Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| ==Obecná ekologická pravidla==
| | __NOTOC__ |
|
| |
|
| ===Liebigův zákon minima===
| | '''Vlastní text stránky''' |
| Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.<ref>Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.</ref> [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.
| | Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní] |
| | Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje. |
|
| |
|
| ===Shelfordův zákon tolerance===
| | A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu) |
| Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:
| |
|
| |
|
| 1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.
| | == Témata == |
| | Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu. |
| | Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech) |
| | Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček] |
| | |
| | == Zdroje == |
| | Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla. |
| | Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem. |
| | Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]]. |
|
| |
|
| 2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].
| | == Odkazy == |
| | Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny: |
|
| |
|
| ==Biogeografická pravidla== | | === Související stránky === |
| Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.
| | Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). |
| | Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]]. |
|
| |
|
| ===Allenovo pravidlo=== | | === Externí odkazy === |
| Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).
| | Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí. |
| | Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]. |
|
| |
|
| ===Bergmanovo pravidlo=== | | === Literatura === |
| Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.
| | Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu. |
| | Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]] |
|
| |
|
| ===Fosterovo pravidlo===
| | [[Kategorie:Skupina E]] |
| Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.
| |
| | |
| ===Glogerovo pravidlo===
| |
| Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
| |
| | |
| ===Hesseho pravidlo===
| |
| Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.
| |
| | |
| ===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===
| |
| Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>.
| |
| | |
| ===Renschovo pravidlo===
| |
| Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.
| |
| | |
| ==Zdroje==
| |
| <references/>
| |
| | |
| ==Externí odkazy==
| |
| *{{wikipedia cs p|Allenovo pravidlo}}
| |
| *{{wikipedia cs p|Bergmannovo pravidlo}}
| |
| *{{wikipedia cs p|Glogerovo pravidlo}}
| |
| *{{wikipedia en|Allens rule}}
| |
| *{{wikipedia en|Foster's rule}}
| |
| *{{wikipedia en|Gloger's rule}}
| |
| *{{wikipedia en|Liebig's rule}}
| |
| *{{wikipedia en|Rensch's rule}}
| |
| | |
| ==Související stránky==
| |
| *[[Biodiverzita]]
| |
| *[[Ekologie]]
| |
| *[[Evoluce]]
| |
| | |
| [[Kategorie:Biosféra]]
| |
| [[Kategorie:Ekologie]] | |
| | |
| {{upravit}}
| |