Editace stránky Enviwiki:Struktura tématu udržitelné spotřeby pro výuku

== Struktura tématu / pojmu udržitelné spotřeby pro Metodické listy ==
{| class="wikitable"
!'''Kapitoly (postupné definování pojmu)'''
!'''Obsah kapitoly / popis pojmu'''
!'''Příklady''' 
|-
!'''O co jde'''
|Shrnutí odborných debat, jejichž  je pojem výsledkem:
* vznik a vývoj pojmu, konceptu
* jeho oborové zakotvení a kontext
* příp. možnosti a limity přenosu pojmu do jiného kontextu (použitelnost bez znalosti východisek)
|'''Životní styl'''
Je definován v rámci sociálních věd, znamená celkový způsob života jedince, na němž závisí i jeho spotřební rozhodování. Sociologové popisují symbolické významy prvků, které formují styl – na nich závisí např. naplnění potřeby uznání, v symbolické rovině spolu „komunikují“ různé vrstvy společnosti.

Prizmatem udržitelnosti se hovoří o UŽS jako o celkovém přístupu k materiálním potřebám a výrobkům, které již nesou jiné symbolické významy (okázalost versus šetrnost). Člověk stále naplňuje potřeby např. uznání, seberealizace atd., jeho pozornost se ale soustředí na nemateriální způsoby jejich naplnění.
|-
!'''Kde je problém (vztah  k UR)''' 
|Role pojmu v tom, jak si uvědomit problémy  a na tomto základě pak hledat řešení
|Z analýzy konceptu ŽS vyplývá, že environmentální dopady spotřeby nesouvisí pouze s nadbytkem, který v různých oblastech lidé konzumují, ale právě v tom, že si spotřebou saturují i potřeby, které primárně nejsou materiální povahy. 
Koncept ŽS tuto symbolickou rovinu spotřeby dokáže určit, pojmenovat a je užitečný při návrhu možností naplnění „vyšších“ potřeb nemateriálně.
|-
!'''Případně: jak se na problém  přišlo'''
|„Objevitelská cesta“ a co se děje s jejími  výsledky (např. zda se činí opatření atd.)
|V tomto případě se stále míchá pojem ŽS se sumou Spotřeby jednotlivých lidí. 
V oblasti S se činí opatření povahy spíše marketingové.

Formování ŽS je velmi „holistický“ úkol, souvisí s celoživotní orientací jedince. Zde hraje roli vzdělání.
|-
!'''Praktické použití pojmu  v současnosti''' 
|Kontexty využití pojmu, případně související postupy
|ŽS se stal marketingovým konceptem, na jeho základě se vymezují segmenty populace z hlediska spotřeby.
Postup: segmentace společnosti

S pojmem se také pracuje v oblasti politik – hraje roli v plánování blahobytu, udržitelnosti atd. společnosti
|-
!'''Co se v té věci dělá  a co mohu udělat já (spíš jen to  individuální)'''
|Důsledky pro činnost lidí
|Přemýšlet o hlubších souvislostech; v kontextu vlastního života o jeho celkovém směřování a cílech.
„Designovat“ si ŽS uvědoměle.
|-
!'''Využití  ve výuce'''
|Využití některých souvisejících  postupů
|[[#RANGE!A20|Segmentace dle životních stylů  – dotazník a jeho vyhodnocení žáky[1]]]
|-
!'''Jak si  vyhodnotit, že postupuju dobře'''
|Možnosti reflexe, výpočty atd.
|Mind mapování – např. si takto  stanovit životní cíle a podcíle, sledovat, zda při jednotlivých rozhodnutích  se k nim přibližujeme, jsou irelevantní, nebo jsme naopak zahlceni  starostmi nesouvisejícími.
|}

Kategorie udržitelných životních stylů, které se mi zdají nejjednodušší a možná i vhodné; více [https://www.nmisolutions.com/syndicated-data/segmentation-algorithms-a-panels/lohas-segmentation info zde (pozor, otevírá se jen v některých prohlížečích)]

Jsou i jiné kategorizace, které se přímo nevztahují k udržitelnosti, [https://www.motivaction.nl/en/mentality/mentality např. zde] (každý segment popsán)

Nebo zde (7 kategorií životních stylů z výzkumu na Novém Zélandu, z nichž 1 je výrazně „zeleně“ orientovaná) <nowiki>https://www.otago.ac.nz/business/research/otago597073.html</nowiki> (např. hned str. 4 a popis na str. 11)

Pak jsou přímo kategorie míry angažovanosti, např. 
# Convinced Sustainers, 
# Sustainable Wannabes, 
# Sustainable Non-Believers, and 
# Non-Sustainers. 

Tohle bych ale moc nerada používala takto explicitně, raději bych, aby tato „seberflexe“ proběhla jednak v kontextu celkového životního stylu (co dělají ve volném čase atd.), jednak aby si postupně přicházeli na to, že „zelený“ životní styl je většinou spojen s aktivním a „progresivním“ pohledem na svět, který přináší různé jiné výhody.

Výrobky škodlivé/neškodlivé pro životní prostředí – hodně záleží na tom, co vše posuzujeme (od surovin po odpady), ale pro nás taky na tom, co se s výrobkem dělá při používání. Ty „vstupy“ a „výstupy“ může člověk ovlivnit jen tím, že výrobek buď koupí nebo ne (Refuse strategie). Takže způsob užívání je to, co děti mohou spíš ovlivnit, a jde tam hledat i různé zajímavé možnosti, jak něco nevyhazovat atd.