Editace stránky Metodologické problémy

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
== Obecné problémy ==
== Úvod ==


Pojem „environmentální vzdělání“ poukazuje k nutnosti obohatit stávající vzdělávací programy o nové obsahy či přístupy. Obecně je však spatřován rozpor mezi environmentálním vzděláním a tradičním zaměřením školství, které má spíše konzervovat současný sociální řád reprodukcí převládajících norem a hodnot (Stevenson, 1987) - tak vzniká nesoulad v obecných vzdělávacích cílech. Nutnost odvratu od tradičních hodnotových schémat přispívajících k environmentální degradaci podle některých autorů znamená, že je třeba hodnotovou oblast revolučním způsobem transformovat (Tanner, 1974).
Pojem „environmentální vzdělání“ je v současné době celosvětově přijatý (a jeho význam je více či méně naplněn obsahem či pouhou politickou vůlí). Obecně poukazuje vždy k nutnosti obohatit stávající vzdělávací programy o obsahy či přístupy, které dosud chybí. Zavádění environmentálních programů do školního kurikula však v praxi představuje zásadní rozpor s dominující koncepcí a organizací vzdělání i způsobem předávání znalostí, a způsobuje konflikt s běžným přístupem k výuce a učení. Z empirické zkušenosti s takto orientovanou výukou vyplývá, že „... základem (k praktickým aktivitám zaměřené) práce je jinak“ (Vamberová, K., 2005). Obecně je spatřován zásadní rozpor mezi environmentálním vzděláním a tradičním zaměřením školství, které má spíše konzervovat současný sociální řád reprodukcí převládajících norem a hodnot (Stevenson, 1987). Tak vzniká nesoulad v obecných vzdělávacích cílech. Nutnost odvratu od tradičních hodnotových schémat přispívajících k environmentální degradaci podle některých autorů znamená, že je třeba hodnotovou oblast revolučním způsobem transformovat (Tanner, 1974).


Environmentální vzdělání přináší inovace obsahové a metodické: v tradičním pojetí je zdůrazňován disciplinární přístupu, a pracuje se s abstraktními teoretickými problémy, klade se důraz na zpracování rozmanitých informací, vytváření konceptů a zobecnění. V takovém pojetí mají učitelé předávat existující znalosti, a studenti jsou tak v pasivní roli příjemce daného vědění. Pokud je na druhé straně zapotřebí se orientovat na praktické záležitosti ochrany prostředí, vyvolává to potřebu interdisciplinárního a pružného zkoumání reality. Osnovy a praktické pedagogické přístupy by se tak měly snažit o aktivní zapojení studentů do řešení problémů. Způsob vnímání reality je více „holistický“, metoda práce je kooperativní; studenti jsou aktivními mysliteli a poznání samostatně vytvářejí.
Mezi tradičním a environmentálním vzděláním jsou také zásadní rozpory obsahové a metodické. Tradiční pojetí trvá na disciplinárním přístupu a zdůrazňuje abstraktní teoretické problémy. Obecně je osnovami kladen důraz na zpracování rozmanitých informací, vytváření konceptů a zobecnění; učitelé jsou angažováni k předávání existujících znalostí a studenti jsou v pasivní roli příjemce daného vědění. Na druhé straně, pokud je zapotřebí se orientovat více na praktické záležitosti ochrany prostředí, vyvolává to potřebu interdisciplinárního a pružného zkoumání reality. Osnovy a praktické pedagogické přístupy by se tak měly snažit o aktivní zapojení studentů do řešení problémů. Způsob vnímání reality je více „holistický“, metoda práce je kooperativní; studenti jsou aktivními mysliteli a poznání samostatně vytvářejí.


Poslední, z předchozího vyplývající, odlišnost je v předmětové organizaci učiva. Ve vztahu k environmentální problematice to vede k tomu, že bývá začleňována do přírodních věd a teoretická východiska jí často poskytuje ekologie. Důležité je začlenit témata, která jdou „napříč učivem“, vytvářet metodiky jejich výuky a evaluace, a zahrnovat je do základních vzdělávacích standardů. Cílem environmentálního vzdělání není budovat alternativní vzdělávací kulturu, ale spíše obohatit (všechny) stávající programy o důležitou dimenzi. Proto je třeba případné metodologické problémy reflektovat dříve, než jim jsou studenti vystaveni a těmto otázkám také věnovat pozornost již ve fázi projektování nových koncepcí.  
Poslední, z předchozího vyplývající, odlišnost je v předmětové organizaci učiva. Ve vztahu k environmentální problematice to vede k tomu, že bývá začleňována do přírodních věd a teoretická východiska jí často poskytuje ekologie. Témata, která jdou „napříč učivem“, bývají mimo základní vzdělávací standardy, anebo, pokud mají být začleněny, jde o soubor vědomostí „navíc“ – základ nového předmětu.
Výše zmíněné rozpory bývají příčinou toho, že klasické přístupy ve vzdělávacích systémech v mnoha ohledech zásadním způsobem brání rozvoji environmentálních programů – a naopak. Cílem však není budovat alternativní vzdělávací kulturu, ale spíše obohatit (všechny) stávající programy o důležitou dimenzi. Proto je třeba zásadní rozpory reflektovat dříve, než jim jsou studenti vystaveni a metodologickým otázkám věnovat pozornost již ve fázi projektování nových koncepcí.  


== Konkrétní výzvy environmentálního vzdělání ==
== Cíle ==


* naznačit analytický postoj k různým vzdělávacím strategiím
*naznačit analytický postoj k různým vzdělávacím strategiím
* zkoumat tradiční vzdělávací cíle v globálních, dlouhodobých a environmentálních souvislostech, z pohledu současných problémů a potřeb společnosti
*zkoumat tradiční vzdělávací cíle v globálních a dlouhodobých souvislostech, z pohledu současných problémů a potřeb společnosti
* vymezit environmentální vzdělávání v jeho odlišnosti od vzdělávání klasického - současně je do tohoto saystému integrovat
*vymezit environmentální vzdělávání v jeho odlišnosti od vzdělávání klasického
* propojit pedagogiku zohledňující celostní (holistické) principy se současným filozofickým myšlením
*propojit pedagogiku zohledňující celostní (holistické) principy se současným filozofickým myšlením
* vytvořit prostor pro inovace ve výuce, které by obohatily obsahovou a metodickou stránku vzdělání a byly v souladu s vývojem vědeckého poznání i způsobu nazírání na (psychologické, sociální, politické) skutečnosti
*selektivně vyznačit „slepé cesty“ vedoucí k ideologickým konceptům, radikálním jednostranným přístupům a otevírají možnosti zneužití vzdělání k dílčím politickým cílům
* položit základy pro odbornou komunikaci o výše zmíněných problémech
*vytvořit prostor pro inovace ve výuce, které by obohatily obsahovou a metodickou stránku vzdělání a byly v souladu s vývojem vědeckého poznání i způsobu nazírání na (psychologické, sociální, politické) skutečnosti
*položit základy pro odbornou komunikaci o výše zmíněných problémech


== Témata ==
== Témata ==


[[Role ICT]]
[[Role ICT]]
[[Věrohodnost informačních zdrojů]]
[[Výchova jako nástroj ideologického působení]]


== Příklady pro výuku ==
== Příklady pro výuku ==
Řádek 34: Řádek 40:
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
{{upravit}}
{{upravit}}
{{licence cc|Dlouhá, Jana}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: