Nízkoenergetický dům

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nízkoenergetický dům

Většina novostaveb ve vyspělých zemích může být dnes označena jako nízkoenergetické domy. Znamená to, že dosahují jen velmi malé spotřeby tepla, a to zejména díky použitým materiálům (často jde o dřevostavby, ale používají se i jiné materiály, jejichž nabídka na trhu je relativně široká). Kromě samotné tepelné izolace je důležitá rovněž topná aparatura a způsob ohřevu vody (například solární panely), dále minimalizace spotřeby elektrického proudu[1]Stavby s nízkou spotřebou energie můžeme zařadit do nástrojů, které umožňují trvale udržitelný rozvoj a spadají do udržitelné (zelené) architektury, viz též Asimilace objektů v krajině.


Stavba a materiál

Aby bylo možné dům postavit, je třeba kromě architektonické studie také stavebně-energetická studie. Ta nabízí různé varianty, z nichž je předem propočteno, jaké budou investiční náklady a jaká bude spotřeba energie. Plášť budovy má být co nejjednodušší a nejmenší, rovněž vnitřní prostory nemají být příliš členité. Ušetřit se rozhodně nená na izolaci oken, podlahy a střechy. Ať už je stavba ze dřeva či zdiva, péče je věnována hlavně izolačním materiálům. Pěnový polystyren je málo odolný, nicméně levný, proto se jím tak hojně zateplují starší domy. Lépe je na tom s odolností a izolační schopností extrudovaný polystyren a polyuretan. Tato skupina je však ekologicky zcela nevhodná - vyrábí se z ropy za vysokých energetických nákladů a za vzniku karcinogenních látek. Přírodního původu a s dobrými vlastnostmi jsou naopak expandovaný perlit (z tzv. přírodního skla), papírové vločky (z recyklovaného papíru) a ovčí vlna. Dobré vlastnosti, avšak s problematickou výrobou, nabízí pěnové sklo. Existují ale další alternativy - rákos, seno, konopí, len... Téměř vždy je nutné instalovat paro-zábrany.[2]

Spotřeba tepla[3]

Potřeba tepla pro vytápění se u nízkoenergetických domů pohybuje do 50 kWh/(m2a). Nástupcem nízkoenergetického domu je pasivní dům a po něm nulový dům (potřeba tepla pro vytápění do 15, resp. 5 kWh/(m2a)).

Seznam vlivů na energetické vlastnosti domu:[4]

- volba pozemku a osazení budovy na něm - orientace budovy ke světovým stranám s ohledem na dopad slunečního záření a zastínění okolními objekty. - převládající směr a intenzita větru - velikost budovy - přiměřenost danému účelu - tvarové řešení budovy (kompaktnost) - vnitřní uspořádání s ohledem na soulad vytápěcích režimů - vlastnosti obvodových konstrukcí - velikost a vlastnosti prosklených ploch na fasádách - řešení výměny vzduchu - vnitřní tepelné zisky dle provozu budovy - vhodná volba otopné soustavy - zajištění pohody v teplé části roku - efektivnost ohřevu vody a energetická účinnost el. spotřebičů


Zdroje:

[5] [6] [7]


Odkazy: