Mezinárodní olympijský výbor a životní prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ odkaz)
m (added Category:Kultura using HotCat)
 
Řádek 105: Řádek 105:
  
 
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
 
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
 +
[[Kategorie:Kultura]]

Aktuální verze z 26. 1. 2020, 17:57

Sídlo MOV

Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko. Vztah k životnímu prostředí řeší MOV v jednom ze svých základních principů, konkrétně principu udržitelnosti.[1]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prvním výrazným krokem, který MOV ve vztahu k životnímu prostředí učinil, bylo akceptování výzvy Světové konference o životním prostředí v Riu de Janeiru v roce 1992, která vyzvala širokou veřejnost a mezinárodní organizace k ochraně životního prostředí.

Problematice sportu a životního prostředí MOV dále věnoval prostor na XII. olympijském kongresu v roce 1994, na kterém byla, v rámci oslav 100 let existence výboru, ustanovena komise MOV „Sport a životní prostředí“ a bylo rozhodnuto o pořádání konferencí na téma sportu a životního prostředí. První z konferencí se konala v roce 1995 v Lausanne a prozatím poslední, desátá, v roce 2013 v ruském Soči.

Zvláště důležitá byla konference v roce 1999 v Rio de Janeiru, kde byla schválena tzv. „Agenda 21 olympijského hnutí“, která představuje základní dokument pro vztah ekologie a sportu.

Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“. Na základě této koncepce musí město, které kandiduje na pořadatele OH, splnit tyto ekologické požadavky:

  1. Informovat o systému péče o životní prostředí a organizacích, které se na tomto systému v dané oblasti podílejí.
  2. Předložit přehled o aktuální situaci životního prostředí a definovat potencionální rizikové oblasti, včetně grafického znázornění.
  3. Zajistit záruku kompetentních představitelů, že činnost OH bude probíhat v souladu s místní, regionální a národní legislativou.
  4. Dodat posudek, že veškerá nově budovaná sportoviště, jsou navržena v souladu s uzavřenými dohodami o životním prostředí a danou legislativou.
  5. Předložit plán akcí souvisejících s pořádáním OH a jejich vliv na životní prostředí.
  6. Organizační výbor OH musí uvést, že byl vytvořen program předběžné opatrnosti k životnímu prostředí.
  7. Definovat postup ochrany životního prostředí během příprav OH.
  8. Popsat plán hospodaření s energiemi a pokusit se odhadnout jejich budoucí vývoj a vliv na životní prostředí.
  9. Popsat pilotní projekty a plány rozvoje, které budou v souvislosti s hrami využity.
  10. Další specifické požadavky.[2]

OH po roce 2000[editovat | editovat zdroj]

  1. Ekologicky úspěšné: Sydney (2000), Salt Lake City (2002), Turín (2006), Vancouver (2010), Londýn (2012),
  2. Ekologicky neúspěšné: Atény (2004), Peking (2008), Soči (2014), Rio de Janeiro (2016), Pchjongčchang (2018)

Toto dělení vzniklo na základě schopnosti organizačního výboru jednotlivých OH naplnit jednotlivé projekty a studie, které byly před hrami vypracovány, zároveň naplnit očekávání MOV a zajistit budoucí provoz jednotlivých sportovišť.

Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. Peking 2008 nebo Soči 2014, nezaručuje, že budou hry z pohledu ekologie úspěšné.[3]

Výzvy do budoucna[editovat | editovat zdroj]

Pro MOV je pochopitelně zásadní, aby byly OH zorganizovány v souladu se všemi uzavřenými dohodami o životním prostředí, především protože hry představují příklad pro všechny ostatní mezinárodní, národní i lokální sportovní akce, nově budovaná sportovní zařízení a činnost sportovních klubů, sponzorů a výrobců sportovního zboží.

Této problematice se MOV, konkrétně komise pro Sport a životní prostředí věnuje v publikaci „Manual on Sport and the Environment“, která za nejdůležitější body uvádí následující body:

  • zachování biodiverzity,
  • ochranu ekosystémů,
  • územní plánování,
  • znečištění životního prostředí,
  • péči o přírodní zdroje a hospodaření s odpady,
  • zdraví a bezpečnost,
  • rušivé vlivy,
  • ochranu kulturního dědictví.

Český překlad této publikace je součástí 16. svazku Olympijské knihovničky ČOV.[2]

Situace v ČR[editovat | editovat zdroj]

Český olympijský výbor musí jako člen akceptovat snahy MOV, ale zároveň má vlastní iniciativy v rámci ČR. První byla vytvoření vlastní komise pro Sport a životní prostředí. Tato komise vydala řadu materiálů a odborných publikací věnujících se ekologické problematice.

Jednou ze stěžejních byla výzva „Sportuj a chraň životní prostředí“ vydaná v roce 2001, která představuje jakýsi kodex ekologického chování ve sportu.

Základní oblasti, kterým se tato výzva věnuje jsou:

  1. Hospodaření s vodou.
  2. Energetické úspory.
  3. Hospodaření s odpady a snížení emisí.
  4. Doprava.
  5. Výstavba sportovních objektů.
  6. Ochrana přírody.[2]

Pro ČOV je velmi důležité snažit se následovat postup MOV. Jedním z důležitých kroků je navázání spolupráce s koncernem Toyota, který bude od letošního roku partnerem ČOV a poskytne všem českým olympionikům hybridní automobily. Zároveň musí ČOV brát v potaz jedinečnost českého sportovního a kulturního prostředí, ve kterém je výbor vnímán jako jedna ze svrchovaných sportovních organizací. Proto by měl ČOV důsledněji vzdělávat všechny sportovní organizace, aby při organizování sportovních akcí, provozování sportovních zařízení a také při každodenní činnosti postupovaly dle materiálů vydaných komisí pro Sport a životní prostředí. Přestože většina sportovních subjektů v ČR výzvy komise respektuje, tak je stále dost těch, kteří tak nečiní a svým jednáním poškozují životní prostředí. Proti těmto „škůdcům“ by měl ČOV ostřeji vystupovat a pokusit se zavést určité sankce, které by je přiměly své jednání přehodnotit.

Jednou obrovskou výzvou pro ČOV je po neúspěšné kandidatuře Prahy jako pořadatele LOH 2016 vytvořit v České republice takové podmínky, aby Praha v budoucnu měla možnost olympiádu uspořádat, a tím ukázat ostatních sportovním subjektům tu správnou cestu, jak pořádat světovou sportovní akci, a přitom nezpůsobit žádnou újmu životnímu prostředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Woa > Olympism | World Olympians Association. olympians.org [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 2,0 2,1 2,2 POLLERT, Jaroslav; DOLEŽAL, Tomáš. Olympismus a ekologie [online]. Český olympijský výbor [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  3. PECHMAN, Václav. Environmentální aspekty Olympijských her. Parametr "periodikum" je povinný! 2018-09-12, s. 50–56. Dostupné online [cit. 2019-09-17]. (cs-CZ) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]