Otevřená učebnice: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „V přípravě '''Otevřená učebnice''' ''(anglicky: open textbook)'' je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí<ref>{{Cit…“)
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
V přípravě
+
[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|náhled|Logo otevřených vzdělávacích zdrojů]]
 +
'''Otevřená učebnice''' ''(anglicky: open textbook)'' je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/otevrene-licence/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>, tak aby ji mohli volně využívat jak studenti a učitelé, tak i široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonymem digitální učebnice či eknihy (ač mají některé společné rysy).
  
'''Otevřená učebnice''' ''(anglicky: open textbook)'' je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/otevrene-licence/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>, a je k dispozici on-line, tak aby ji mohly volně využívat nejen studenti a učitelé ale  také široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonyma pro digitální učebnice či ebooky (ač mají některé společné rysy). Koncepce otevřené učebnice klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází ale k jejich přesunu do [[Cloud|cloudových úložišť]] a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. wikibooks).
+
Koncepce otevřených učebnic klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází k jejich přesunu do cloudových úložišť a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. [https://www.wikibooks.org/ wikibooks]). Z těchto úložišť si je mohou ale také vytisknout ti, kdo preferují klasický text před digitálním rozhraním (přičemž si mohou vytisknout jen tu část, kterou potřebují a tak šetřit životní prostředí).
  
Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]] a [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje ''(Open educational resources)'' jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné ke vzdělání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/online-studium-revoluce-ve-vzdelavani-pomalu-miri-i-do-ceska-prl-/tema.aspx?c=A150511_122334_pozice-tema_kasa|vydavatel=Lidovky.cz|datum vydání=2015-05-11|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit něco a nechat pod volnou licencí). Mezi nejznámější vydavetele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. Zpočátku nabízela učebnice pod otevřenou licencí (financované z různých zdrojů) ale z finančních důvodů musela posléze přistoupit k zpoplatnění.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Howard|jméno=Jennifer|titul=The Chronicle of Higher Education Blogs: Wired Campus|url=http://chronicle.com/blogs/wiredcampus/flat-world-knowledge-to-drop-free-access-to-textbooks/40780|datum vydání=2012-11-03|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>
+
Vzhledem k množství výhod, které mají oproti klasickým učebnicím, očekávají analytici celosvětový pokles prodeje klasických tištěných učebnic a využívání textu v digitální podobě<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=McKinsey on Society|url=http://mckinseyonsociety.com/mckinsey-future-textbooks/|vydavatel=McKinsey on Society|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, v současné době již dochází k synergii mezi využíváním klasických materiálů a tištěných např. v Jižní Koreji<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Washington Post|url=https://www.washingtonpost.com/blogs/answer-sheet/post/south-koreas-surprising-stand-down-on-digital-textbooks/2012/03/25/gIQA6djvbS_blog.html|vydavatel=Washington Post|datum přístupu=2016-06-02}}</ref> či Polsku<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Open Society Foundations|url=https://www.opensocietyfoundations.org/voices/poland-pioneering-worlds-first-national-open-textbook-program|vydavatel=Open Society Foundations|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, které klade velký důraz na podporu otevřených učebnic. Podle odhadů ušetří využívání otevřených učebnic OpenStax v akademickém roce 2016/2017 na Rice University studentům 70 milionů dolarů.<ref>http://www.newsroomamerica.com/story/598402.html</ref>
  
 +
Dostupnost kvalitního vzdělání napříč populací je důležitým předpokladem pro znalostní společnost. Volný přístup k poznatkům, jenž otevřené učebnice umožňují, je proto i vymezen jako základní předpoklad pro úspěšné naplňování [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]].
 +
 +
== Vznik otevřených učebnic ==
 +
Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí [[Otevřené vzdělávání|otevřeného vzdělávání]] a [[Open Educational Resources|otevřených vzdělávacích zdrojů]]. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje ''(Open educational resources)'' jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné pro účely vzdělávání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER, mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Lidovky.cz|url=http://ceskapozice.lidovky.cz/online-studium-revoluce-ve-vzdelavani-pomalu-miri-i-do-ceska-prl-/tema.aspx?c=A150511_122334_pozice-tema_kasa|vydavatel=Lidovky.cz|datum vydání=2015-05-11|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>
 +
 +
Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit a něco nechat pod otevřenou licencí). Mezi nejznámější vydavatele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. V současné době se o otevřených učebnicích a OER vede debata zejména v USA<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Schneider|jméno=Sarah|titul=wesa.fm|url=http://wesa.fm/post/so-long-textbooks-former-education-official-pushes-digital-teaching-tools#stream/0|vydavatel=wesa.fm|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> a západní Evropě, tématem se ale zabývají výzkumníci a politici po celém světě.
 +
 +
== Výhody plynoucí z využívání otevřených učebnic ==
 
''Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:''
 
''Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:''
  
1) Snížení nákladů. Jakmile je učebnice jednou napsána, má k ní přístup každý a stává se veřejným statkem. Studenti tak ušetří prostředky a dochází k demokratizaci vzdělávání (to je zejm. důležitý argument v USA, kde jsou ceny učebnic vysoké a pořád stoupají<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=NBC News|url=http://www.nbcnews.com/feature/freshman-year/college-textbook-prices-have-risen-812-percent-1978-n399926|vydavatel=NBC News|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>).
+
1) Snížení nákladů.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.insidehighered.com|url=https://www.insidehighered.com/news/2010/10/01/textbooks|vydavatel=www.insidehighered.com|datum přístupu=2016-06-01}}</ref> Jakmile je učebnice jednou napsána, má k ní přístup každý a stává se veřejným statkem. Studenti tak ušetří prostředky a dochází k demokratizaci vzdělávání (to je zejm. důležitý argument v USA, kde jsou ceny učebnic vysoké a pořád stoupají<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=NBC News|url=http://www.nbcnews.com/feature/freshman-year/college-textbook-prices-have-risen-812-percent-1978-n399926|vydavatel=NBC News|datum přístupu=2016-05-31}}</ref>).
  
 
2) Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou pro to ideální.
 
2) Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou pro to ideální.
Řádek 13: Řádek 22:
 
3) Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. To je důležité v době, jež klade důraz na specializaci.
 
3) Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. To je důležité v době, jež klade důraz na specializaci.
  
4) Vyšší efektivita. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky, mnohem snadněji než v klasickém ''printu''.
+
4) Vyšší efektivita a zlepšení studijních výsledků<ref>{{Citace periodika|příjmení=Fischer|jméno=Lane|příjmení2=Hilton|jméno2=John, III|příjmení3=Robinson|jméno3=T.Jared|titul=A multi-institutional study of the impact of open textbook adoption on the learning outcomes of post-secondary students|periodikum=Journal of Computing in Higher Education|datum=2015-12-01|ročník=27|číslo=3|strany=159–172|issn=1042-1726|doi=10.1007/s12528-015-9101-x|jazyk=English|url=http://dx.doi.org/10.1007/s12528-015-9101-x|datum přístupu=2016-06-01}}</ref>. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky, mnohem snadněji než v klasickém ''printu''. Případné poznámky, které si udělá online mu již zůstanou a bude je mít kdykoli k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce přeprodat; ale i v případě, že si je nechá je přístup složitější než v cloudovém rozhraní).
  
5) Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než klasickými. Klasický učební text se v době Wikipedie stává nepřitažlivým.
+
5) Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami (než klasickými knihami). Klasický učební text se v době Wikipedie stává nepřitažlivým.
  
 
6) Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) není environmentálně šetrný. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje ekologickou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, nemusí již mít učebnice.
 
6) Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) není environmentálně šetrný. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje ekologickou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, nemusí již mít učebnice.
Řádek 21: Řádek 30:
 
7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.
 
7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.
  
7) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání ale i proces celoživotního vzdělávání.
+
8) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání ale i proces celoživotního vzdělávání.
  
''Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:''  
+
== Překážky při zavádění otevřených učebnic ==
 +
''Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:''
  
1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný ''garant kvality''. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev jako je tomu v případě klasických učebnic.
+
1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný ''garant kvality''. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev (jako je tomu v případě klasických učebnic).
  
2) Nedostatečná vybavenost hardwarem. Ač dochází k masivní digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích ale i ve vyspělém světě), nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. Toto by mohlo vyřešit zapůjčení zařízení či příspěvkem na jeho koupi.
+
2) Nedostatečná vybavenost hardwarem. Ač dochází k masivní digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích ale i ve vyspělém světě), nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. Toto by mohlo vyřešit zapůjčení zařízení či příspěvkem na jeho koupi (jako se tomu již občas děje)<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.minnesota.edu|url=https://www.minnesota.edu/news/2016/05/free-textbooks-help-open-doors-to-an-m-state-degree/|vydavatel=www.minnesota.edu|datum přístupu=2016-06-01}}</ref>.
  
 
3) Nízká digitální gramotnost. Řada pedagogů ale i studentů neumí využívat nové technologie, proto nechtějí přistoupit ani na digitální texty.
 
3) Nízká digitální gramotnost. Řada pedagogů ale i studentů neumí využívat nové technologie, proto nechtějí přistoupit ani na digitální texty.
  
4) Financování. Otevřené učebnice mnohem levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se zejména trojí způsob financování 1) Státem; 2) Školy; 3) Studenty.
+
4) Financování. Otevřené učebnice mnohem levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se trojí způsob financování 1) Státem; 2) Školy; 3) Studenty.
  
5) Obavy. Nové technologie vzbuzují nedůvěru. Již když se zaváděly první učebnice ve starověkém Řecku, stěžovali si Platón a Sókrates, že povedou k úpadku vzdělání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=wondermark.com|url=http://wondermark.com/socrates-vs-writing/|vydavatel=wondermark.com|datum přístupu=2016-05-31}}</ref><ref>Marcia Clemmitt, "Learning Online Literacy," in "Reading Crisis?" CQ Researcher, Feb. 22, 2008, pp. 169-192.</ref>
+
5) Obavy. Nové technologie vzbuzují vždy nedůvěru (již když se zaváděly první ''učebnice'' ve starověkém Řecku, stěžovali si Platón a Sókrates, že povedou k úpadku ''vzdělání,'' a vyzdvihovali přednosti mluveného projevu).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=wondermark.com|url=http://wondermark.com/socrates-vs-writing/|vydavatel=wondermark.com|datum přístupu=2016-05-31}}</ref><ref>Marcia Clemmitt, "Learning Online Literacy," in "Reading Crisis?" CQ Researcher, Feb. 22, 2008, pp. 169-192. (podle anglické Wikipedie - heslo textbook - neovereno)</ref>
  
Vzdělání je pozitivní externalitou, jako zdraví
+
== Reference ==
 +
<references />
  
Vzdelani je verejny statek
+
== Externí zdroje ==
 +
* [https://open.umn.edu/opentextbooks/ Open Textbook Library]
 +
* [https://sites.google.com/a/email.vccs.edu/faculty-learning-resource-center/home Seznam otevřených učebnic a kurzů]
 +
* [http://www.aascu.org/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=6308 The Future of Digital Textbooks]
 +
* [http://www.inforum.com/news/4047401-free-online-textbook-use-grows-state-universities Free online textbook use grows at state universities]
 +
* [https://americanlibrariesmagazine.org/2016/05/31/pushing-open-textbooks/ Pushing for Open Textbooks]
 +
* [http://www.west-info.eu/in-poland-the-first-national-open-textbook-program-in-the-world/ In Poland the first national open-textbook program in the world]
 +
* [http://www.emergingedtech.com/2015/04/oer-open-educational-resources-bright-future/ OER in 2015 The Future has Never Looked Brighter]
 +
* [http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/online-publikovani-otevrenych-vzdelavacich-zdroju/ Materiály, které jsou digitální, nemusí být on-line (Aliance OV)]
 +
* [http://www.creativecommons.cz/stav-cc-2015/ Otevřené učebnice již ušetřily studentům $174 milionů dolarů]
 +
* [http://en.wikitolearn.org/What_is_WikiToLearn%3F WikiToLearn is a portal that aims to create free collaborative and readily accessible textbooks]
 +
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Open_textbook Stránka Open Textbook na anglické Wikipedii]
 +
* [http://www.vitalia.cz/clanky/kolik-stoji-skolak/ Kolik stojí školák?]
 +
* [http://finexpert.e15.cz/kolik-stoji-vysoka-skola Kolik stojí vysoká škola?]
 +
* [http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2010/04/musi-opravdu-zaci-nosit-na-zadech-tolik-ucebnic/ Musí opravdu žáci nosit na zádech tolik učebnic?]
 +
* [https://www.novinky.cz/veda-skoly/406162-digitalni-technologie-rozviji-u-zaku-kriticke-mysleni-shodli-se-ucitele.html Digitální technologie rozvíjí u žáků kritické myšlení, shodli se učitelé]
 +
* [http://www.onlinelearningsurvey.com/oer.html Opening the Textbook: Open Education Resources in U.S. Higher Education, 2015-16]
 +
* [https://openstax.org/ openstax]
  
