [[environmentální postoje]] jednotlivce. Mezi proměnné, které podle nich výrazně ovlivňují environmentální postoje se řadí sociodemografické faktory, hodnoty a přesvědčení jedinců a samotné osobnostní charakteristiky jedinců.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Beiser-McGrath
| jméno = Liam
| příjmení2 = Huber
| jméno2 = Robert
| titul = Assessing the relative importance of psychological and demographic factors for predicting climate and environmental attitudes
| periodikum = Climatic Change
| datum = 2018
| ročník = 149
| číslo = 3
| strany = 335–347
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s10584-018-2260-9
}}</ref>

==Sociodemografické faktory==
Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.

'''Věk''' Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Clayton
| jméno = Susan
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology
| vydání = 
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford, UK
| rok = 2012
| počet stran = 
| strany = 
| isbn = 9780199733026
}}</ref>

'''Pohlaví''' Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = McCright
| jméno = Aaron
| titul = The effects of gender on climate change knowledge and concern in the American public
| periodikum = Population and Environment
| datum = 2010
| ročník = 32
| číslo = 1
| strany = 66–87
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11111-010-0113-1
}}</ref>

'''Místo bydliště''' Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.

Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />

'''Politická ideologie''' V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = McCright
| jméno = Aaron
| příjmení2 = Dunlap
| jméno2 = Riley
| příjmení3 = Marquart-Pyatt
| jméno3 = Sandra
| titul = Political ideology and views about climate change in the European Union
| periodikum = Environmental Politics
| datum = 2016
| ročník = 25
| číslo = 2
| strany = 338–358
| url = https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09644016.2015.1090371
}}</ref> To proto, že politická příslušnost má dle metastudie od Hornseyho a spolupracovníků <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hornsey
| jméno = Matthew
| spoluautoři = et al.
| titul = Meta-analyses of the determinants and outcomes of belief in climate change
| periodikum = Nature Climate Change
| datum = 2016
| ročník = 6
| číslo = 6
| strany = 622–626
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2943.pdf?origin=ppub
}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />

'''Mezinárodní odlišnosti''' Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pisano
| jméno = Ignacio
| příjmení2 = Lubell
| jméno2 = Mark
| titul = Environmental Behavior in Cross-National Perspective: A Multilevel Analysis of 30 Countries
| periodikum = Environment and Behavior
| datum = 2017
| ročník = 49
| číslo = 1
| strany = 31–58
| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0013916515600494
}}</ref> Jednotlivé proměnné ovlivňující postoje mají různý vliv v různých zemích světa, např. porozumění role člověka jako příčiny klimatických změn je důležitější pro obyvatele Evropy a Latinské Ameriky, oproti Africe a Asii, kde se environmentální postoje mění více na základě vnímání lokálních změn teplot a počasí.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Tien
| spoluautoři = et al.
| titul = Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world
| periodikum = Nature Climate Change
| datum = 2015
| ročník = 5
| číslo = 11
| strany = 1014–1020
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728
}}</ref><br />

==='''Hodnoty a přesvědčení'''===
K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. <ref name=":0" /> Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání. <ref name=":2" /> Proto je žádoucí [[Environmentální vzdělání|environmentálně vzdělávat]] veřejnost, a to v jakémkoliv věku.

==Osobnostní charakteristiky==
Jedním z nejvíce spojovaných rysů osobnosti s proenvironmentálními postoji a chováním je otevřenost ke zkušenostem, která se pojí se zvídavostí a preferencí nových podnětů. Tendence chovat se svědomitě, být sebe-disciplinovaný a mířit k úspěchům charakterizuje jedince, kteří mají větší obavy z environmentálních problémů. Proto jednají pro-environmentálně, cítí to jako svoji občanskou povinnost. Výzkumy také poukazují na souvislost mezi empatií a altruistickým naladěním a environmentálními postoji a chováním. Spojitost byla nalezena i s nižší mírou emoční stability s možným vysvětlením, že jsou tito jedinci znepokojeni mnoha aspekty života, včetně environmentálních problémů.

Prototypem environmentálně vědomého jedince a jeho charakteristik je tzv. proaktivní osobnost. Ta se vyznačuje vysokou mírou extraverze, otevřenosti vůči novému a svědomitostí. Tyto jedince bychom mohli popsat jako ty, kteří nejsou svazováni působením okolí a mají vliv na environmentální změny. Proaktivní osobnosti často vyhledávají příležitosti, projevují iniciativu a jsou vytrvalí při dosahování smysluplných změn. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pavalache-Ilie
| jméno = Mariela
| příjmení2 = Cazan
| jméno2 = Ana-Maria
| titul = Personality correlates of pro-environmental attitudes
| periodikum = International Journal of Environmental Health Research
| datum = 2018
| ročník = 28
| číslo = 1
| strany = 71–78
| url = https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09603123.2018.1429576
}}</ref> Environmentální postoje tedy mohou být podpořeny programy zaměřenými na podporu těchto osobnostních rysů a charakteristik.

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Související stránky===

*[[Environmentální postoje]]