Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte nebo si
vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Editace může být zrušena.
Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 39: |
Řádek 39: |
|
| |
|
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. | | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. |
|
| |
| == Vliv pracovního prostředí na zdraví lidí ==
| |
|
| |
| === Uran a jeho těžba ===
| |
| Uran byl jako prvek poprvé popsán německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem v roce 1789 a záměrně se začal na našem území těžit zhruba v polovině 19. století. U provozovaných dolů nebezpečí představuje zejména vzduch odváděný výduchy, prašnost těžené horniny i zpracovávané hlušiny, případně úniky důlních vod. Navíc při loužení uranu v severních Čechách bylo kontaminováno přes 240 milionů m3 podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi.
| |
|
| |
| Z hlediska zdravotních rizik je v případě uranu nejvíce prozkoumána radioaktivita. Rozpadem uranu se uvolňuje ionizující záření, které je významným rizikovým faktorem pro vznik rozmanitých nádorových onemocnění. Podle oficiálních statistik připadá 75 až 80 procent všech úředně uznaných zhoubných nádorových onemocnění z povolání právě na obor těžby a úpravy uranových rud.
| |
|
| |
| Některé ze studií ukazují, že škodliviny spojené s těžbou uranu mohou představovat zdravotní rizika i pro lidi, kteří nepracují v uranových dolech. V České republice je například prokázáno zvýšené riziko rakoviny plic při vdechování radonu. Nedávná německá studie ukázala statisticky významně vyšší riziko vzniku rakoviny plic, leukémie nebo rakoviny ledvin u lidí, kteří pijí vodu s lehce zvýšeným obsahem uranu.
| |
|
| |
|
| == Zdroje == | | == Zdroje == |
|
| |
|
| *[http://vos.zcu.cz/bozp.htm Bezpečnost práce a hygiena - základní práva a povinnosti. Povinnosti zaměstnavatele] | | *[http://vos.zcu.cz/bozp.htm Bezpečnost práce a hygiena - základní práva a povinnosti. Povinnosti zaměstnavatele] |
| *• Petr Brhel: Zhoubný novotvar jako nemoc z povolání, Onkologická péče, 1/2008
| |
| *• PetrBrhel, Zdeňka Fenclová, Markéta Petrovová: Zhoubné nádory jako nemoci z povolání v České republice v letech 1991 až 2009, Onkologie, 5/2011
| |
| *• Eliška Pilecká: Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy, bakalářská práce, 2007, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
| |
| *• RADON bulletin, prosinec 2009, Státní ústav radiační ochrany
| |
| *• Vladislav Klener: Principy a praxe radiační ochrany, Praha, 2000
| |
| *• Řeřicha at al.: Incidence of leukemia, lymphoma, and multiple myeloma in Czech uranium miners: a case-cohort study. Environmental Health Perspectives, 06/2006
| |
| == Odkazy == | | == Odkazy == |
|
| |
|