Půjčování městských kol: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (+okno pasdel)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)<ref name="Demaio">Paul DeMaio (2001)</ref>. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.
V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)<ref name="Demaio">Paul DeMaio (2001)</ref>. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.


Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu<ref name="Demaio"> </ref>. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.
Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu.<ref name="Demaio" />. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.


I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.
I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.
Řádek 12: Řádek 12:


== Příklady ==
== Příklady ==
*[[Půjčování městských kol - Praha|Praha]]
*[[Půjčování městských kol - Německo|Německo - Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Mnichov, Karlsruhe]]
*[[Půjčování městských kol - Paříž|Paříž]]
*[[Půjčování městských kol - Kodaň|Kodaň]]
*[[Půjčování městských kol - Kodaň|Kodaň]]
*[[Půjčování městských kol - Trento|Trento]]
*[[Půjčování městských kol - Trento|Trento]]
*[[Půjčování městských kol - Helsinki|Helsinki]]
*Caen - [http://www.veol.caen.fr Stránky provozovatele systému V´eol]
* '''(wi-de)''' [[wikipedia:de:Fahrradverleih#Liste von Städten mit öffentlichen Fahrradmietstationen|Podrobný seznam měst se systémy PUB]]
 


== Zdroje a poznámky ==
== Zdroje a poznámky ==
<references/>
<references/>


[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]]
[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]][[Kategorie:Doprava ve městech]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}


{{pasdel}}
{{upravit}}

Aktuální verze z 1. 9. 2017, 10:36

Poskytování městských kol je mezi městy stále oblíbenější, a to také díky rozvoji techniky, která umožňuje systém půjčování městských kol co nejvíce automatizovat, zjednodušovat a zároveň bránit jeho zneužívání (především krádeži kol). Půjčování kol využívají především nepravidelní cyklisté, ti, kteří předtím aktivně na kole nejezdili a chtějí si to nejprve „vyzkoušet“, aniž by museli investovat do nákupu jízdního kola, a v neposlední řadě také turisté. Například v prvním ilustračním městě Kodani (viz dále v textu) se kolo stalo oblíbeným symbolem města. Podíváme-li se na internetové stránky města, kodaňských hotelů a dalších zařízení pro turisty, informace o cyklistice a možnostech vypůjčení kol nikdy nechybí. Kodaň si tak přirozeně rozšiřuje image „cyklistického města“.

V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)[1]. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.

Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu.[1]. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.

I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.

Proto byla u další „generace“ PUBs zvolena jiná taktika, i když dražší – konstrukce speciálních kol, která každý okamžitě odliší od klasických kol. Dále byla vybrána stanoviště pro kola, kde jedině mohla být půjčena a vrácena. Tato kola byla navíc zajištěna zámkem, kam se hází mince v určité nominální hodnotě jako depozit. Takovýto systém vznikl například v Kodani.

Nejnovější systémy PUBs mají moderní speciální design (viz např. dále městská kola v Helsinkách), přičemž zámek na kolo je sofistikovanější, velmi často na kartu s magnetickou páskou. S těmito systémy se setkáme např. ve francouzském Rennes nebo v Singapuru. Pro městská kola s tímto systémem se často používá název „SmartBikes“. (Více o historii PUBs viz mimo jiné http://www.ibike.org/encouragement/freebike.htm.)

Příklady[editovat | editovat zdroj]


Zdroje a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 Paul DeMaio (2001)