Flat World Knowledge is a publisher of college-level textbooks and educational supplements[1] founded in 2007 by Eric Frank and Jeff Shelstad.[2] Its company headquarters are in Washington, DC. The company originally offered every textbook published for free using online delivery under the open content paradigm,[3][4] but in November 2012, the company announced that it will no longer offer a free version citing financial concerns as the reason for the change.[5] Educator teaching supplements and materials consistent with industry norms are available at no charge.[6][7]
+
== Videa ==
 +
* [https://www.youtube.com/results?search_query=open+textbooks Videa Open Textbooks na YouTube]
 +
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
  
<references />
+
[[kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje]]
 +
[[kategorie:Vzdělávání]]

Verze z 9. 10. 2016, 09:25

Logo otevřených vzdělávacích zdrojů

Otevřená učebnice (anglicky: open textbook) je forma učebního textu, která je poskytována pod otevřenou licencí[1], tak aby ji mohli volně využívat jak studenti a učitelé, tak i široká veřejnost. Otevřené učebnice nejsou synonymem digitální učebnice či eknihy (ač mají některé společné rysy).

Koncepce otevřených učebnic klade důraz na jejich poskytování pod otevřenou licencí, možnost volného sdílení a modifikace. Otevřené učebnice mohou být distribuovány v řadě formátů, v současné době dochází k jejich přesunu do cloudových úložišť a distribuci skrze ně (typickým příkladem jsou např. wikibooks). Z těchto úložišť si je mohou ale také vytisknout ti, kdo preferují klasický text před digitálním rozhraním (přičemž si mohou vytisknout jen tu část, kterou potřebují a tak šetřit životní prostředí).

Vzhledem k množství výhod, které mají oproti klasickým učebnicím, očekávají analytici celosvětový pokles prodeje klasických tištěných učebnic a využívání textu v digitální podobě[2], v současné době již dochází k synergii mezi využíváním klasických materiálů a tištěných např. v Jižní Koreji[3] či Polsku[4], které klade velký důraz na podporu otevřených učebnic. Podle odhadů ušetří využívání otevřených učebnic OpenStax v akademickém roce 2016/2017 na Rice University studentům 70 milionů dolarů.[5]

Dostupnost kvalitního vzdělání napříč populací je důležitým předpokladem pro znalostní společnost. Volný přístup k poznatkům, jenž otevřené učebnice umožňují, je proto i vymezen jako základní předpoklad pro úspěšné naplňování Cílů udržitelného rozvoje.

Vznik otevřených učebnic

Vznik otevřených učebnic úzce souvisí s koncepcí otevřeného vzdělávání a otevřených vzdělávacích zdrojů. Po roce 2000 si instituce, jednotlivci i firmy začali uvědomovat potenciál, který internet poskytuje pro šíření informací a vzdělávání. V roce 2002 byl proto na fóru „Open Courseware“ (pořádaném UNESCO v roce 2002) poprvé použit termín Otevřené vzdělávací zdroje (Open educational resources) jako označení teoretického rámce pro vzdělávací materiály, které jsou k dispozici převážně na internetu a volně přístupné pro účely vzdělávání. Od té doby vzniklo mnoho iniciativ a projektů zaměřených na OER, mezi nejznámější patří fenomén MOOCs, kurzů z nejlepších světových univerzit, které je možno absolvovat přes internet.[6]

Spolu s kurzy a různými vzdělávacími weby se začala rozvíjet debata o nahrazení klasických učebních materiálů (učebnic, pracovních sešitů) zdroji, které jsou k dispozici jen v elektronické podobě a to ať již zpoplatněnou formou (kupováním ebooků), bezplatným otevřením učebnic a jejich umístěním na internet (financovaných např. školami či státem) či kombinací obou přístupů (něco zpoplatnit a něco nechat pod otevřenou licencí). Mezi nejznámější vydavatele otevřených učebnic patří Flat World Knowledge, společnost založená Ericem Frankem a Jeffem Shelstadem v roce 2007 v USA. V současné době se o otevřených učebnicích a OER vede debata zejména v USA[7] a západní Evropě, tématem se ale zabývají výzkumníci a politici po celém světě.

