Ligninolytické houby: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
'''<h1><B>Ligninolytické houby a jejich případné využití</B></h1>'''
 
 
 
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
 
   
 
   
Řádek 53: Řádek 50:
  
 
<references/>
 
<references/>
 
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.
 
 
 
Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.
 
 
 
Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.
 
  
  
  
 
== Externí odkazy ==
 
== Externí odkazy ==
[    ]
 
  
  
Řádek 76: Řádek 64:
  
 
== Související články ==
 
== Související články ==
 
+
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.
 
 
<ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref>
 
  
  
 
[[Kategorie:Skupina B]]
 
[[Kategorie:Skupina B]]

Verze z 21. 1. 2009, 16:28

Charakteristika

  • nazývány také jako houby bílé hniloby
  • tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)
  • zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulosy
  • produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):
  • houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)
  • schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky
  • důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy
  • houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů


Využití

  • odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)
  • kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)
  • ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů
  • jsou považovány za vhodné organismy pro bioremediaci
  • širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů
  • nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:
    • aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky)
    • pesticidy
    • aromatické herbicidy
    • a další toxické látky
  • další využití hub tzv. bílé hniloby:
    • při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů


Druhy hub bílé hniloby

bazidiomycety:

  • Stereum
  • Trametes
  • Pleurotus
  • Phanerochaete
  • Pycnoporus
  • Daedalea
  • Ganoderma

askomycety:

  • čel. Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)

Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. [1] Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor. [2]


Zdroje

  1. Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.
  2. Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.


Externí odkazy

Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě

Informační systém výzkumu a vývoje

Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů


Související články

Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.