Mezinárodní olympijský výbor a životní prostředí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nový text - autor Tomáš Emr)
 
(refy)
Řádek 1: Řádek 1:
Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko. Vztah k životnímu prostředí řeší MOV v jednom ze svých základních principů, konkrétně principu udržitelnosti.[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftn1|[1]]]
+
Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko. Vztah k životnímu prostředí řeší MOV v jednom ze svých základních principů, konkrétně principu udržitelnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Woa > Olympism {{!}} World Olympians Association
 +
| url = https://olympians.org/woa/olympism/
 +
| periodikum = olympians.org
 +
| datum přístupu = 2019-09-17
 +
| jazyk = en
 +
}}</ref>
  
 
== Historický vývoj ==
 
== Historický vývoj ==
Řádek 10: Řádek 16:
 
Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“. Na základě této koncepce musí město, které kandiduje na pořadatele OH, splnit tyto ekologické požadavky:
 
Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“. Na základě této koncepce musí město, které kandiduje na pořadatele OH, splnit tyto ekologické požadavky:
  
# Informovat o systému péče o životní prostředí a organizacích, které se na tomto systému v dané oblasti podílejí
+
# Informovat o systému péče o životní prostředí a organizacích, které se na tomto systému v dané oblasti podílejí.
# Předložit přehled o aktuální situaci životního prostředí a definovat potencionální rizikové oblasti, včetně grafického znázornění
+
# Předložit přehled o aktuální situaci životního prostředí a definovat potencionální rizikové oblasti, včetně grafického znázornění.
# Zajistit záruku kompetentních představitelů, že činnost OH bude probíhat v souladu s místní, regionální a národní legislativou
+
# Zajistit záruku kompetentních představitelů, že činnost OH bude probíhat v souladu s místní, regionální a národní legislativou.
# Dodat posudek, že veškerá nově budovaná sportoviště, jsou navržena v souladu s uzavřenými dohodami o životním prostředí a danou legislativou
+
# Dodat posudek, že veškerá nově budovaná sportoviště, jsou navržena v souladu s uzavřenými dohodami o životním prostředí a danou legislativou.
# Předložit plán akcí souvisejících s pořádáním OH a jejich vliv na životní prostředí
+
# Předložit plán akcí souvisejících s pořádáním OH a jejich vliv na životní prostředí.
# Organizační výbor OH musí uvést, že byl vytvořen program předběžné opatrnosti k životnímu prostředí
+
# Organizační výbor OH musí uvést, že byl vytvořen program předběžné opatrnosti k životnímu prostředí.
# Definovat postup ochrany životního prostředí během příprav OH
+
# Definovat postup ochrany životního prostředí během příprav OH.
# Popsat plán hospodaření s energiemi a pokusit se odhadnout jejich budoucí vývoj a vliv na životní prostředí
+
# Popsat plán hospodaření s energiemi a pokusit se odhadnout jejich budoucí vývoj a vliv na životní prostředí.
# Popsat pilotní projekty a plány rozvoje, které budou v souvislosti s hrami využity
+
# Popsat pilotní projekty a plány rozvoje, které budou v souvislosti s hrami využity.
# Další specifické požadavky[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftn2|[2]]]
+
# Další specifické požadavky.<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení = Pollert
 +
| jméno = Jaroslav
 +
| titul = Olympismus a ekologie
 +
| url = https://www.olympic.cz/docs/osmus/olympismus_a_ekologie.pdf
 +
| vydavatel = Český olympijský výbor
 +
| místo =
 +
| datum vydání =
 +
| datum přístupu = 2019-09-17
 +
| příjmení2 = Doležal
 +
| jméno2 = Tomáš
 +
}}</ref>
  
 
== OH po roce 2000 ==
 
== OH po roce 2000 ==
Řádek 28: Řádek 45:
 
Toto dělení vzniklo na základě schopnosti organizačního výboru jednotlivých OH naplnit jednotlivé projekty a studie, které byly před hrami vypracovány, zároveň naplnit očekávání MOV a zajistit budoucí provoz jednotlivých sportovišť.
 
Toto dělení vzniklo na základě schopnosti organizačního výboru jednotlivých OH naplnit jednotlivé projekty a studie, které byly před hrami vypracovány, zároveň naplnit očekávání MOV a zajistit budoucí provoz jednotlivých sportovišť.
  
Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. Peking 2008 nebo Soči 2014, nezaručuje, že budou hry z pohledu ekologie úspěšné.[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftn3|[3]]]
+
Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. Peking 2008 nebo Soči 2014, nezaručuje, že budou hry z pohledu ekologie úspěšné.<ref>{{Citace periodika
 +
| titul = Environmentální aspekty Olympijských her
 +
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/102974
 +
| datum vydání = 2018-09-12
 +
| datum přístupu = 2019-09-17
 +
| jazyk = cs-CZ
 +
| jméno = Václav
 +
| příjmení = Pechman
 +
| strany = 50–56
 +
}}</ref>
  
 
== Výzvy do budoucna ==
 
== Výzvy do budoucna ==
Řádek 63: Řádek 89:
  
 
Jednou obrovskou výzvou pro ČOV je po neúspěšné kandidatuře Prahy jako pořadatele LOH 2016 vytvořit v České republice takové podmínky, aby Praha v budoucnu měla možnost olympiádu uspořádat, a tím ukázat ostatních sportovním subjektům tu správnou cestu, jak pořádat světovou sportovní akci, a přitom nezpůsobit žádnou újmu životnímu prostředí.
 
Jednou obrovskou výzvou pro ČOV je po neúspěšné kandidatuře Prahy jako pořadatele LOH 2016 vytvořit v České republice takové podmínky, aby Praha v budoucnu měla možnost olympiádu uspořádat, a tím ukázat ostatních sportovním subjektům tu správnou cestu, jak pořádat světovou sportovní akci, a přitom nezpůsobit žádnou újmu životnímu prostředí.
----[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftnref1|[1]]] Woa > Olympism | World Olympians Association. World Olympians Association [online]. Copyright © 2019 World Olympians Association. All rights reserved [cit. 08.09.2019]. Dostupné z: <nowiki>https://olympians.org/woa/olympism/</nowiki>
 
  
[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftnref2|[2]]] 301 Moved Permanently [online]. Copyright © [cit. 08.09.2019]. Dostupné z: <nowiki>https://www.olympic.cz/docs/osmus/olympismus_a_ekologie.pdf</nowiki>
+
==Odkazy==
 
+
===Reference===
[[:Soubor:///C:/Users/czpdlouhy/Downloads/Emr Sport a životní prostředí (1).docx#%20ftnref3|[3]]] DP: Reálná pozice životního prostředí na olympijských hrách, str. 50–56
+
<references />

Verze z 17. 9. 2019, 12:17

Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko. Vztah k životnímu prostředí řeší MOV v jednom ze svých základních principů, konkrétně principu udržitelnosti.[1]

Historický vývoj

Prvním výrazným krokem, který MOV ve vztahu k životnímu prostředí učinil, bylo akceptování výzvy Světové konference o životním prostředí v Riu de Janeiru v roce 1992, která vyzvala širokou veřejnost a mezinárodní organizace k ochraně životního prostředí.

Problematice sportu a životního prostředí MOV dále věnoval prostor na XII. olympijském kongresu v roce 1994, na kterém byla, v rámci oslav 100 let existence výboru, ustanovena komise MOV „Sport a životní prostředí“ a bylo rozhodnuto o pořádání konferencí na téma sportu a životního prostředí. První z konferencí se konala v roce 1995 v Lausanne a prozatím poslední, desátá, v roce 2013 v ruském Sochi.

Zvláště důležitá byla konference v roce 1999 v Rio de Janeiru, kde byla schválena tzv. „Agenda 21 olympijského hnutí“, která představuje základní dokument pro vztah ekologie a sportu.

Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“. Na základě této koncepce musí město, které kandiduje na pořadatele OH, splnit tyto ekologické požadavky:

  1. Informovat o systému péče o životní prostředí a organizacích, které se na tomto systému v dané oblasti podílejí.
  2. Předložit přehled o aktuální situaci životního prostředí a definovat potencionální rizikové oblasti, včetně grafického znázornění.
  3. Zajistit záruku kompetentních představitelů, že činnost OH bude probíhat v souladu s místní, regionální a národní legislativou.
  4. Dodat posudek, že veškerá nově budovaná sportoviště, jsou navržena v souladu s uzavřenými dohodami o životním prostředí a danou legislativou.
  5. Předložit plán akcí souvisejících s pořádáním OH a jejich vliv na životní prostředí.
  6. Organizační výbor OH musí uvést, že byl vytvořen program předběžné opatrnosti k životnímu prostředí.
  7. Definovat postup ochrany životního prostředí během příprav OH.
  8. Popsat plán hospodaření s energiemi a pokusit se odhadnout jejich budoucí vývoj a vliv na životní prostředí.
  9. Popsat pilotní projekty a plány rozvoje, které budou v souvislosti s hrami využity.
  10. Další specifické požadavky.[2]

