Ekologie a utváření sociálního klimatu: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
== (Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta ==
 
== (Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta ==
  
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme konglomerát disciplin jako [[biologie]], [[geografie]], [[geologie]], [[evoluční teorie]] a především [[ekologie]], je prokazatelně vzájmeně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Způsob prosazování vědních oborů a utváření sociálního klimatu, jejich vzájemné ovlivňování, ukazuje Foucaultovo schéma<ref>Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.</ref>: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulace společenství. Existuje analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly, medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí, mezi člověkem a přírodou. Stejné schéma lze dosadit pro ekologii a „ekomoc“<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref>
+
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme konglomerát disciplin jako [[w:cs:biologie|biologie]], [[w:cs:geografie|geografie]], [[w:cs:geologie|geologie]], [[w:cs:evoluční teorie|evoluční teorie]] a především [[ekologie]], je prokazatelně vzájmeně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Způsob prosazování vědních oborů a utváření sociálního klimatu, jejich vzájemné ovlivňování, ukazuje Foucaultovo schéma<ref>Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.</ref>: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulace společenství. Existuje analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly, medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí, mezi člověkem a přírodou. Stejné schéma lze dosadit pro ekologii a „ekomoc“<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref>
  
  
 
{|border = 2  
 
{|border = 2  
|[[Biologie]]
+
|[[w:cs:Biologie|Biologie]]
 
|[[Vědy o člověku]]
 
|[[Vědy o člověku]]
 
|Biomoc
 
|Biomoc
Řádek 14: Řádek 14:
 
|-
 
|-
 
|[[Ekologie]]
 
|[[Ekologie]]
|[[Sociální vědy]]
+
|[[w:cs:Sociální vědy|Sociální vědy]]
 
|[[Biopolitika]]
 
|[[Biopolitika]]
 
|}
 
|}
 
  
 
== Témata ==
 
== Témata ==

Verze z 14. 5. 2016, 21:26

(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta

Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme konglomerát disciplin jako biologie, geografie, geologie, evoluční teorie a především ekologie, je prokazatelně vzájmeně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Způsob prosazování vědních oborů a utváření sociálního klimatu, jejich vzájemné ovlivňování, ukazuje Foucaultovo schéma[1]: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulace společenství. Existuje analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly, medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí, mezi člověkem a přírodou. Stejné schéma lze dosadit pro ekologii a „ekomoc“[2]


Biologie Vědy o člověku Biomoc
Medicína Psychologické vědy Ukáznění
Ekologie Sociální vědy Biopolitika

Témata

Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny

Příklady pro výuku

Ekologická botanika - čtení z učebnice

Zdroje

  1. Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.
  2. Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).