Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.


ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[w:cs:acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]


== Měřené parametry ==
== Měřené parametry ==
Řádek 23: Řádek 22:
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* řídit semináře týkající se problematiky vody
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>  
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>  
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto smětu navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběch zotavování  např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování  např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]]


== Monitorovací síť ==
== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.


== ICP Waters v České republice ==
== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.  
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.


== Témata ==
== Témata ==
Řádek 56: Řádek 58:
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]


[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 16:04

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]

Měřené parametry[editovat | editovat zdroj]

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl, SO42–, NO3, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]

Cíle programu[editovat | editovat zdroj]

Cíle programu jsou:

  • stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
  • zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
  • popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
  • stanovovat kritické zátěže
  • rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
  • podporovat sjednocení monitorovacích postupů
  • vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
  • informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
  • řídit semináře týkající se problematiky vody
  • spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]

V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. [4]

Sledované lokality v Evropě
Sledované lokality v Severní Americe

Monitorovací síť[editovat | editovat zdroj]

ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

ICP Waters v České republice[editovat | editovat zdroj]

Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. Dále se na něm podílejí Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
  2. ICP Waters na webu UNECE
  3. Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  4. Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]