Organoleptické vlastnosti vody: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
 +
'''Organoleptika'''
 +
je smyslové posuzování, využívá hlavní smyslové vjemy k hodnocení vlastností (vzhled, vůně, chuť ap.)
 +
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
  
  '''Vlastní text stránky'''
+
 
  Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
+
== Organoleptické vlastnosti vody jsou: ==
 +
 
 +
1. Teplota<br />
 +
2. Barva<br />
 +
3. Zákal<br />
 +
4. Průhlednost<br />
 +
5. Pach<br />
 +
6. Chuť<br />
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''1. Teplota'''===
 +
 
 +
Teplota vody je závislá na prostředí, ve kterém se voda vyskytuje. Teplota ovlivňuje procesy probíhající ve vodě, přesun a koncentraci kyslíku.
 +
 
 +
Optimální teplota vody je 8-12ºC. Teplejší voda není tolik osvěžující a studenější voda může způsobovat zdravotní problémy (při teplotě pod 4 ºC přestávají fungovat srážecí postupy při její úpravě).
 +
 
 +
Podzemní vody mají stálou teplotu kolem 10 ºC, termální vody nad 20 ºC a hypertermální vody nad 42 ºC.
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''2. Barva'''===
 +
 
 +
Barva vody je dána převládající vlnovou délkou neadsorbovaného záření v oblasti viditelného spektra. Čistá voda je bezbarvá, vzhledem k tomu, že téměř žádné záření neadsorbuje. Pokud je v silnější vrstvě (více než 1m) jeví se jako modrá.
 +
 
 +
 
 +
'''Barva vody může být:'''
 +
 
 +
*'''přirozeného původu:'''
 +
** Fe³+ - barví vodu do rezava
 +
** huminové látky – barví vodu do žluta až žlutohněda
 +
** jíly, fytoplankton – barví vodu do zelena
 +
 
 +
 
 +
* '''antropogenního původu'''
 +
** vody z výroby barviv, z barvíren textilu, z výroby textilu.
 +
 
 +
 
 +
 
 +
'''Stanovení barvy vody:'''
 +
* subjektivně - vizuálně
 +
* objektivně - srovnáním se standardy, měřením neabsorbovatelného záření
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''3. Zákal'''===
 +
 
 +
 
 +
Zákal je způsoben přítomností suspendovaných nerozpuštěných organických a anorganických látek ve vodě. Může být přirozeného i antropogenního původu. Nejčastěji zákal vody způsobují jílové minerály, hydratované oxidy železa a manganu, bakterie, plankton, dispergované organické látky (tuky, ropné látky, škrob).
 +
 
 +
Ke zvýšení zákalu přispívá i období cirkulací, jarní tání sněhu, větrné a suché podnebí, nárůst fytoplanktonu v jarním období. Zvýšeným výskytem organismů vzniká tzv. vegetační zákal (vegetační zbarvení vody). Povrchové vody jsou zakalené velmi často naopak podzemní vody jsou převážně bez zákalu.
 +
 
 +
Zákal se stanovuje turbidimetricky a vyjadřuje se ve formazinových jednotkách zákalu (ZF). Hodnota pro pitnou vodu je maximálně 5 ZF
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''4. Průhlednost'''===
 +
   
 +
 
 +
Průhlednost vody představuje množství světla, které proniká vodním sloupcem. Je závislá na barvě a zákalu vody. Mírou průhlednosti je výška sloupce vody, při které přestane být viditelná bílá deska nebo písmo určitých rozměrů.
 +
 
 +
K měření průhlednosti vody se používá Secchiho deska, což je bílá kruhová nebo čtvercová plocha většinou o průměru 25 cm. Míra průhlednosti se udává v centimetrech.
 +
 
 +
Ve znečištěných rybnících dosahuje průhlednost jen několika desítek cm, v čistých jezerech to může být až 20 m.
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''5. Pach'''===
 +
 
 +
 
 +
Pach vody může být primárně způsobován látkami, které jsou přirozenou součástí vody (např. H2S), látkami biologického původu (vznikajícími při odumírání mikroorganismů ve vodě), látkami ze splaškových nebo průmyslových odpadních vod. Sekundární pach voda získává při jejím hygienickém zabezpečování chlorací.
 +
 
 +
 
 +
'''Pach se vyjadřuje:'''
 +
 
 +
* jako prahová koncentrace látky (v mg/l), která způsobuje pach - stanovení probíhá naředěním posuzované vody vodou bezzápašnou a  : několik posuzovatelů ze vzorků o teplotě 20 ºC a 40ºC určí vzorek, u něhož je pach ještě postižitelný.
 +
* jako míra pachu - vyjádřená zředěním, při kterém je pach ještě postižitelný
 +
 
 +
 
 +
 
 +
==='''6. Chuť'''===
 +
 
 +
 
 +
Osvěžující, chutnou a dobrou vodu tvoří určitá (optimální) koncentrace anorganických složek vody.
 +
Významně je ovlivněna především koncentracemi vápníku, hořčíku, železa, manganu, hydrogenuhličitanů, oxidu hlinitého aj.
 +
 
 +
Nejvhodnější hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,5 – 7,5. Pokud má voda pH větší než 8, získává mýdlovou příchuť, při větších koncentracích hořčíku se sírany vzniká hořká chuť a při kombinaci chloridů a sodíku má voda slanou chuť. Pitná voda by měla být bez chuti.
 +
 
 +
Chuť vody se určuje pomocí degustačních zkoušek. Člověk je asi desetkrát méně citlivý na chuť než na pach.
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
 
  Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
  Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
  

Verze z 26. 11. 2008, 22:39

Organoleptika je smyslové posuzování, využívá hlavní smyslové vjemy k hodnocení vlastností (vzhled, vůně, chuť ap.)



