Komunikace problémů ŽP: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 22: Řádek 22:
[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]
[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Informační nástroje podnikání]]
[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
[[Kategorie:Participace]]

Aktuální verze z 26. 1. 2020, 18:01

Environmentální problémy vznikají v prostředí sociální komunikace: napětí mezi diverzitou aktérů, kteří nějak ovlivňují hospodaření s přírodními zdroji, různorodostí jejich zájmů, a potřebou těsnější spolupráce mezi těmito podílníky, tzv. stakeholdery. Environmentální problémy jsou řešeny formou participace.

Pojem zainsteresovaných stran (stakeholders)[editovat | editovat zdroj]

Anglický výraz byl formulován americkým ekonomem R.E. Freemanem jako odvozenina ze slova shareholders, které označuje akcionáře, respektive držitele kapitálových podílů obecně. V představách tohoto ekonoma bylo třeba kompenzovat pozornost výlučně obrácenou k akcionářům, charakteristickou pro rozhodování podniků v USA na počátku 80. let, novým vymezením souboru partnerů, kteří jsou dotčeni směřováním a volbami podniku: patří sem samozřejmě zaměstnanci, ale také majitelé nebo uživatelé okolních nemovitostí, spotřebitelé, subdodavatelé a z nich zejména ti, kteří podniku dodávají práci.

Tato myšlenka, zahrnout do informování nebo do hodnocení různých rozhodnutí celek aktérů dotčených určitou volbou, na určité úrovni, široce přesáhla rámec podnikání. Výraz « stakeholders » (zainteresované strany) patří do slovníku OSN a označuje, ve zprávě komise vedené Gro Harlem Bruntlandovou, všechny kategorie aktérů, které je vhodné přizvat. V různých usneseních konference v Riu je proto navrhováno přizvat všechny zainteresované strany k vytvoření místních nebo podnikových Agend 21.

Konkrétněji řečeno, společných rysem těchto kroků je míra zapojení aktérů. Jestliže navrhované možnosti, volby, vývoj, změny atd. byly pochopeny a jestliže si je zaměstnanci zodpovědní za různé oblasti osvojili, lze dost dobře vsadit na to, že dynamika, která tak vznikne, bude silná.

Tato otázka je zásadní. Dotýká se totiž důvěryhodnosti přístupu – je skutečně cílem vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj? Jako všechny způsoby řízení, které se odvolávají na zapojení pracovníků spíše než na jejich poslušnost, i tento způsob předpokládá, že plody rozvoje, vynalézavost jednotlivců i pracovních skupin v podniku bude vyslyšena, shromážděna a postupně se odrazí ve vývoji.

Formální svazky[editovat | editovat zdroj]

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Lokální Dohody o dobrém sousedství