Ochranné pásmo vodního zdroje: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachements/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon).[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref>
'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Kužvart, P.: 21.přednáška - Ochrana a využívání vod. Texty přednášky Právo a státní správa v ŽP 06-07, vyučovaná na ÚŽP PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-26]</ref>
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref>
 


=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==
Řádek 12: Řádek 11:
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně  
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně [2]


V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem  '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem  '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.<ref>Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>





Verze z 26. 11. 2008, 17:21

Ochranná pásma vodních zdrojů ( angl. protective zones of water resources ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den [1]). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.[2]

Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení

Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.

  • u vodárenských nádrží ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 ) a nádrží, které slouží výhradně pro zásobování pitnou vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí
  • u ostatních nádrží s vodárenským využitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení
  • u vodních toků s jezovým vzdutím je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru
  • u vodních toků bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru
  • u zdrojů podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení
  • v ostatních případech pak individuálně [2]

V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.[3]


Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení

Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.

Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.


Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů

Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.

Vodoprávní úřady

  • obecní úřady
  • újezdní úřady na území vojenských újezdů
  • obecní úřady obcí s rozšířenou působností
  • krajské úřady
  • ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství)

Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:

  • vstupu fyzických osob
  • používání a skladování závadných látek
  • provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb
  • aplikace chemických prostředků
  • údržby komunikací
  • provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů

Příklady možných technických úprav týkajících se např.:

  • vyznačení hranice ochranného pásma
  • úpravy komunikací u vodárenské nádrže
  • protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)
  • zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody

Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodného zákona náhrada.


Témata


Zdroje

  1. Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf>
  2. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf>
  3. Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf>
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon