Environmentálně příznivá výroba sportovního oblečení

Z Enviwiki
Verze z 11. 4. 2019, 12:24, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (JaDlo přesunul stránku Environmentálně náročná výroba oblečení na Environmentálně příznivá výroba sportovního oblečení: lépe vystihuje)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Enviromentalistika[editovat | editovat zdroj]

'''Enviromentalistikou''' můžeme nazvat obor, který užívá poznatků několika vědních oborů, geografie, ekologie, chemie, fyziky a ekonomie. Zabývá se zejména vzájemným působení člověka a ekosystému. Dále také samozřejmě prevencí znečišťování životního prostředí, poté i nápravou vzniklých škod a na závěr nežádoucími zásahy. Kromě toho také enviromentalistika zahrnuje monitoring složek životního prostředí, péči o zdraví lidské populace, ochranu přírody a v neposledním bodě využívání přírodních zdrojů, které souvisí s naším tématem.

Environmentálně náročná výroba oblečení[editovat | editovat zdroj]

Trh je nepřežitě zásobován tunami nového oblečení – jeho výroba, distribuce, užívání a likvidace představují ohromnou zátěž pro životní prostředí. Spotřebitel má při nákupu možnost volby z široké nabídky různých materiálů, designu, kvality zboží, cenových kategorií. Ekospotřebitel dbá také na to, aby kupované oblečení a celý jeho životní cyklus bylo šetrné vůči životnímu prostředí a lidem kteří s ním přicházejí do styku (výrobci, uživatelé). (4)

Výroba oděvů začíná u textilních vláken. Už v této fázi se objevují první environmentální i sociální negativa. Textilní vlákna můžeme podle jejich původu dělit na chemická (viskóza, nylon, silon či polyester) a přírodní (bavlna, len, konopí či vlna). Výroba chemických vláken je oproti těm přírodním energeticky náročná a některá z nich (nylon či polyester) se vyrábějí z ropy, neobnovitelné suroviny.

Na druhou stranu nelze říci, že přírodní materiály jsou jednoznačně příznivější. Proces při výrobě bavlny je sice oproti polyesteru asi třináctkrát energeticky úspornější, nicméně při jejím pěstování se vedle velkého množství vody na zavlažování používá až čtvrtina všech pesticidů spotřebovaných v zemědělství. Ty znečišťují půdu i vodu a mají na svědomí otravu mnoha lidí pracujících na plantážích.

Dalším způsobem, jak získat environmentálně příznivější materiál, může být recyklace použitých vláken. Ne vždy je ale recyklace efektivní cestou. Musíme zvažovat spotřebu vynaložené energie a výslednou kvalitu vzniklé textilie. Dobrým příkladem může být technologie recyklace polyesteru zvaná Eco circle®. Oproti výrobě nového materiálu se uspoří asi 77 % emisí skleníkových plynů a 84 % energie. (3)

Druhy přírodních materiálů využívané pro „bio“ oblečení[editovat | editovat zdroj]

Oblečení z bio bavlny[editovat | editovat zdroj]

Pod označením bio bavlny nehledejme surovinu, která se liší od klasické bavlny. Rozdíl je ale v pěstebních postupech, které mají nízký dopad na životní prostředí. Biologicky šetrná produkce obnovuje a udržuje úrodnost půdy, omezuje používání toxicko chemických pesticidů a hnojiv. Pokud budeme střídat ve výsadbě různé plodiny  a různé typy hnojení kompostem, tak to povede celkově ke „zdravé půdě“.

Charakteristika bio oblečení z bavlny[editovat | editovat zdroj]

Díky své čistotě je bio bavlna jemnější než bavlna klasická. Dále je prodyšná, hypoalergenní a díky své kvalitě otepluje či ochlazuje tělo. Lepší termoregulaci umožňují ochmýřená vlákna, která nebyla zničena právě zmiňovanými chemickými procesy.

Oblečení z konopí[editovat | editovat zdroj]

Méně známou rostlinou ve srovnání s bavlnou je konopí. Jedná se o rostlinu, která lehce upadla v zapomnění, ale stále se najdou lidé, kteří oceňují její kvality. Kromě oblečení z něj lze vyrábět papír, stavební materiály, kosmetiku i plasty.

Charakteristika oblečení z konopí[editovat | editovat zdroj]

Konopí má třikrát větší výnosnost než bavlna. Látka z něj je pevná a odolná. Můžeme konstatovat, že oblečení nám tedy vydrží déle než například z bavlny. Tkanina dobře dýchá a má přirozené antibakteriální vlastnosti.

Lněné oblečení[editovat | editovat zdroj]

Len je taktéž rostlinou, stejně jako výše dvě zmiňované suroviny sloužící k výrobě oblečení. Jedná se o jednoletou rostlinu, která se pomalu vrací na své někdejší výsluní. Dříve bývalo oblečení ze lnu zcela běžné, ve 20. století jej však nahradily umělé materiály a levnější bavlna. Len je zcela ekologický materiál, jelikož je plně recyklovatelný a při jeho pěstování není potřeba používat žádné pesticidy ani hnojení.

Charakteristika lněného oblečení[editovat | editovat zdroj]

Oproti zažitému mýtu len není drsný. Je naopak na nošení velmi příjemný, zejména v létě, kdy dobře odvádí pot. Každým praním se navíc více zjemňuje. Je taktéž přirozeně antibakteriální. Jeho vlákno je velmi pevné, dokáže pohltit vysoké množství vody a přitom nepůsobí mokře a snáší i vysoké teploty. Lněné vlákno stárne pomalu, a proto oblečení z tohoto materiálu přináší užitek dlouhou dobu.

Oblečení z tencelu[editovat | editovat zdroj]

Tzv. tencel je přírodní materiál, který se získává ze surového eukalyptového dřeva pěstovaného v trvale obnovitelných lesních porostech. Jedná se o vysoce ekologický materiál, jelikož je plně rozložitelný a na 1 m² se vypěstuje 10x více objemu produkce než u bavlny. Při jeho výrobě nejsou používány žádné toxické přísady a chlór.

Charakteristika oblečení z tencelu[editovat | editovat zdroj]

Tencel rovněž absorbuje o 50 % více vlhkosti než bavlna a má přirozené antibakteriální vlastnosti. Je jemný jako hedvábí, chladivý jako len a hřeje jako vlna. Často se proto využívá u sportovního oblečení, ale také na normální nošení je velmi příjemný. (2)

Současná situace panující ve výrobě sportovního oblečení + zářný příklad[editovat | editovat zdroj]

Velké množství sportovního oblečení a dalšího sportovního vybavení je vyprodukováno v Indonésii. 80 % pracovní síly v tamních továrnách tvoří ženy, které si vydělají měsíčně od 82 do 200 eur. Jejich mzdy jim nestačí často ani na základní potřeby a jejich rodiny tak nemohou žít důstojně. Podle kalkulace, která v Indonésii proběhla, je k důstojnému životu nutné vydělat alespoň 365 euro. Některé z dělnic nedostávají ani zákonem stanovenou minimální mzdu. Odborové svazy a představitelé občanské společnosti proto vyzvali sportovní společnosti, aby ve svých dodavatelských řetězcích zajistily vyplácení důstojné mzdy. 

Jako příklad pro ještě větší zvýraznění tohoto nepoměru nám poslouží fotbalové mistrovství světa. Statisíce diváků na stadionech a další miliony diváku u televizorů. Všichni s vypětím všech sil upírají zrak k nejvíce sledované sportovní události na zemi, a to fotbalovému mistroství světa. Kolik z vás ovšem postřehne, co všechno je k uspořádání této největší akce nezbytné? Zaměřme se na sportovní vybavení hráčů, dres, kraťasy, štulpny, chrániče a kopačky. Nedílná výbava každého fotbalisty. Hlavními sportovními společnostmi, které tuto výbavu obstarávají, jsou společnosti Adidas a Nike. Uvědomujeme si však, jaké je pozadí těchto výrobků, nad kterými se kocháme, jak pěkně vypadají? 2 výše zmiňované společnosti nejsou schopny zajistit tisícům čínských, indonéských, vietnamských a kambodžských žen, které pro ně vyrábí sportovní vybavení, důstojné mzdy.

