Primární produkce

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1]

Definice

Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]


Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.


Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.

  • k ploše zaujímané ekosystémem
  • k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
  • k jedné rostlině
  • k jednotce plochy asimilačního aparátu
  • k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu


Zdroje energie

Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý,voda a půdní živiny.[1]

Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.


Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu:

  • chemická
  • energie slunečního záření

Kritické faktory omezující primární produkci

  • nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
  • nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
  • krátká délka fotosyntetického období
  • nedostatek minerálních zdrojů[1]

Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]

Rozdělení primární produkce

Hrubá primární produkce

je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]

Čistá primární produkce

je hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]

Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]

Obrázek toku energie

[3]

Témata

Zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „ulbrich“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
  3. 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
  4. 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
  5. NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.


Odkazy

Související stránky

Skripta ekologie - Ulbrichová

Ekosystémy - Hájek

Energetická produkce - Strašil

Google

Externí odkazy

Skripta ekologie - Ulbrichová

Ekosystémy - Hájek

Literatura

SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.

NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.

DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.