Primární produkce: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m (added Category:Ekologie using HotCat) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> | Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.<ref name=ulbrich>http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm</ref> Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. '''Primární produktivita''' (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | |||
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie. | Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie. | ||
[[soubor:Biomasa.gif]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | [[soubor:Biomasa.gif|right]]<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám. | Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám. | ||
| Řádek 18: | Řádek 13: | ||
*k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu | *k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu | ||
== | ==Zdroje energie== | ||
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok), [[oxid uhličitý]],[[voda]] a [[půdní živiny]].<ref name=ulbrich | Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je [[w:cs:sluneční světlo|sluneční světlo]] (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
, [[w:cs:oxid uhličitý|oxid uhličitý]], [[w:cs:voda|voda]] a [[w:cs:půdní živiny|půdní živiny]].<ref name=ulbrich /> | |||
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého. | Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého. | ||
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu | |||
*chemická | *chemická | ||
*energie slunečního záření | *energie slunečního záření | ||
== | ==Kritické faktory omezující primární produkci== | ||
*nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni) | *nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni) | ||
*nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima) | *nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima) | ||
*krátká délka fotosyntetického období | *krátká délka fotosyntetického období | ||
*nedostatek minerálních zdrojů<ref name=ulbrich | *nedostatek minerálních zdrojů<ref name=ulbrich /> | ||
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref> | Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref> | ||
== | ==Rozdělení primární produkce== | ||
===Hrubá primární produkce=== | ===Hrubá primární produkce=== | ||
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.<ref name=ulbrich | je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.<ref name=ulbrich /> Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.</ref> | ||
===Čistá primární produkce=== | ===Čistá primární produkce=== | ||
| Řádek 46: | Řádek 41: | ||
ISV nakladatelství, Praha, 257 S.</ref> | ISV nakladatelství, Praha, 257 S.</ref> | ||
[[soubor:Energie1.gif|thumb|right|300 px|Obrázek toku energie]]<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref> | |||
[[soubor:Energie1.gif]]<ref name=hajek>http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc</ref> | |||
== Témata == | == Témata == | ||
| Řádek 60: | Řádek 54: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== | ===Externí okazy=== | ||
[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová] | *[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm| Skripta ekologie - Ulbrichová] | ||
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek] | |||
*[http://www.icpf.cas.cz/ehlt/oscht/2005-Strasil.pps| Energetická produkce - Strašil] | |||
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tok+energie&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs&aq=f&oq=| Google - tok energie] | |||
*[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=SPALOV%C3%81N%C3%8D+BIOMASY&btnG=Hledat&lr=lang_cs| Google - spalování biomasy] | |||
*[http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc| Ekosystémy - Hájek] | |||
=== Literatura === | |||
*SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'', Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s. | |||
*NÁTR, L. (2000): ''Koncentrace CO2 a rostliny'', ISV nakladatelství, Praha, 257 S. | |||
*DUVIGNEAUD P. (1988): ''Ekologická syntéza'', Academia, Praha, 414 s. | |||
{{licence cc|Szücsová, Veronika}} | |||
[[Kategorie:Biosféra]] | |||
[[Kategorie:Ekologie]] | |||
[[Kategorie: | |||
Verze z 25. 2. 2019, 17:42
Předpokladem toku energie a koloběhu látek (biologických cyklů) je schopnost živých soustav vytvářet organické látky z látek anorganických a v nich poutat sluneční energii ve formě chemických vazeb. V tom spočívá základní význam nejdůležitější funkční složky ekosystémů, primárních producentů.[1] Rychlost produkce biomasy označujeme jako produktivitu. Primární produktivita (primární produkce) je rychlost, jíž se v důsledku fotosyntetické činnosti producentů (zelených rostlin) využívá energie ve formě organických látek, jež mohou vytvářet přírůst rostlin (biomasu) nebo jsou využity konzumenty jako potrava.[2]
Jednoduše řečeno, je to množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty) za jednotku času, při spotřebě energeie.
Tvorbu této biomasy můžeme vztahovat k různým veličinám.
- k ploše zaujímané ekosystémem
- k jednotlivým prostorovým složkám ekosystémů (patra, vrstvy)
- k jedné rostlině
- k jednotce plochy asimilačního aparátu
- k jednotce hmotnosti asimilačního aparátu
Zdroje energie
Nutnými zdroji primární produkce v suchozemských ekosystémech je sluneční světlo (sluneční energie zachycená každoročně zeměkoulí činí řádově 20 - 10 na 20tou kJ (1,73. 10 na 17tou wattů) což ve středních zeměpisných šířkách představuje příkon 38 - 42 miliard kJ.ha-1 za rok)[2] , oxid uhličitý, voda a půdní živiny.[1]
Podstatou primární produkce je tedy fotosyntéza a základním projevem je fixace (poutání, asimilace, příjem) oxidu uhličitého.
Energie vnějšího prostředí, využívaná primárními producenty, je dvojího druhu
- chemická
- energie slunečního záření
Kritické faktory omezující primární produkci
- nedostatek fotosynteticky aktivní radiace (FAR - jedná se o světelné spektrum vhodné pro fotosyntézu, jeho nedostatek může být pod hustým zápojem lesa nebo v jeskyni)
- nedostatek vody (potenciální evapotranspirace vyšší než srážky – aridní klima)
- krátká délka fotosyntetického období
- nedostatek minerálních zdrojů[1]
Za nedostatku některého zdroje (voda, živiny) se vyvíjí menší fotosyntetický aparát (menší listová plocha) a primární produkce je menší.).[3]
Rozdělení primární produkce
Hrubá primární produkce
je dána asimilací oxidu uhličitého a vytvořením organické hmoty z něj za časovou jednotku. Představuje fotosyntetický výkon rostliny, je označována i jako celková asimilace či celková fotosyntéza.[1] Je to tedy veškerá organická hmota vytvořená producenty a látky spotřebované na krytí metabolických procesů za určitou dobu na jednotce plochy nebo objemu.[4]
Čistá primární produkce
je hrubá primární produkce bez metabolické spotřeby producentů. Kryje potravní nároky dalších článků potravního řetězce (konzumentů).[4]
Čistá primární produkce může být také definována jako množství fotosynteticky fixovaného uhlíku, které je dostupné první heterotrofní úrovni ekosystému.[5]
Témata
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm
- ↑ 2,0 2,1 2,2 DUVIGNEAUD,P. (1988): Ekologická syntéza,Academia, Praha, 414 s.
- ↑ 3,0 3,1 http://www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/Ekosystemy.doc
- ↑ 4,0 4,1 SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie,Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- ↑ NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
Odkazy
Externí okazy
- Skripta ekologie - Ulbrichová
- Ekosystémy - Hájek
- Energetická produkce - Strašil
- Google - tok energie
- Google - spalování biomasy
- Ekosystémy - Hájek
Literatura
- SEMORÁDOVÁ, E. (2001): Základy Ekologie, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
- NÁTR, L. (2000): Koncentrace CO2 a rostliny, ISV nakladatelství, Praha, 257 S.
- DUVIGNEAUD P. (1988): Ekologická syntéza, Academia, Praha, 414 s.
