Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
===Domény učení=== | ===Domény učení=== | ||
Z hlediska jednotlivce a stupně dosažení edukačních cílů je stále platný koncept vycházející z rozdělení na domény učení (Bloomova taxonomie: kognitivní, afektivní, psychomotorická, později Kolb: konativní a Delors: „sociální“) – a jeho úpravy směrem k procesuálně pojatému učení. | Z hlediska jednotlivce a stupně dosažení edukačních cílů je stále platný koncept vycházející z rozdělení na domény učení (Bloomova taxonomie: kognitivní, afektivní, psychomotorická, později Kolb: konativní a Delors: „sociální“) – a jeho úpravy směrem k procesuálně pojatému učení.<ref>Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence</ref> | ||
V poslední době se zdůrazňuje nutnost kombinace edukačních cílů v jednotlivých doménách: strategie výuky se tak zaměřují na výstupy ve formě kompetencí<ref>Dlouhá, J.Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-> </ref>. Tento přístup je založen na principu, že je třeba pěstovat určité schopnosti důležité z hlediska praxe, a stanovit si přitom behaviorálně vymezené a měřitelné cíle. Z tohoto hlediska jsou žádoucími výstupy znalosti, dovednosti a chování, které jsou předem vytipovány, a na tomto základě je navržen program „instrukce“. Kompetence lze ovšem nabýt rozmanitými způsoby, včetně (životní) zkušenosti; efektivní metoda výuky počítá s tím, že se využije minulá zkušenost každého jedince.<ref>Holton III, E. F., Coco, M. L., Lowe, J. L., & Dutsch, J. V. (2006). Blended delivery strategies for competency-based training. Advances in Developing Human Resources, 8(2), pp. 211‑212</ref> | |||
== Povaha EV a VUR == | == Povaha EV a VUR == | ||
Verze z 6. 12. 2010, 12:37
...vzhledem k možnostem e-learningu na VŠ
Teorie učení
Základní koncepty využitelné pro stanovení edukačních cílů jsou následující: učení v doménách dle Bloomovy taxonomie, behaviorální přístup, koncept sociálního učení. Tyto teorie představují rámec, ve kterém si lze volit individuální výukové cíle a podle nich též prostředky jejich dosažení. Podrobněji v oblasti environmentálního vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj na VŠ úrovni viz[1].
Domény učení
Z hlediska jednotlivce a stupně dosažení edukačních cílů je stále platný koncept vycházející z rozdělení na domény učení (Bloomova taxonomie: kognitivní, afektivní, psychomotorická, později Kolb: konativní a Delors: „sociální“) – a jeho úpravy směrem k procesuálně pojatému učení.[2]
V poslední době se zdůrazňuje nutnost kombinace edukačních cílů v jednotlivých doménách: strategie výuky se tak zaměřují na výstupy ve formě kompetencí[3]. Tento přístup je založen na principu, že je třeba pěstovat určité schopnosti důležité z hlediska praxe, a stanovit si přitom behaviorálně vymezené a měřitelné cíle. Z tohoto hlediska jsou žádoucími výstupy znalosti, dovednosti a chování, které jsou předem vytipovány, a na tomto základě je navržen program „instrukce“. Kompetence lze ovšem nabýt rozmanitými způsoby, včetně (životní) zkušenosti; efektivní metoda výuky počítá s tím, že se využije minulá zkušenost každého jedince.[4]
Povaha EV a VUR
Bez ohledu na specifika e-learningu (spočívají v nutnosti vyloučit pedagogické přístupy, které pracují s přímou zkušeností - zážitková pedagogika aj.) je třeba věnovat pozornost základním atributům EV či VUR. Výuka v této oblasti má být:
- interdisciplinární, hodnotově orientovaná, využívající participativní přístup, kritické myšlení;
- založená na aktivním učení: poznatky nejsou cílem samy o sobě, jsou rozvíjeny jen v kombinaci s kompetencemi – pak vedou k praktickému a konkrétnímu výsledku (řešení problému, projekt, aktivita);
- má transformativní povahu – je orientovaná na proces, podporuje sociální vazby, spolupráci, vyjednávání, komunikaci;
- poskytuje zpětnou vazbu, je měřitelná, umožňuje zlepšování na základě reflexe.
Pro vytvoření vhodného výukového programu či konkrétní design kurzu je třeba si stanovit vhodné edukační cíle, orientované na rozvoj důležitých kompetencí. To je základem efektivního procesu učení[5]
Další informace o EV a VUR
viz obsah Enviwiki:
Reference
- ↑ Dlouhá, J., Dlouhý, J., Barton, A. Evaluating educational Outcomes in the Interdisciplinary Field of Sustainable Development: Case Study of an E-learning Course in an Interactive (Open) Virtual Space. Knowledge Collaboration & Learning for Sustainable Innovation & ERSCP-EMSU conference, Delft, The Netherlands, October 25-29, 2010.
- ↑ Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence
- ↑ Dlouhá, J.Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani->
- ↑ Holton III, E. F., Coco, M. L., Lowe, J. L., & Dutsch, J. V. (2006). Blended delivery strategies for competency-based training. Advances in Developing Human Resources, 8(2), pp. 211‑212
- ↑ Důležitým předpokladem efektivity programu je kvalitní formulace jeho cílů, resp. očekávaných výstupů (Hungerford, 2005). Bez přesně formulovaných výstupů není zřejmé, jak program sestavit, ani jak ho evaluovat. … Výstupy by zejména měly být formulovány z pohledu žádoucího výkonu, měly by být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené. (Činčera, Kulich, Gollová, 2009)