Organoleptické vlastnosti vody jsou:

1. Teplota
2. Barva
3. Zákal
4. Průhlednost
5. Pach
6. Chuť


1. Teplota

Teplota vody je závislá na prostředí, ve kterém se voda vyskytuje. Teplota ovlivňuje procesy probíhající ve vodě, přesun a koncentraci kyslíku.

Optimální teplota vody je 8-12ºC. Teplejší voda není tolik osvěžující a studenější voda může způsobovat zdravotní problémy (při teplotě pod 4 ºC přestávají fungovat srážecí postupy při její úpravě).

Podzemní vody mají stálou teplotu kolem 10 ºC, termální vody nad 20 ºC a hypertermální vody nad 42 ºC.


2. Barva

Barva vody je dána převládající vlnovou délkou neadsorbovaného záření v oblasti viditelného spektra. Čistá voda je bezbarvá, vzhledem k tomu, že téměř žádné záření neadsorbuje. Pokud je v silnější vrstvě (více než 1m) jeví se jako modrá.


Barva vody může být:

  • přirozeného původu:
    • Fe³+ - barví vodu do rezava
    • huminové látky – barví vodu do žluta až žlutohněda
    • jíly, fytoplankton – barví vodu do zelena


  • antropogenního původu
    • vody z výroby barviv, z barvíren textilu, z výroby textilu.


Stanovení barvy vody:

  • subjektivně - vizuálně
  • objektivně - srovnáním se standardy, měřením neabsorbovatelného záření


3. Zákal

Zákal je způsoben přítomností suspendovaných nerozpuštěných organických a anorganických látek ve vodě. Může být přirozeného i antropogenního původu. Nejčastěji zákal vody způsobují jílové minerály, hydratované oxidy železa a manganu, bakterie, plankton, dispergované organické látky (tuky, ropné látky, škrob).

Ke zvýšení zákalu přispívá i období cirkulací, jarní tání sněhu, větrné a suché podnebí, nárůst fytoplanktonu v jarním období. Zvýšeným výskytem organismů vzniká tzv. vegetační zákal (vegetační zbarvení vody). Povrchové vody jsou zakalené velmi často naopak podzemní vody jsou převážně bez zákalu.

Zákal se stanovuje turbidimetricky a vyjadřuje se ve formazinových jednotkách zákalu (ZF). Hodnota pro pitnou vodu je maximálně 5 ZF


4. Průhlednost

Průhlednost vody představuje množství světla, které proniká vodním sloupcem. Je závislá na barvě a zákalu vody. Mírou průhlednosti je výška sloupce vody, při které přestane být viditelná bílá deska nebo písmo určitých rozměrů.

K měření průhlednosti vody se používá Secchiho deska, což je bílá kruhová nebo čtvercová plocha většinou o průměru 25 cm. Míra průhlednosti se udává v centimetrech.

Ve znečištěných rybnících dosahuje průhlednost jen několika desítek cm, v čistých jezerech to může být až 20 m.


5. Pach

Pach vody může být primárně způsobován látkami, které jsou přirozenou součástí vody (např. H2S), látkami biologického původu (vznikajícími při odumírání mikroorganismů ve vodě), látkami ze splaškových nebo průmyslových odpadních vod. Sekundární pach voda získává při jejím hygienickém zabezpečování chlorací.


Pach se vyjadřuje:

  • jako prahová koncentrace látky (v mg/l), která způsobuje pach - stanovení probíhá naředěním posuzované vody vodou bezzápašnou a : několik posuzovatelů ze vzorků o teplotě 20 ºC a 40ºC určí vzorek, u něhož je pach ještě postižitelný.
  • jako míra pachu - vyjádřená zředěním, při kterém je pach ještě postižitelný


6. Chuť

Osvěžující, chutnou a dobrou vodu tvoří určitá (optimální) koncentrace anorganických složek vody. Významně je ovlivněna především koncentracemi vápníku, hořčíku, železa, manganu, hydrogenuhličitanů, oxidu hlinitého aj.

Nejvhodnější hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,5 – 7,5. Pokud má voda pH větší než 8, získává mýdlovou příchuť, při větších koncentracích hořčíku se sírany vzniká hořká chuť a při kombinaci chloridů a sodíku má voda slanou chuť. Pitná voda by měla být bez chuti.

Chuť vody se určuje pomocí degustačních zkoušek. Člověk je asi desetkrát méně citlivý na chuť než na pach.






Má být dělený do odstavců; lze využít nadpisů různých úrovní

Do textu musí být vloženy odkazy na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

Témata

Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte seznam témat pomocí hvězdiček

Zdroje

Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon