Enviwiki:Struktura tématu udržitelné spotřeby pro výuku: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
Řádek 1: Řádek 1:
== Struktura tématu / pojmu udržitelné spotřeby pro Metodické listy ==
+
== Osnova tématu pro Metodické listy vznikající v projektu „Odpovědná spotřeba – podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu“ ==
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
!'''Kapitoly (postupné definování pojmu)'''
 
!'''Kapitoly (postupné definování pojmu)'''

Aktuální verze z 11. 1. 2019, 09:38

Osnova tématu pro Metodické listy vznikající v projektu „Odpovědná spotřeba – podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu“[editovat zdroj]

Kapitoly (postupné definování pojmu) Obsah kapitoly / popis pojmu Příklady
O co jde Shrnutí odborných debat, jejichž je pojem výsledkem:
  • vznik a vývoj pojmu, konceptu
  • jeho oborové zakotvení a kontext
  • příp. možnosti a limity přenosu pojmu do jiného kontextu (použitelnost bez znalosti východisek)
Životní styl

Je definován v rámci sociálních věd, znamená celkový způsob života jedince, na němž závisí i jeho spotřební rozhodování. Sociologové popisují symbolické významy prvků, které formují styl – na nich závisí např. naplnění potřeby uznání, v symbolické rovině spolu „komunikují“ různé vrstvy společnosti.

Prizmatem udržitelnosti se hovoří o UŽS jako o celkovém přístupu k materiálním potřebám a výrobkům, které již nesou jiné symbolické významy (okázalost versus šetrnost). Člověk stále naplňuje potřeby např. uznání, seberealizace atd., jeho pozornost se ale soustředí na nemateriální způsoby jejich naplnění.

Kde je problém (vztah k UR) Role pojmu v tom, jak si uvědomit problémy a na tomto základě pak hledat řešení Z analýzy konceptu ŽS vyplývá, že environmentální dopady spotřeby nesouvisí pouze s nadbytkem, který v různých oblastech lidé konzumují, ale právě v tom, že si spotřebou saturují i potřeby, které primárně nejsou materiální povahy.

Koncept ŽS tuto symbolickou rovinu spotřeby dokáže určit, pojmenovat a je užitečný při návrhu možností naplnění „vyšších“ potřeb nemateriálně.

Případně: jak se na problém přišlo „Objevitelská cesta“ a co se děje s jejími výsledky (např. zda se činí opatření atd.) V tomto případě se stále míchá pojem ŽS se sumou Spotřeby jednotlivých lidí.

V oblasti S se činí opatření povahy spíše marketingové.

Formování ŽS je velmi „holistický“ úkol, souvisí s celoživotní orientací jedince. Zde hraje roli vzdělání.

Praktické použití pojmu v současnosti Kontexty využití pojmu, případně související postupy ŽS se stal marketingovým konceptem, na jeho základě se vymezují segmenty populace z hlediska spotřeby.

Postup: segmentace společnosti

S pojmem se také pracuje v oblasti politik – hraje roli v plánování blahobytu, udržitelnosti atd. společnosti

Co se v té věci dělá  a co mohu udělat já (spíš jen to individuální) Důsledky pro činnost lidí Přemýšlet o hlubších souvislostech; v kontextu vlastního života o jeho celkovém směřování a cílech.

„Designovat“ si ŽS uvědoměle.

Využití ve výuce Využití některých souvisejících postupů Segmentace dle životních stylů – dotazník a jeho vyhodnocení žáky[1][1]
Jak si vyhodnotit, že postupuju dobře Možnosti reflexe, výpočty atd. Mind mapování – např. si takto stanovit životní cíle a podcíle, sledovat, zda při jednotlivých rozhodnutích se k nim přibližujeme, jsou irelevantní, nebo jsme naopak zahlceni starostmi nesouvisejícími.

Vysvětlivky[editovat zdroj]

  1. Kategorie udržitelných životních stylů, které se mi zdají nejjednodušší a možná i vhodné; více info zde (pozor, otevírá se jen v některých prohlížečích) Jsou i jiné kategorizace, které se přímo nevztahují k udržitelnosti, např. zde (každý segment popsán) Nebo zde (7 kategorií životních stylů z výzkumu na Novém Zélandu, z nichž 1 je výrazně „zeleně“ orientovaná) https://www.otago.ac.nz/business/research/otago597073.html (např. hned str. 4 a popis na str. 11) Pak jsou přímo kategorie míry angažovanosti, např.
    1. Convinced Sustainers,
    2. Sustainable Wannabes,
    3. Sustainable Non-Believers, and
    4. Non-Sustainers.
    Tohle bych ale moc nerada používala takto explicitně, raději bych, aby tato „seberflexe“ proběhla jednak v kontextu celkového životního stylu (co dělají ve volném čase atd.), jednak aby si postupně přicházeli na to, že „zelený“ životní styl je většinou spojen s aktivním a „progresivním“ pohledem na svět, který přináší různé jiné výhody. Výrobky škodlivé/neškodlivé pro životní prostředí – hodně záleží na tom, co vše posuzujeme (od surovin po odpady), ale pro nás taky na tom, co se s výrobkem dělá při používání. Ty „vstupy“ a „výstupy“ může člověk ovlivnit jen tím, že výrobek buď koupí nebo ne (Refuse strategie). Takže způsob užívání je to, co děti mohou spíš ovlivnit, a jde tam hledat i různé zajímavé možnosti, jak něco nevyhazovat atd.