Půda: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Přesměrováno na Půdy na Zemi)
(Zrušeno přesměrování na Půdy na Zemi)
Značka: Zrušeno přesměrování
Řádek 1: Řádek 1:
#redirect [[Půdy na Zemi]]
+
'''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[w:cs:Zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[w:cs:Voda|vodou]], [[w:cs:vzduch|vzduch]]em a [[w:cs:Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[w:cs:pedogeneze|pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických [[w:cs:látka|látek]] a zaniká procesem [[w:cs:eroze|eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu]]. Je [[w:cs:Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[w:cs:životní prostředí|životní prostředí]] [[w:cs:Rostliny|rostlinám]], živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
 +
 
 +
==Zemědělská půda==
 +
'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.<ref name=":0" />
 +
 
 +
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[w:cs:Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.
 +
 
 +
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem [[w:cs:Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[w:cs:úrodnost|úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[w:cs:agrochemie|agrochemie]] setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.
 +
===Orná půda===
 +
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz
 +
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz
 +
| url = https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html
 +
| datum přístupu = 2020-11-30
 +
}}</ref>
 +
 
 +
===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice===
 +
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" />
 +
 
 +
==Zemědělský půdní fond==
 +
Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie
 +
| periodikum = encyklopedie.vumop.cz
 +
| url = https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/LEGISLATIVA_V_OBLASTI_OCHRANY_P%C5%AEDY
 +
| datum přístupu = 2020-12-01
 +
}}</ref>
 +
 
 +
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
 +
 
 +
''„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.''
 +
 
 +
''(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).''
 +
 
 +
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.''
 +
 
 +
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = MŽP
 +
| jméno =
 +
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu
 +
| periodikum = www.mzp.cz
 +
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument
 +
| jazyk = cs
 +
| datum přístupu = 2020-11-30
 +
}}</ref>
 +
 
 +
==Nezemědělská půda==
 +
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).
 +
 
 +
===Lesní pozemky===
 +
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''.
 +
 
 +
===Další plochy===
 +
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.

Verze z 1. 12. 2020, 08:10

Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.

Zemědělská půda

Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako nezemědělská půda. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.[1]

Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.

Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem osevních postupů udržující rovnováhu a stálou úrodnost zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem agrochemie setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.

Orná půda

Orná půda je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.[1]

Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice

Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí trvalé travní porosty (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.[1]

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.[2]

Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:

„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“[3]

Nezemědělská půda

Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).

Lesní pozemky

V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení lesní pozemky (33,8%).

Další plochy

1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.

  1. 1,0 1,1 1,2 Zemědělská půda | Pozemkyafarmy.cz. www.pozemkyafarmy.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  2. LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie. encyklopedie.vumop.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  3. MŽP. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. www.mzp.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (česky)