Povinnosti provozovatele zařízení a uživatele registrovaných látek

Z Enviwiki
Verze z 2. 10. 2008, 12:53, kterou vytvořil Šarkasvo (diskuse | příspěvky) (+okno pasdel)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Při stanovování podmínek provozu v IP se vychází se současných BAT (Best Available Technique/BREFs), které jsou specifikovány v BREF zprávách. Pokud není provozovatel schopen dosáhnout standardu životního prostředí s použitím BAT, úřad mu stanoví doplňují povinnosti k uskutečnění dodatečných podmínek.

BREFy jsou pro jednotlivá průmyslová odvětví významným pomocníkem. Jestliže tedy určitý subjekt žádá o povolení provozu v souvislosti se splněním podmínek IPPC, pak je předkládaná technologie posuzována nikoliv jen z hlediska nejnižších možných ukazatelů znečištění, nýbrž v souvislostech a s využitím následujících kritérií.

Provozovatel musí zajistit, že během provozu zařízení bude:

  • využito nejlepší dostupné techniky k omezení znečištění,
  • minimalizován vznik odpadů a zajištěna jejich recyklace či zhodnocování,
  • hospodárně využívána energie a suroviny,
  • zajištěna prevence emisí hluku a vibrací,
  • minimalizována rizika související s vážnými haváriemi zařízení,
  • po ukončení provozu bude území, které zařízení k provozu využívá, uvedeno opět do uspokojivého stavu.

Základní povinnosti provozovatele zařízení jsou stanoveny v zákonu §16:
(1) Provozovatel zařízení je povinen:
a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,
b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,
c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,
d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,
e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, s to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení §42 a 44.

IP je povinné rovněž pro právního nástupce provozovatele zařízení, který je povinen ohlásit přechod IP do 10 dnů příslušnému úřadu od převzetí.

Součástí zákona je i integrovaný registr znečišťování, který spravuje Ministerstvo životního prostředí. Ze zákona vyplývá pro všechny uživatele registrovaných látek evidence množství registrovaných látek, kterou musí odevzdávat na MŽP do 15.2. každého roku; přičemž tuto lhůtu může MŽP prodloužit o 60 dní. Při odevzdání lze některé údaje označit za předmět obchodního tajemství, není to však možné v případě identifikace a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy.

Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů pro splnění ohlašovací povinnosti, jejíž obsah a strukturu upřesňuje právní předpis. Uživatel je povinen tyto údaje uchovávat po dobu minimálně 5 let.

Za porušení nebo neplnění zákonných povinností je možné udělit pokuty. Pořádková pokuta za nespolupracování s příslušnými správními úřady při kontrole plnění povinností vyplývajících z IP může činit 100 000–1 000 000 Kč.

Za správní delikty, podle typu a rozsahu, je možné udělit pokutu v rozsahu 500 000–7 000 000 Kč.

Hlavní kontrolní činnost plnění podmínek IP provádí Inspekce, která je, mimo jiné, zplnomocněna rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu. Tuto pravomoc má i krajský správní úřad, krajská hygienická stanice a příslušná ministerstva.

Šablona:Pasdel