Editace stránky Makroekologie

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je podobor ekologie, který se zabývá studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředí ve velkých prostorových měřítcích. Charakterizuje a vysvětluje statistické vzorce hojnosti, distribuce a rozmanitosti. Termín byl poprvé použit Jamesem Brownem z University of New Mexico a Brianem Maurerem z Michiganské státní univerzity v roce 1989 v časopisu Science.<ref>BROWN, J.H. and MAURER, B.A. Macroecology: The Division of Food and Space among Species on Continents. Science, Mar 03, 1989, vol. 243, no. 4895. pp. 1145 ProQuest Central. ISSN 00368075.</ref>
'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je


''Makroekologie'' se přibližuje myšlence studia ekosystémů pomocí přístupu "shora dolů". Usiluje o pochopení prostřednictvím studia vlastností systému jako celku; Kevin Gaston a Tim Blackburn tento přístup přirovnávají k výzkumu lesa pro výzkum stromů.<ref>Gaston, K.J. and T.M. Blackburn. 2000. ''Pattern and Process in Macroecology''.  Blackwell Science. {{ISBN|0-632-05653-3}}</ref>


''Makroekologie'' zkoumá, jak globální vývoj v oblasti změny klimatu ovlivňuje populaci volně žijících živočichů. Klasické ekologické otázky, které se dají studovat pomocí makroekologických technik, zahrnují otázky bohatosti druhů, gradientu šířky v rozmanitosti druhů, křivku druhu a oblasti, velikost rozsahu, velikost těla a druhovou hojnost. Například je věnována velká pozornost vztahu mezi hojností a velikostí rozsahu (proč mají druhy, které mají velkou místní populaci, mají také širokou distribuci, zatímco druhy, které jsou méně bohaté, mají tendenci mít omezený rozsah).<ref>{{cite book |last=Brown |first= J.H.| title= Macroecology| year= 1995| publisher= University of Chicago Press| isbn= 0-226-07614-8}}</ref>
'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]].


'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]].
Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].  


Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cs:evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].
Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.  
 
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>  
Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.  
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>  


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 21: Řádek 18:
* BLACKBURN, Tim M., ed. a GASTON, Kevin J., ed. Macroecology: concepts and consequences: the 43rd Annual Symposium of the British Ecological Society, held at the University of Birmingham, 17-10 April 2002. Malden: Blackwell, 2003. xvii, 442 s. ISBN 1-4051-0643-3.
* BLACKBURN, Tim M., ed. a GASTON, Kevin J., ed. Macroecology: concepts and consequences: the 43rd Annual Symposium of the British Ecological Society, held at the University of Birmingham, 17-10 April 2002. Malden: Blackwell, 2003. xvii, 442 s. ISBN 1-4051-0643-3.
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]
[http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]
* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]
* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]
[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
[[Kategorie:Ekologie]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii: