Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.


ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref>[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]
Řádek 9: Řádek 9:
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).


Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="jmeno">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>  
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>  


== Cíle programu ==
== Cíle programu ==

Verze z 6. 1. 2009, 18:15

Úvod

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]

Lokality v Evropě
Lokality v Severní Americe

Měřené parametry

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl, SO42–, NO3, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]

Cíle programu

Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže.[3] V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování.

Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP.

Monitorovací síť

ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

Témata

Zdroje

  1. 1,0 1,1 ICP Waters
  2. ICP Waters na webu UNECE
  3. Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  • Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  • ICP Waters
  • ICP Waters na webu UNECE

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy