Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Co je e-learning?: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Pojem [[e-learning]] není přesně vymezen. V nejširší definici se pojmem e-learningem rozumí jakýkoli vzdělávací proces, v rámci nějž jsou využívány [[informačně komunikační technologie]] (tedy i např. distribuce textů na CD, či vzdělávací pořady v televizi)<ref>Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66</ref>. Nejčastěji používanou formou e-learningu je [[blended learning]], při kterém je využívana kombinace klasické [[prezenční výuka|prezenční výuky]] a [[distanční výuka|výuky distanční]] s využitím [[/E-learningové nástroje pro výuku/|e-learningových nástrojů]]. (Jančařík)
Pojem [[e-learning]] není přesně vymezen. V nejširší definici se pojmem e-learningem rozumí jakýkoli vzdělávací proces, v rámci nějž jsou využívány [[informačně komunikační technologie]] (tedy i např. distribuce textů na CD, či vzdělávací pořady v televizi)<ref>Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66</ref>. Nejčastěji používanou formou e-learningu je [[blended learning]], při kterém je využívana kombinace klasické [[prezenční výuka|prezenční výuky]] a [[distanční výuka|výuky distanční]] s využitím [[/E-learningové nástroje/|e-learningových nástrojů]]. (Jančařík)


Pro využití e-learningových forem výuky existují [[/Důvody pro využití e-learningu/|nejrůznější důvody]]. Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů (Peltier et al., 2007: 140‑141).
Pro využití e-learningových forem výuky existují '''[[/Důvody pro využití e-learningu/|nejrůznější důvody]]'''. Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů (Peltier et al., 2007: 140‑141).
   
   
Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum '''nástrojů,''' které lze '''pro e-learning''' použít. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů. Při distanční výuce s využitím e-learningu tak je možné využívat:
Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum '''[[/E-learningové nástroje/|nástrojů pro e-learning]]''', které lze používat ke specifickým účelům. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se dnes již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů.  
* Nástroje pro distribuci multimediálních vzdělávacích materiálů (např. prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, včetně nástrojů interaktivních (např. flash aplikace) .
* Nástroje pro testování a automaticky řízené přidělování vzdělávacích materiálů na základě výsledků testů.
* Nástroje pro asynchronní komunikaci (např. diskuzní fóra, blogy, e-mail), včetně využití komunikace s virtuálním lektorem.
* Nástroje kolaborativní práci (např. wiki a další nástroje pro sdílení obsahu).
* Nástroje pro synchroní komunikaci (např. skype, chat, video a audio konference, sdílení pracovních ploch).
Tyto nástroje jsou zpravidla integrovány v rámci jedné '''platformy – LMS (Learning Management System)'''. LMS systémy zpravidla nabízí:
* Autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů
* Úložiště výukového obsahu
* Komunikační nástroje
* Nástroje pro testování a přezkušování žáků
* Nástroje pro evidenci hodnocení žáků
 
Současně však řeší i '''administrativní otázky''' spojené s širším nasazení e-learningových materiálů při výuce:
* Evidenci a správu studentů
* Správu přístu pových práv
* Evidenci a správu kurzů
* Katalog výukových kurzů a objektů
* Správu studijních plánů
 
Koncovým zařízením, prostřednictvím nějž student k vzdělávacím materiálům a dalším nástrojům přistupuje, již není klasický počítač, ale zařízení mobilní – inteligentní telefon, PDA či tablet. V takovém případě mluvíme o m-learningu. Vzhledem k stále narůstající oblibě těchto zařízení je vhodné při vytváření vzdělávacího obsahu a použití dalších nástrojů zohlednit i možnost jejich využití.


==Elektronické prostředí pro výuku ==
==Elektronické prostředí pro výuku ==

Verze z 29. 11. 2010, 14:29

Pojem e-learning není přesně vymezen. V nejširší definici se pojmem e-learningem rozumí jakýkoli vzdělávací proces, v rámci nějž jsou využívány informačně komunikační technologie (tedy i např. distribuce textů na CD, či vzdělávací pořady v televizi)[1]. Nejčastěji používanou formou e-learningu je blended learning, při kterém je využívana kombinace klasické prezenční výuky a výuky distanční s využitím e-learningových nástrojů. (Jančařík)

Pro využití e-learningových forem výuky existují nejrůznější důvody. Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů (Peltier et al., 2007: 140‑141).

Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum nástrojů pro e-learning, které lze používat ke specifickým účelům. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se dnes již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů.

Elektronické prostředí pro výuku

E-learningové prostředí pro výuku je souborem nástrojů, jejichž celek určuje design e-learningového kurzu. Základní typy jsou následující:

References

  1. Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66