Editace stránky Městská zeleň

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
 
Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.  
 
Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.  
[[Soubor:Dejvice, Šárecká a Kolejní, od Evropské.jpg|thumb|250 px|Městská zeleň v Praze 6]]
 
  
 
==Definice pojmu==
 
==Definice pojmu==
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref>  
+
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství, golfová hřiště, pobřeží, hřbitovy, jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy; můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref> <ref name="Fernandez">Fernandez-Juricic, E. (2000): Avifaunal Use of Wooded Streets in an Urban Landscape. Conservation Biology, Vol. 14, No. 2., pp. 513-521</ref> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> <ref name="Chovanec">Chovanec, A. (1994): Man-made wetlands in urban recreational areas—a habitat for endangered species? Landscape and Urban Planning, Volume 29, Issue 1, Pages 43-54</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Koziol">Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism. University Press Cambridge, 466 str. (399-408)</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> <ref name="McDonell">McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237</ref> <ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> <ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> <ref name="Sauberer">Sauberer, A. et al.: Die Pflanzenwelt der Wiener Grünanlagen. Naturgeschichte Wiens, Band4, Jugend und Volk Wien München</ref> <ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> <ref name="Whitford">Whitford, V., Ennos, A. R., Handley, J. F. (2001): "City form and natural process" - indicators for the ecological performance of urban areas and their application to Merseyside, UK. Landscape and Urban Planning, Volume 57, Issue 2, Pages 91-103</ref> <ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> <ref name="Zerbe">Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172</ref> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka"/> <ref name="Kučera"/> <ref name="Ong"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Kent"/> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/>
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref>
 
  
 
==Funkce zeleně==
 
==Funkce zeleně==
 
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.  
 
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.  
  
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[w:cs:transpirace|transpirací]] <ref>[http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4 Biologie]</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/>  přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">[http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290 Biom]</ref> <ref name="bront">[http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm Brontosaurus]</ref>  produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/>
+
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek,<ref name="Guderian"/> [[transpirací]] <ref>http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref>  přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu,<ref name="Nowak"/> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref>http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290</ref> <ref>http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm</ref>  produkci kyslíku a aerodynamickou funkci. Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě. Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.  
  
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/>
+
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická; pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.  
  
 
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).
 
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).
Řádek 17: Řádek 15:
 
==Co zeleň ve městě ohrožuje==
 
==Co zeleň ve městě ohrožuje==
  
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.<ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/>
+
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.  
 +
 
 
==Zeleň v územním plánování==
 
==Zeleň v územním plánování==
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.<ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera"/>
+
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod. V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref>
 +
 
 
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.
 
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.
  
 
==Čím může městská zeleň škodit==
 
==Čím může městská zeleň škodit==
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt"/>
+
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref>
 +
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>
==Odkazy==
 
===Související stránky===
 
*[[Územní plánování]]
 
  
===Externí odkazy===
+
http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm
*{{wikipedia cs p|Znečištění ovzduší}}
+
*[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]
+
http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290
*[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]
+
 
*[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]
+
http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4
 +
 
 +
http://cs.wikipedia.org/wiki/Funkce
 +
 
 +
http://www.garten.cz/g/cz/l-2-zelen-mest-a-obci/
 +
 
 +
http://www.lesypraha.cz/index.php?cat=205&aid=
  
===Literatura===
 
*Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str.
 
*McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237
 
*Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.
 
  
[[Kategorie:Využití území]]
+
[[Kategorie:Skupina D]]
[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]
 
[[Kategorie:Životní styl]]
 

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablona použitá na této stránce: