Ochranné pásmo vodního zdroje

Z Enviwiki
Verze z 22. 5. 2019, 12:29, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Editace uživatele „185.153.193.91“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Ochranná pásma vodních zdrojů (angl. protective zones of water resources ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 (v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den [1]). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.[2]

Ochranné pásmo I. stupně (OPVZ I) a jeho vymezení[editovat | editovat zdroj]

Označení ochranného pásma v terénu

Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.

  • u vodárenských nádrží ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 [3]) a nádrží, které slouží výhradně pro zásobování pitnou vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí
  • u ostatních nádrží s vodárenským využitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení
  • u vodních toků s jezovým vzdutím je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru
  • u vodních toků bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru
  • u zdrojů podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení
  • v ostatních případech pak individuálně [2]

V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.[3]

Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení[editovat | editovat zdroj]

Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.[1]

Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem “ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.[3]

Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.[1][3]

Vodoprávní úřady[editovat | editovat zdroj]

  • obecní úřady
  • újezdní úřady na území vojenských újezdů
  • obecní úřady obcí s rozšířenou působností
  • krajské úřady
  • ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) [2]

Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:

  • vstupu fyzických osob
  • používání a skladování závadných látek
  • provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb
  • aplikace chemických prostředků
  • údržby komunikací
  • provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů [4]

Příklady možných technických úprav týkajících se např.:

  • vyznačení hranice ochranného pásma
  • úpravy komunikací u vodárenské nádrže
  • protierozních opatření (např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)
  • zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody [4]

Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. [2]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 Tuček, K. a kolektiv: Zákon o vodách č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf>
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf>
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf>
  4. 4,0 4,1 Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf>

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]