OH po roce 2000

  1. Ekologicky úspěšné: Sydney (2000), Salt lake city (2002), Turín (2006), Vancouver (2010), Londýn (2012),
  2. Ekologicky neúspěšné: Atény (2004), Peking (2008), Soči (2014), Rio de Janeiro (2016), Pchjongčchang (2018)

Toto dělení vzniklo na základě schopnosti organizačního výboru jednotlivých OH naplnit jednotlivé projekty a studie, které byly před hrami vypracovány, zároveň naplnit očekávání MOV a zajistit budoucí provoz jednotlivých sportovišť.

Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. Peking 2008 nebo Soči 2014, nezaručuje, že budou hry z pohledu ekologie úspěšné.[3]

Výzvy do budoucna

Pro MOV je pochopitelně zásadní, aby byly OH zorganizovány v souladu se všemi uzavřenými dohodami o životním prostředí, především protože hry představují příklad pro všechny ostatní mezinárodní, národní i lokální sportovní akce, nově budovaná sportovní zařízení a činnost sportovních klubů, sponzorů a výrobců sportovního zboží.

Této problematice se MOV, konkrétně komise pro Sport a životní prostředí věnuje v publikaci „Manual on Sport and the Environment“, která za nejdůležitější body uvádí následující body:

  • zachování biodiverzity
  • ochranu ekosystémů
  • územní plánování
  • znečištění životního prostředí
  • péči o přírodní zdroje a hospodaření s odpady
  • zdraví a bezpečnost
  • rušivé vlivy
  • ochranu kulturního dědictví

Český překlad této publikace je součástí 16. svazku Olympijské knihovničky ČOV.2

Situace v ČR

Český olympijský výbor musí jako člen akceptovat snahy MOV, ale zároveň má vlastní iniciativy v rámci ČR. První byla vytvoření vlastní komise pro Sport a životní prostředí. Tato komise vydala řadu materiálů a odborných publikací věnujících se ekologické problematice.

Jednou ze stěžejních byla výzva „Sportuj a chraň životní prostředí“ vydaná v roce 2001, která představuje jakýsi kodex ekologického chování ve sportu.

Základní oblasti, kterým se tato výzva věnuje jsou:

  1. Hospodaření s vodou
  2. Energetické úspory
  3. Hospodaření s odpady a snížení emisí
  4. Doprava
  5. Výstavba sportovních objektů
  6. Ochrana přírody2

Pro ČOV je velmi důležité snažit se následovat postup MOV. Jedním z důležitých kroků je navázání spolupráce s koncernem Toyota, který bude od letošního roku partnerem ČOV a poskytne všem českým olympionikům hybridní automobily. Zároveň musí ČOV brát v potaz jedinečnost českého sportovního a kulturního prostředí, ve kterém je výbor vnímán jako jedna ze svrchovaných sportovních organizací. Proto by měl ČOV důsledněji vzdělávat všechny sportovní organizace, aby při organizování sportovních akcí, provozování sportovních zařízení a také při každodenní činnosti postupovaly dle materiálů vydaných komisí pro Sport a životní prostředí. Přestože většina sportovních subjektů v ČR výzvy komise respektuje, tak je stále dost těch, kteří tak nečiní a svým jednáním poškozují životní prostředí. Proti těmto „škůdcům“ by měl ČOV ostřeji vystupovat a pokusit se zavést určité sankce, které by je přiměly své jednání přehodnotit.

Jednou obrovskou výzvou pro ČOV je po neúspěšné kandidatuře Prahy jako pořadatele LOH 2016 vytvořit v České republice takové podmínky, aby Praha v budoucnu měla možnost olympiádu uspořádat, a tím ukázat ostatních sportovním subjektům tu správnou cestu, jak pořádat světovou sportovní akci, a přitom nezpůsobit žádnou újmu životnímu prostředí.

Odkazy

Reference

  1. Woa > Olympism | World Olympians Association. olympians.org [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. POLLERT, Jaroslav; DOLEŽAL, Tomáš. Olympismus a ekologie [online]. Český olympijský výbor [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  3. PECHMAN, Václav. Environmentální aspekty Olympijských her. Parametr "periodikum" je povinný! 2018-09-12, s. 50–56. Dostupné online [cit. 2019-09-17]. (cs-CZ)