Open Educational Resources: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (úpravy zdrojů)
Řádek 87: Řádek 87:
 
*[http://www.whitehouse.gov/blog/Investing-in-Education-The-American-Graduation-Initiative/ Podpora americké vlády - Obama dá peníze na OER]
 
*[http://www.whitehouse.gov/blog/Investing-in-Education-The-American-Graduation-Initiative/ Podpora americké vlády - Obama dá peníze na OER]
  
{{licence cc|Kapitulčinová, D., Barton, A., Dlouhá J., Dlouhý, J.}}
+
{{licence cc|Kapitulčinová, Dana|Barton, Andrew|Dlouhá Jana| Dlouhý, Jiří}}

Verze z 16. 5. 2016, 14:36

Open Educational Resources (OER) jsou organizacemi Commonwealth of Learning (COL, mezivládní organizace Commonwealth of Nations specificky zaměřená na „otevřené a distanční vzdělávání“) a UNESCO definovány jako „jakékoli vzdělávací materiály, které jsou volně dostupné ke vzdělávacím účelům bez nutnosti placení licenčních poplatků“ [1] Může se tedy jednat o materiály kurzů, učebnice, videa, miltimediální aplikace, podcasty a jakýkoli další materiál určený pro využití ve vzdělávání.

Současné dělení

V současné době Commonwealth of Learning a UNESCO rozlišují šest základních typů OER [1]:

  • Open Courseware (OCW) OER repozitáře, které se zaměřují na globální rozvoj a sdílení volně dostupných, samostatných, online kurzů a vzdělávacích materiálů, jako je například konsorcium OpenCourseWare Consortium
  • Oborově specifické OCW OER, jako je například digitální knihovna Health Education Assets Library, která poskytuje volně dostupné digitální výukové materiály
  • Iniciativy pro tvorbu obsahu (Content Creation) zaměřující se na tvorbu výukových materiálů, které mohou být dále využity k přípravě kurzů nebo stimulovat diskuzi a sdílet zkušenosti ohledně využívání OER, příkladem je Connexions na Rice university, který zahrnuje více než 16 000 vzdělávacích objektů vhodných k dalšímu využití pro studijní moduly či celé kurzy
  • Iniciativy otevřené školní výuky (Open Schooling), které vznikly jako odpověď na nedostatek kvalifikovaných učitelů a škol v rozvojových zemích, jako je indický National Institute of Open Schooling
  • OCW OER vyhledávací platformy pro vyhledávání relevantních OER pro vyšší vzdělávání, jako například Commonwealth of Learning.

Historie

V roce 2002 ohlásila prestižní americká univerzita Massachusetts Institute of Technology (MIT) své revoluční rozhodnutí poskytnout volný internetový přístup k téměř všem svým kurzům. Tato do té doby nebývalá iniciativa zahájila nový globální trend ve vzdělávání a vzniku prvních OER. Rostoucí zájem institucí o tento koncept vedl UNESCO v roce 2002 k uspořádání prvního celosvětového fóra na téma Open Educational Resources, kde byl termín OER také oficiálně přijat.

Celosvětový zájem o OER se v posledních letech velmi rychle zvyšuje. Svědčí o tom množství publikací, které v posledních letech vydala Commonwealth of Learning (COL) ve spolupráci s UNESCO. Jedná se především o publikace:

  • A Basic Guide to Open Educational Resources (OER)[1]
  • Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education [2]
  • Open Educational Resources and Change in Higher Education: Reflections from Practice Commonwealth of Learning (2011) [3]

Přínos Open Educational Resources

Přínosy OER moho být následující (Dle COL a [2]):

  • Lepší finanční efektivita a příprava studentů do budoucna: V současné podobě globální ekonomiky, hrají vysokoškolské vzdělávací systémy zásadní roli v rozvoji společnosti a národní ekonomické konkurenceschopnosti. V reakci na sílící poptávku po vysokoškolském studiu, proto přijímá mnoho vzdělávacích institucí informační a komunikační technologie (ICT) v managementu, administrativě a také ve vzdělávacích programech z toho důvodu, aby studentům nabídly kvalitnější servis s lepší finanční efektivitou a připravily je pro budoucí podobu světa.
  • Zlepšení reputace a přilákání nových studentů: Ukazuje se, že veřejné zpřístupnění kvalitních vzdělávacích kurzů a materiálů může vzdělávací instituci přilákat nové studenty, zlepšit reputaci a také jejich službu veřejnosti. Takovéto instituce mohou také získat lepší pozici pro šíření výsledků svého výzkumu a dosáhnout tak na další finanční zdroje.
  • Snadné sdílení materiálů a obohacení kurikula: Nikoho dnes již jistě nepřekvapí, že nové ICT technologie ve vzdělávání umožňují studentům snadější sdílení materiálů a celkové obohacení kurikula.
  • Rozvoj individuálního vzdělávání a inovace v pedagogice: Online přístup k OER umožnil další rozvoj individuálního vzdělávání. Spolu s přístupem na sociální sítě a ke kolaborativnímu vzdělávání vznikly z toho vyplývající příležitosti k inovacím v pedagogice.
  • Profesní rozvoj vyučujících: Vzdělávací instituce by měly podporovat vyučující k vytvoření a užívání kvalitních a efektivních výukových materiálů, tedy například tvorbě nových OER, ale také využití i již existujících OER. Tento proces je součástí profesního rozvoje vyučujících.
  • Nový model duševního vlastnictví: Digitalizace informací, kombinovaná s jejich rostoucí diseminací, začíná představovat zásadní problém ve vztahu k současným modelům duševního vlastnictví, jako jsou copyright práva a byznys modely publikací.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Butcher, N. (2011) A Basic Guide to Open Educational Resources (OER), Asha Kanwar (editor, Commonwealth of Learning) and Stamenka Uvalić-Trumbić (editor, UNESCO), ISBN 978-1-894975-41-4
  2. 2,0 2,1 Commonwealth of Learning (2011) Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education, Commonwealth of Learning and UNESCO, ISBN 978-1-894975-42-1 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „UNESCO“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. Glennie, J., Harley, K., Butcher N., and van Wyk, T. (editors) (2012) Open Educational Resources and Change in Higher Education: Reflections from Practice, Commonwealth of Learning and UNESCO, ISBN 978-1-894975-53-7.

Další zdroje

Open Educational Resources

Univerzity

Výzkum a analýzy

Deklarace a prohlášení

Software

Další zdroje