Poplatky za využívání přírodních zdrojů

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvod

Obecně můžeme poplatky za využívání přírodních zdrojů definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u hornin, půdy a vody a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR.

Poplatky za využívání přírodních zdrojů patří mezi ekonomické nástroje Státní politiky životního prostředí České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.[1] Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. daní zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu.

Problémem těchto poplatků je stanovení výše sazeb. Výše sazby by měla být stanovena na základě ocenění těchto zdrojů, případně by měla vyjadřovat jejich vzácnost. Ocenění přírodních zdrojů je ale problematické, proto se při stanovování poplatků používají sazby, které do určité míry pouze simulují hodnotu nebo vzácnost daného přírodního zdroje.[2]

Vybrané poplatky bývají zpravidla příjmem Státního fondu životního prostředí, který vybrané finance používá pouze v oblasti životního prostředí. Mezi další příjemce poplatků patří obecní a krajské rozpočty, které by měly finance plynoucí z poplatků také používat pouze v oblasti životního prostředí. Zda tak skutečně činí je velmi problematické kontrolovat.

Horniny

Úhrada z dobývacího prostoru

Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru a její výše se pohybuje v rozmezí 300-1000Kč/hektar. Skutečná výše úhrady je odstupňována podle stupně ochrany životního prostředí v dotčeném území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí.

Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.

Povinnost platit úhradu začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. V případě zrušení dobývacího prostoru zaniká povinnost úhradu platit.

Za prodlení v platbě se stanovuje denní penále ve výši 0,1% z nedoplatku příslušné částky. V případě, že organizace úhradu neplatí, může se oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. Úhrady i penále počítá organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska.[3]

Úhrada z vydobytých nerostů

Úhrada z vydobytých nerostů se rovněž hradí na účet příslušného báňského úřadu. Platí se jednou ročně a předmětem této úhrady jsou nerosty, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor.

Úhrada z vydobytých nerostů může být nejvýše 10% z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. V případě nerostů, u nichž není tržní cena známá, stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí základ pro vyměření úhrady z nerostů.

Zaplacenou úhradu převádí báňský úřad z 25% do státního rozpočtu České republiky, ze kterého jsou prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek. Zbývajících 75% převádí úřad do rozpočtu obce.

Úhradu lze na základě dohody Ministerstva průmyslu a obchodu a příslušných orgánů na žádost plátce snížit nebo osvobodit žadatele od jejího placení. Povinnost platit úhradu je dána stejně jako v případě úhrady z dobývacího prostoru zákonem č. 44/1988Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství, §32a, odstavec 5. Stejná pravidla platí i pro stanovení penále.[3]

Půda

Poplatek za odnětí dle lesního zákona

Tento poplatek platí žadatel, který má povoleno trvalé či dočasné odnětí lesní půdy. Výši poplatku stanovuje orgán státní správy lesů a vybírá ho celní úřad.

Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro:

  • stavby sloužící hospodaření v lese,
  • výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
  • výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody.

Z celkové výše poplatku připadne 40% obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí lesní půdy. Zbylých 60 % putuje do Státního fondu životního prostředí. Obec musí poplatek použít jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.

Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby, která se stanoví pro první poplatek. Daná částka musí být uhrazena nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá. Pokud dojde k odnětí lesní půdy v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši 1/12 roční částky poplatku za každý i započatý měsíc.

Na základě žádosti plátce poplatku může příslušný celní úřad ve výjimečných případech rozhodnout o odkladu lhůty k úhradě poplatku, nebo o úhradě ve splátkách. Nedojde-li k úhradě poplatku do doby splatnosti, stanovuje se penále za každý den prodlení ve výši 0,1% z nezaplacené částky. Velikost penále je sdělována celním úřadem prostřednictvím platebního výměru. Proti tomuto výměru se může plátce do 30 dnů od doručení odvolat. Penále se nepředepisuje v případě, kdy v součtu nepřesáhne částku 100Kč. Výnos z úroků a penále převádí celní úřad na příjemce poplatku – tzn. na Státní fond životního prostředí a obci.[4]

Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu

O výši odvodu rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy[1] zákona č. 334/1992 Sb o ochraně zemědělského půdního fondu. Odvody vybírají a vymáhají celní úřady. Celková výše odvodu je ze 40% příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, ostatních 60 % připadne Státnímu fondu životního prostředí. Odvody, které jsou příjmem obce, mohou být využity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

Rozlišujeme 2 druhy odnětí:

  • trvalé
  • dočasné

Odvody za trvalé odnětí se nepředepisují u:

  • staveb zemědělské prvovýroby, pro zemědělské účelové komunikace, pro zařizování rybníků s chovem ryb či vodní drůbeže a pro uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
  • výstavby objektů a zařízení čištění odpadních vod
  • komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleně při bytové výstavbě a pro výstavbu občanské a technické vybavenosti
  • pro stavby sloužící k bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje

Odvody za trvalé odnětí jsou placeny jednorázově a jejich splatnost činí 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Existuje zde výjimka, kdy se i v případě trvalého odnětí postupuje jako by šlo o odnětí dočasné. Tato situace může nastat, je-li půda trvale odnímána, ale pokud bude po ukončení účelu rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy. Pokud je výše odvodu placeného jednorázově menší jak 50 Kč, pak se odvod neplatí.

Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy se nepředepisují:

  • je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků
  • nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely

Za dočasné odnětí platíme každoročně a jsou splatné nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá. Platba probíhá do ukočení rekultivace daného území podle předem schváleného plánu.

V případě, že platba za odvody přijde na účet celního úřadu po době splatnosti, začíná běžet penále:

  • u právnických či fyzických osob oprávněných k podnikání činí výše penále 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení
  • u zbývajících fyzických osob jde o 5% dlužné částky ročně

Výši penále stanovuje celní úřad platebním výměrem na základě stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech. Splatnost penále je do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále může být v odůvodněných případech sníženo nebo prominuto.[5]

Voda

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

Poplatek za odebrané množství podzemní vody platí ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody. Plátce je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2.[2] zákona č. 254/2001Sb o vodách.

Poplatek se neplatí za:

  • skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6000m3 za kalendářní rok
  • menší nebo rovný 500m3 v každém měsíci kalendářního roku
  • dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie
  • odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod
  • odběry vody ke snižování jejich hladiny
  • odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí. Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbylých 50% je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001Sb o vodách.

Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

Předpis záloh:

Právní úprava stanovuje předpis záloh poplatku pro následující kalendářní rok. Výše záloh se odvozuje z poplatkového hlášení, které vypracuje odběratel. Skládá se z identifikačních údajů odběratele a dalších skutečností rozhodných pro výpočet zálohy. Těmito skutečnostmi rozumíme zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních. Odběratel vypočítá výši záloh pro nadcházející kalendářní rok a předloží ji České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku.

Roční výše zálohy se vypočítá vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3. Česká inspekce životního prostředí na základě poplatkového hlášení rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek tzv. zálohovým výměrem. Tento výměr posléze doručí odběrateli a příslušnému celnímu úřadu do 15. prosince běžného roku.

Zálohový výměr stanovuje rovnoměrné zálohy a to buď měsíční nebo čtvrtletní. Pokud se souhrnná výše záloh rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, stanoví se čtvrtletní zálohy. Pokud je ale souhrnná výše záloh vyšší než 300 000 Kč, stanoví se měsíční zálohy. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

Zanikne-li odběratel v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku. Při jeho úhradě se započítávají do té doby uhrazené zálohy.

Poplatkové přiznání:

Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. Přiznání obsahuje údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody. Odběratel spočítá roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a s ohledem na zaplacené zálohy navrhne vyrovnání.

Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

Česká inspekce životního prostředí rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání poplatkovým výměrem. Poplatkový výměr doručí odběrateli a celnímu úřadu do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného celního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V opačném případě, kdy jsou zaplacené zálohy vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný celní úřad odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému celnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.[6]

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen hradit platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody.

Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje, cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku.

Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití:

  • průtočného chlazení parních turbín,
  • zemědělských závlah,
  • zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou
  • ostatních odběrů.

Platba za odběr povrchové vody se neplatí:

  • pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6000m3 za kalendářní rok
  • nebo je menší nebo rovno 500m3 v každém měsíci kalendářního roku
  • odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb
  • pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů
  • pro požární účely
  • napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů
  • pro výrobu sněhu vodními děly
  • za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu
  • za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin

Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do 25. dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází.

Nezaplatí-li oprávněný dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku oprávněn domáhat se jí včetně penále u soudu.

Za každý den v prodlení úhrady plateb jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené.[6]

Zdroje

  1. Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2
  2. Kovář, J.,Štěpánek, Z.: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, Praha : Ústav jaderných informací, a.s., nakladatelství NUKLIN, 1993, ISBN 80-7073-049-8
  3. 3,0 3,1 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/2a434831dcbe8c3fc12564e900675b1b/0f98b34f089a0137c12564ea003fae03?OpenDocument
  4. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=289/1995
  5. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=334/1992
  6. 6,0 6,1 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.studny-povoleni.cz/admin/userfiles/File/Zakon_c_254_2001_Sb._o_vodach.pdf