Percepce globálního oteplování: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (typo)
m
 
Řádek 126: Řádek 126:
  
 
[[Kategorie:Tereza Hacová]]
 
[[Kategorie:Tereza Hacová]]
 +
[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
 +
[[Kategorie:Klimatické změny]]

Aktuální verze z 27. 10. 2019, 01:37

Na percepci (vnímání) globálního oteplování (anglicky perception of climate change) se můžeme dívat z hlediska vědomostí o tématu nebo obav a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním.

Pohled veřejnosti na globální oteplování byl zkoumán od počátku 80. let. Od té doby se percepce a vědomosti o globálním oteplování značně změnily. V mnoha rozvinutých zemích se stalo povědomí o globálním oteplování naprosto běžné, až univerzální, v rozvíjejících se zemích je však toto téma často naprosto neznámé nebo velmi nepřesně prezentované. Pro příklad studie Leea a kolegů[1] zjistila, že v Indii o naprosté neznalosti pojmu globální oteplování referuje 65 % místních občanů. Takto rozsáhlá nevědomost se týká i částí subsaharské Afriky nebo Indonésie. Naopak více než 90 % obyvatel Severní Ameriky, Evropy a Japonska má velmi dobré znalosti. Mají informace o roli oxidu uhličitého v globálním oteplování nebo zvyšující se frekvenci extrémního počasí.[2]

To však neovlivňuje vnímaní rizika spojená s globálním oteplováním, kdy méně než 50 % z těchto "vzdělaných" obyvatel považuje globální oteplování za nebezpečné pro ně samotné a jejich rodinu. Ti pak vidí nebezpečí hlavně ve změně počasí (např. sucho nebo záplavy), ale v kontextu zdravotních, ekonomických a sociálních problémů, ho pro sebe řadí až na poslední místo důležitosti. Vysvětlením může být, že jedinci vnímají tento problém jako záležitost vzdálených míst a zemí a myslí si, že jich se to dlouhou dobu (nebo nikdy) týkat nebude. Naopak jedinci pracující v závislosti na počasí nebo ve větším kontaktu s přírodou vnímají globální oteplování jako velmi ohrožující a aktuální.[3]

Ukazuje se, že široká veřejnost nemá velké povědomí o příčinách globálního oteplování; podceňují roli energetické spotřeby v domácnosti, průmyslu s masem, převozu potravin a plýtvání potravinami.[3] Obecně mají také lidé tendenci ke snižování vlastní zodpovědnosti na rozvoji globálního oteplování a za "viníky" označují ostatní lidi nebo jiné země.[4]

V rámci rozvinutých zemí existují jedinci, kteří globální oteplování popírají nebo jsou vůči němu skeptičtí (tento termín je však nepřesný vzhledem k tomu, že skeptici zvažují obě strany, zatímco tito jedinci spíše popírají jednu stranu, tedy vědeckou literaturu a důkazy). Ve Spojených státech je 13 % takovýchto jedinců,[5] v Německu 16 % a ve Velké Británii 12 % (dle EPCC z roku 2017). Možnými důvody tohoto, často vědeckými argumenty nezměnitelného, vnímání globálního oteplování jsou např. velké ohrožení sebeobrazu, vlastních hodnot a ideologie těchto jedinců, mediální obraz globálního oteplování jako nejisté záležitosti nebo jako abstraktního kontroverzního tématu a obtížnost až nemožnost změny životního stylu na více proenvironmentální.[3]

Co ovlivňuje vnímání globálního oteplování?[editovat | editovat zdroj]

Co ovlivňuje povědomí o globálním oteplování?[editovat | editovat zdroj]

Jedním z celosvětově univerzálních prediktorů širokých znalostí o globálním oteplování je stupeň dosaženého vzdělání. Kromě tohoto faktoru jsou prediktory povědomí o globálním oteplování napříč národy různé. V USA je nejdůležitější občanská angažovanost, dostupnost informací a vzdělání. V Číně je na prvním místě vzdělání, následuje místo bydliště (hlavně rozlišení město/vesnice) a výše příjmu domácnosti. Povědomí o globálním oteplování je také ovlivněno pohlavím a věkem jedince. Starší a muži bývají více skeptičtí, mají menší znalosti a obavy.

