Littering: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.


Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Pracovníci státní správy uvažují o tom, jak některé složky odstranit z ulic třeba například plastové lahve. Z této statistiky vyplývá, že zálohování PET lahví nemůže vyřešit problém litteringu. I kdyby všechen plast v odhozených odpadech na ulici byly pouze PET lahve a kdyby zálohování těchto lahví představovalo odstranění celého podílu, pořád by na veřejných místech a ve volné přírodě zůstalo kolem 90 % všeho odpadu. Není třeba připomínat, že ne všechen pohozený plastový odpad na ulici jsou PET lahve. Navíc v Německu bylo prokázáno, že zavedení systému záloh nemělo vliv na celkové množství odpadu pohozeného na ulicích. Pokud shrneme a posoudíme efekty a důsledky případného zavedení záloh na obaly od nápojů, tak musíme dojít k následujícímu zjištění. Zálohování nezvyšuje opakované použití a není prevencí vzniku odpadu. K tomuto závěru došli i odborníci z [[ministerstva životního prostředí]].
Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Pracovníci státní správy uvažují o tom, jak některé složky odstranit z ulic třeba například plastové lahve. Z této statistiky vyplývá, že zálohování PET lahví nemůže vyřešit problém litteringu. I kdyby všechen plast v odhozených odpadech na ulici byly pouze PET lahve a kdyby zálohování těchto lahví představovalo odstranění celého podílu, pořád by na veřejných místech a ve volné přírodě zůstalo kolem 90 % všeho odpadu.[[http://www.ekonoviny.cz/index.php?ProdID=00025D0635C7AC860002EFAD]] Není třeba připomínat, že ne všechen pohozený plastový odpad na ulici jsou PET lahve. Navíc v Německu bylo prokázáno, že zavedení systému záloh nemělo vliv na celkové množství odpadu pohozeného na ulicích. Pokud shrneme a posoudíme efekty a důsledky případného zavedení záloh na obaly od nápojů, tak musíme dojít k následujícímu zjištění. Zálohování nezvyšuje opakované použití a není prevencí vzniku odpadu. K tomuto závěru došli i odborníci z [[ministerstva životního prostředí]].


Jak už bylo řečeno, zálohování nevede výrazným způsobem k omezení litteringu, ani k snížení nákladů na úklid veřejných prostranstvích, což lze doložit na statistikách od německých sousedů. Toto MŽP zpochybňuje a naopak tvrdí, že zálohování výrazně omezí littering, vychází přitom z vlastního odhadu, dle kterého jsou PET lahve hlavní složkou litteringu a představují jej okolo 40%.
Jak už bylo řečeno, zálohování nevede výrazným způsobem k omezení litteringu, ani k snížení nákladů na úklid veřejných prostranstvích, což lze doložit na statistikách od německých sousedů. Toto MŽP zpochybňuje a naopak tvrdí, že zálohování výrazně omezí littering, vychází přitom z vlastního odhadu, dle kterého jsou PET lahve hlavní složkou litteringu a představují jej okolo 40%.[[http://74.125.77.132/search?q=cache:NGGfuPfzdOQJ:www.ekolist.cz/nazor.shtml%3FAA_SL_Session%3Dfe4ae0d54bd4ef95481d73d7863a3873%26nocache%3Dinvalidate%26sh_itm%3D9ac5d751c469167ca6fb0fbd1a48e045%26sel_ids%3D1%26ids%255Bx0f56e4c246e1fedfc2a39c92fd708736%255D%3D1+littering&hl=cs&ct=clnk&cd=5&gl=cz&lr=lang_cs]]


Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.  
Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.  
Řádek 23: Řádek 23:
  Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
  Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest
http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest
 
http://74.125.77.132/search?q=cache:NGGfuPfzdOQJ:www.ekolist.cz/nazor.shtml%3FAA_SL_Session%3Dfe4ae0d54bd4ef95481d73d7863a3873%26nocache%3Dinvalidate%26sh_itm%3D9ac5d751c469167ca6fb0fbd1a48e045%26sel_ids%3D1%26ids%255Bx0f56e4c246e1fedfc2a39c92fd708736%255D%3D1+littering&hl=cs&ct=clnk&cd=5&gl=cz&lr=lang_cs
http://www.ekonoviny.cz/index.php?ProdID=00025D0635C7AC860002EFAD
http://www.ekonoviny.cz/index.php?ProdID=00025D0635C7AC860002EFAD



Verze z 24. 11. 2008, 21:35


Anglický výraz littering označuje volně pohozený odpad. Dlouhodobě se průzkumy složení volně pohozených odpadků provádějí ve Velké Británii. Odtud také výraz littering pochází.[[1]] Výraz postupně převzaly i další státy. Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech životního prostředí. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.

Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.

Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[[2]] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), organický odpad (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[[3]] Pracovníci státní správy uvažují o tom, jak některé složky odstranit z ulic třeba například plastové lahve. Z této statistiky vyplývá, že zálohování PET lahví nemůže vyřešit problém litteringu. I kdyby všechen plast v odhozených odpadech na ulici byly pouze PET lahve a kdyby zálohování těchto lahví představovalo odstranění celého podílu, pořád by na veřejných místech a ve volné přírodě zůstalo kolem 90 % všeho odpadu.[[4]] Není třeba připomínat, že ne všechen pohozený plastový odpad na ulici jsou PET lahve. Navíc v Německu bylo prokázáno, že zavedení systému záloh nemělo vliv na celkové množství odpadu pohozeného na ulicích. Pokud shrneme a posoudíme efekty a důsledky případného zavedení záloh na obaly od nápojů, tak musíme dojít k následujícímu zjištění. Zálohování nezvyšuje opakované použití a není prevencí vzniku odpadu. K tomuto závěru došli i odborníci z ministerstva životního prostředí.

Jak už bylo řečeno, zálohování nevede výrazným způsobem k omezení litteringu, ani k snížení nákladů na úklid veřejných prostranstvích, což lze doložit na statistikách od německých sousedů. Toto MŽP zpochybňuje a naopak tvrdí, že zálohování výrazně omezí littering, vychází přitom z vlastního odhadu, dle kterého jsou PET lahve hlavní složkou litteringu a představují jej okolo 40%.[[5]]

Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[[6]] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí. Kuřáci a konzumenti žvýkaček suverénně vedou mezi znečišťovateli ulic napříč celou Evropou. Podíl cigaretových odpadků v nich průměru činil 58,3 procenta ze všech znečišťujících složek nalezených na zemi. Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[[7]] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.


Témata

  • Životní prostředí
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Odpad

Zdroje

Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
Tvorba seznamu použité literatury a dalších zdrojů je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro správné citování.

http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest http://74.125.77.132/search?q=cache:NGGfuPfzdOQJ:www.ekolist.cz/nazor.shtml%3FAA_SL_Session%3Dfe4ae0d54bd4ef95481d73d7863a3873%26nocache%3Dinvalidate%26sh_itm%3D9ac5d751c469167ca6fb0fbd1a48e045%26sel_ids%3D1%26ids%255Bx0f56e4c246e1fedfc2a39c92fd708736%255D%3D1+littering&hl=cs&ct=clnk&cd=5&gl=cz&lr=lang_cs http://www.ekonoviny.cz/index.php?ProdID=00025D0635C7AC860002EFAD

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz Nápověda.

Externí odkazy

Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: bibliografické záznamy elektronických dokumentů.

Literatura

Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: bibliografické záznamy tradičních dokumentů nebo použijte citačních šablon