Primární produkce: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
(→‎Zdroje energie: úprava zápisu čísel)
 
(Není zobrazeno 83 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>


'''biomasa vytvořená primárními producenty, zelenými rostlinami''' (autotrofními organismy)  
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie.


Hmota vytvořená fotosyntézou plus vázaná energie za jednotku času na jednotku plochy nebo objemu.
[[soubor:Biomasa.gif|right]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>


Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo, oxid uhličitý, voda a půdní živiny.
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.


*k ploše zaujímané ekosystémem
*k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
*k jedné rostlině
*k jednotce plochy asimilačního aparátu
*k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu


*Primární produkci lze rozdělit na:
==Zdroje energie==
**'''hrubou primární produkci:'''  veškerá organická hmota vytvořená producenty plus látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[w:cs:sluneční světlo|sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20<sup>20</sup> - 10<sup>20</sup> kJ (1,73*10<sup>17</sup> W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>
**'''čistou primární produkci:''' hrubá primární produkce minus metabolická spotřeba producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).
, [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:cs:voda|voda]] a [[w:cs:půdní živiny|půdní živiny]].<ref name=ulbrich />


Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu
*chemická
*energie slunečního záření
==Kritické faktory omezující primární produkci==
*nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
*nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
*krátká délka fotosyntetického období
*nedostatek minerálních zdrojů<ref name=ulbrich />
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref>
==Rozdělení primární produkce==
===Hrubá primární produkce===
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.<ref name=ulbrich /> Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref>
===Čistá primární produkce===
je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref>
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.<ref name=natr>NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'',
ISV nakladatelství, Praha, 257 S.</ref>
[[soubor:Energie1.gif|thumb|right|300 px|Obrázek toku energie]]<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref>


== Témata ==
== Témata ==
Řádek 17: Řádek 47:
*[[Koloběhy]]
*[[Koloběhy]]
*[[Sekundární produkce]]
*[[Sekundární produkce]]
*[[Trofická struktura]]


== Zdroje ==
== Zdroje ==
SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, 
<references/>
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
 


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
===Externí okazy===
*[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová]
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]
*[http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil]
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tok+energie&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs&aq=f&oq=| Google - tok energie]
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&btnG=Hledat&lr=lang_cs| Google - spalování biomasy]
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek]


=== Související stránky ===
=== Literatura ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
*SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
*NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'', ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
*DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'', Academia, Praha, 414 s.


=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].


{{licence cc|Szücsová, Veronika}}


[[Kategorie:Skupina F]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Ekologie]]

Aktuální verze z 5. 9. 2023, 01:36

Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1] Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]

Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energie.

[2]

Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.

  • k ploše zaujímané ekosystémem
  • k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
  • k jedné rostlině
  • k jednotce plochy asimilačního aparátu
  • k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu

Zdroje energie[editovat | editovat zdroj]

Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 2020 - 1020 kJ (1,73*1017 W) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)[2] , oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]

Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.

Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu

  • chemická
  • energie slunečního záření

Kritické faktory omezující primární produkci[editovat | editovat zdroj]

  • nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
  • nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
  • krátká délka fotosyntetického období
  • nedostatek minerálních zdrojů[1]

Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]

Rozdělení primární produkce[editovat | editovat zdroj]

Hrubá primární produkce[editovat | editovat zdroj]

je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]

Čistá primární produkce[editovat | editovat zdroj]

je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]

Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]

Obrázek toku energie

[3]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
  2. 2,0 2,1 2,2 DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
  3. 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
  4. 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
  5. NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí okazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
  • NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
  • DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.