Důležité je však kromě demografických údajů sledovat i různá ideologická přesvědčení a smýšlení občanů. Ty totiž fungují jako filtry, přes které se různá fakta dostávají k jedinci a jak je následně interpretuje. Tomuto zkreslení se říká motivované myšlení (anglicky motivated reasoning), při němž jedinci vyhledávají a využívají informace, které potvrzují jejich aktuální přesvědčení a pohled na svět. Naopak pak ignorují nebo mění informace, které jim do jejich ideologie nezapadají. Docházejí tak k závěru, ke kterému už od začátku dojít chtěli.

Jedinci jsou tak velmi ovlivněni svou environmentální hodnotovou orientací, kdy hodnoty biosferické i sociálně-altruistické vedou k větším znalostem a obavám ohledně globálního oteplování, ale i k proenvironementálnímu chování a snaze o prosazení zákonů a projektů, které by podporovali boj s globálním oteplováním. Dále k tomu tíhnou i lidé s rovnostářským pohledem na svět, spíše než individualisti.[6]

Toto zkreslení zasahuje i do paměťových stop jednotlivců. Skeptici vůči globálnímu oteplování si např. mnohem méně (nebo nepřesně) pamatují atypické projevy počasí jako sucha nebo vysoké teploty.[7]

Co ovlivňuje vnímání rizik globálního oteplování?[editovat | editovat zdroj]

Ukazuje se, že pochopení antropocentrických příčin rozvoje globálního oteplování je největším prediktorem k vnímání rizik týkajících se globálního oteplování v Evropě a Latinské Americe. S tím se pak pojí i silné obavy o budoucnost sebe, své rodiny a komunity. Naopak ve většině afrických a asijských zemí jsou vnímaná rizika nejvíce ovlivněna vnímanou změnou místního počasí (nejčastěji teploty).

V USA koreluje vyšší stupeň dosaženého vzdělání s vyšší vnímanou závažností globálního oteplování mezi liberály a demokraty, ale naopak s nižšími vnímanými riziky u konzervativců a republikánů. Výzkumníci si to vysvětlují tak, že vyšší vzdělání umožní jedincům předkládat silnější a propracovanější argumenty k podpoře své ideologie.[8]

Jak zlepšit povědomí o globálním oteplování?[editovat | editovat zdroj]

Obecně výsledky studie Lee a kolegů[1] ukazuje, že jak se bude svět vzdělávat (nejvíce rozvojové země) a jakmile začnou jedinci zažívat přímé zkušenosti s atypickým počasím, stoupne celosvětově míra povědomí, znalostí a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním. Nicméně je důležité tvořit komunikaci o globálním oteplování na míru jednotlivým národům. V rámci základního vzdělávání by žáci měli získat určitou úroveň ekologické a klimatické gramotnosti. Na lokální úrovni by se měla veřejnost dovídat o atypickém počasí a jiných změnách způsobených globálním oteplováním v místě bydliště. Investice do primárního a sekundárního vzdělávání by tedy měla být efektivním nástrojem ke zlepšení percepce globálního oteplování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Interní odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 LEE, Tien et al.. Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world. Nature climate change. 2015, roč. 5, s. 1014–1020. Dostupné online.  
  2. SHI, Jing et al.. Knowledge as a driver of public perceptions about climate change reassessed. Nature climate change. 2016, roč. 6, s. 759–762. Dostupné online.  
  3. 3,0 3,1 3,2 CLAYTON, Susan; MANNING, Christie. Psychology and Climate Change. 1st edition. vyd. [s.l.]: Academic Press, 2018. 312 s. ISBN 9780128131305. 
  4. WHITMARSH, Lorraine et al.. Public engagement with carbon and climate change: To what extent is the public ‘carbon capable’?. Global Environmental Change. 2011, roč. 21, čís. 1, s. 56-65. Dostupné online.  
  5. LEISEROWITZ, Anthony et al.. Climate Change in the American Mind: Americans' Global Warming Beliefs and Attitudes in April 2013. SSRN. 2013. Dostupné online.  
  6. KAHAN, Dan et al.. The polarizing impact of science literacy and numeracy on perceived climate change risks. Nature climate change. 2012, roč. 2, s. 732–735. Dostupné online.  
  7. HOWE, Peter et al.. Who remembers a hot summer or a cold winter? The asymmetric effect of beliefs about global warming on perceptions of local climate conditions in the U.S.. Global environmental change. 2013, roč. 6, s. 1488-1500. Dostupné online.  
  8. MCCRIGHT, Aaron; DUNLAP, Riley. The Politicization of Climate Change and Polarization in the American Public's Views of Global Warming, 2001–2010. The Sociological Quarterly. 2011, roč. 52, čís. 2, s. 155-194. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]