Mistrovství světa představuje pro Adidas a Nike jednu z hlavních výzev na poli sponzoringu. Společně sponzorují 22 z 32 týmů, přičemž celkový rozpočet na marketing a sponzoring se od minulého mistrovství téměř zdvojnásobil. Např. německý tým obdrží do příštího mistrovství na základě smlouvy se společností Adidas rekordní částku 65 miliónů eur. V porovnání s předešlou smlouvou, která vyprší tento rok, je to téměř třikrát tolik. Francouzskému týmu se podařilo vyjednat se společností Nike rovněž velmi vysokou částku, a to 50,2 miliónů eur.

Mzdy dělníků a dělnic v dodavatelských továrnách těchto značek bohužel nesledují stejný trend. Výzkumná zpráva sepsaná pro Collectif Éthique sur l’étiquette se mimo jiné věnuje porovnání současných nákladů výroby Adidas a Nike s náklady před 25 lety. Podíl těchto nákladů, které jsou určeny pracujícím, je v současnosti o 30 % nižší než v počátcích devadesátých let minulého století.

Obě značky by mohly v současnosti přispět k pozitivní změně, protože v Indonésii se může podařit vyjednat dohodu, která se týká právě mezd. Po roce mezinárodní kampaně na podporu dělníků a dělnic byl totiž v roce 2011 podepsán společnostmi Adidas, Nike, Puma, Asics, New Balance, Pentland a zástupci významných dodavatelských továren i odborovými svazy přelomový „Indonesian Freedom of Association Protocol”, který přispívá k dodržování práv týkajících se svobody sdružování. Signatáři protokolu se zároveň dohodli, že začnou hledat možná řešení v souvislosti s dalšími problematickými oblastmi, a to mzdami a prekérním zaměstnáváním. Sportovní značky ale po letech vyjednávání odmítají dále v procesu pokračovat.

Doporučení pro pedagogy[editovat | editovat zdroj]

Existuje celá řada přednášek či workshopů, které je možno uplatnit ve školním prostředí. Pokud se chcete seznámit s problematikou environmentální výroby oblečení, uskutečněte s žáky/studenty program „Šaty dělají člověka“, kde je možno si pozvat odborně školeného vedoucího tohoto programu, který je tématem provede. Jako pedagogové si program můžete realizovat také samostatně, a to za pomoci manuálů, které najdete zde. K tomuto programu lze také zařadit do výuky dvě aktivity: 1. Příběh oblečení a 2. Móda. Na této výrobní cestě poznávají studenti proces, který začíná u semínka rostliny až např. k hotovým džinům. Studenti se seznámí s tím, kdo, kde a za jakých podmínek vyrábí naše oblečení, a zjistí, jaké podmínky panují v Bangladéšských továrnách, odkud většina produktů pochází.

Kromě textilií nesmíme opomenout ani obuv, kterou taktéž každodenně nosíme. Pokud bychom chtěli odhalit pozadí výroby bot prodávaných nejen u nás v České republice, navštivme webovou stránku www.pribehbot.cz. Můžeme si zde se studenty poskládat účtenku a přijít na to, kdo na botách vydělává nejvíce. Dále se zde dozvíme, co lze udělat pro změnu právě v obuvnickém průmyslu anebo na závěr zjistit jakým způsobem se obuv vůbec vyrábí.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Environmentalistika

2. https://www.greenbutik.cz/bio-obleceni/

3. https://www.veronica.cz/poradna-v-casopise-veronica?i=69

4. http://www.ekospotrebitel.cz/ekospotrebitel/odpovedna-domacnost/obleceni/

5. https://www.pribehbot.cz/cs

6. https://www.nazemi.cz/cs

7. https://www.nazemi.cz/cs/mistrovstvi-sveta