Výhody plynoucí z využívání otevřených učebnic

Zastánci otevřených učebnic jmenují jako hlavní pro jejich rozšíření tyto důvody:

1) Snížení nákladů.[8] Jakmile je učebnice jednou napsána, má k ní přístup každý a stává se veřejným statkem. Studenti tak ušetří prostředky a dochází k demokratizaci vzdělávání (to je zejm. důležitý argument v USA, kde jsou ceny učebnic vysoké a pořád stoupají[9]).

2) Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a digitální zdroje jsou pro to ideální.

3) Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu. To je důležité v době, jež klade důraz na specializaci.

4) Vyšší efektivita a zlepšení studijních výsledků[10]. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec učební látky, mnohem snadněji než v klasickém printu. Případné poznámky, které si udělá online mu již zůstanou a bude je mít kdykoli k dispozici (z klasických učebnic je musí odstranit, pokud je chce přeprodat; ale i v případě, že si je nechá je přístup složitější než v cloudovém rozhraní).

5) Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami (než klasickými knihami). Klasický učební text se v době Wikipedie stává nepřitažlivým.

6) Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na vzdělání a aktualizací učebnic rostou také náklady na jejich recyklaci, popř. uložení. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) není environmentálně šetrný. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje ekologickou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, nemusí již mít učebnice.

7) Časová úspora. Nákup učebnic (popř. jejich přeprodej dál), jejich příprava do školy, listování, případné zapomínání a ztrácení, představují za celé školní období značné množství času, které by se dalo uspořit, pokud by se studovalo z otevřených učebnic.

8) Vzdělanější společnost. Vzdělání je (stejně jako zdraví) pozitivní externalitou, pokud je jedinec vzdělaný, má z toho prospěch celá společnost. Pokud by byly učebnice otevřené pro všechny, podpořilo by to nejen klasické institucionální vzdělání ale i proces celoživotního vzdělávání.

Překážky při zavádění otevřených učebnic

Největší problémy spojené s vytvářením a šířením otevřených učebnic jsou:

1) Nedůvěra. Internet je relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita open accessu značně variuje a není žádný garant kvality. Tento problém by mohly vyřešit např. schvalovací doložky ministerstev (jako je tomu v případě klasických učebnic).

2) Nedostatečná vybavenost hardwarem. Ač dochází k masivní digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích ale i ve vyspělém světě), nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. Toto by mohlo vyřešit zapůjčení zařízení či příspěvkem na jeho koupi (jako se tomu již občas děje)[11].

3) Nízká digitální gramotnost. Řada pedagogů ale i studentů neumí využívat nové technologie, proto nechtějí přistoupit ani na digitální texty.

4) Financování. Otevřené učebnice mnohem levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se trojí způsob financování 1) Státem; 2) Školy; 3) Studenty.

5) Obavy. Nové technologie vzbuzují vždy nedůvěru (již když se zaváděly první učebnice ve starověkém Řecku, stěžovali si Platón a Sókrates, že povedou k úpadku vzdělání, a vyzdvihovali přednosti mluveného projevu).[12][13]

Reference

  1. otevrenevzdelavani.cz [online]. otevrenevzdelavani.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  2. McKinsey on Society [online]. McKinsey on Society [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  3. Washington Post [online]. Washington Post [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  4. Open Society Foundations [online]. Open Society Foundations [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  5. http://www.newsroomamerica.com/story/598402.html
  6. Lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, 2015-05-11 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  7. SCHNEIDER, Sarah. wesa.fm [online]. wesa.fm [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  8. www.insidehighered.com [online]. www.insidehighered.com [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  9. NBC News [online]. NBC News [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  10. FISCHER, Lane; HILTON, John, III; ROBINSON, T.Jared. A multi-institutional study of the impact of open textbook adoption on the learning outcomes of post-secondary students. Journal of Computing in Higher Education. 2015-12-01, roč. 27, čís. 3, s. 159–172. Dostupné online [cit. 2016-06-01]. ISSN 1042-1726. DOI:10.1007/s12528-015-9101-x. (English) 
  11. www.minnesota.edu [online]. www.minnesota.edu [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  12. wondermark.com [online]. wondermark.com [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  13. Marcia Clemmitt, "Learning Online Literacy," in "Reading Crisis?" CQ Researcher, Feb. 22, 2008, pp. 169-192. (podle anglické Wikipedie - heslo textbook - neovereno)

Externí zdroje

Videa