Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 52: Řádek 52:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly
[http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
* Další programy ICP
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
  Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
  Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].



Verze z 16. 11. 2008, 13:57

Úvod

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí.

Měřené parametry

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl-, SO42-, NO3-, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.

Cíle programu

Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže. V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP.

Monitorovací síť

ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

Má být dělený do odstavců; lze využít nadpisů různých úrovní
Do textu musí být vloženy odkazy na citovanou literaturu a zdroje.

A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)

Témata

Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.

Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte seznam témat pomocí hvězdiček

Zdroje

  • Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  • ICP Waters
  • ICP Waters na webu UNECE


Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.

Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

  • Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly

CLRTAP





Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.

Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon