Editace stránky Ekologie a utváření sociálního klimatu

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
==(Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení dle Foucaulta==
== Ekologie ==


Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme obory jako [[w:cs:biologie|biologie]], [[w:cs:geografie|geografie]], [[w:cs:geologie|geologie]], [[w:cs:evoluční teorie|evoluční teorie]] a především [[ekologie]], je prokazatelně vzájemně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Tyto vědní obory se prosazují a působí tak i na utváření sociálního klimatu, jak ukazuje Foucaultovo schéma<ref>Foucault, M.: Myšlení vnějšku, Praha, Hermann&synové 2003.</ref>: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech pak vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulaci dalších pravidel v rámci lidské společnosti. V této souvislosti existuje také analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly; medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí vztahy, vznikající mezi člověkem a přírodou. Podle tohoto schématu by ekologie mohla být spojena s pojmem „ekomoc“<ref>Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref> - její principy mohou být inspirací, či dokonce klást požadavky na uspořádání lidských aktivit nebo společnosti jako takové.
Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi organismy a jejich prostředím.


{| border="2"
Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi organismy a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo biotopu). Zavádí pojem ekosystém - rozumí jím holisticky uchopenou a prakticky rozeznatelnou entitu.
|[[w:cs:Biologie|Biologie]]
 
|[[Vědy o člověku]]
Předmět ekologie: organismy, populace (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a společenstva (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).
 
Ekologie je věda, která se často pokládá za základ nového názoru (Weltanschauung). S pomocí ekologie se má zastavit postupující fragmentace vědních oborů. Její význam coby spojující a syntetizující síly přesahuje přírodní vědy a zahrnuje i vědy sociální a humanitní. Ekologický pohled tak lze použít ve všech oblastech života: v ochraně národního dědictví, přírody, urbanismu, umožňuje brát lidi jako komunitu, ekonomii jako organismus atd. (Keulartz, J., 1998).
 
Ekologický přístup (vycházející z metodiky ekologie) se ukázal jako vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace (tj. struktury + funkce), projevující se v mnoha komplexitách a dimenzích.
 
== Ekosystém ==
 
Soubory interaktivních přírodních prvků v prostoru začaly být – též díky souběžně se vyvíjející kybernetice – v druhé polovině 20. století přednostně nazývány ekosystémy.
 
Ekosystém je strukturním a funkčním celkem, složeným ze všech živých organizmů a abiotického prostředí v daném časoprostoru. V jiném vyjádření lze za ekosystém považovat úhrn všech životních forem a jejich projevů probíhajících v uvažovaném období v topograficky vymezeném prostoru. Podrobněji viz definice [[ekosystém]]ů.
 
Reálné časoprostorové znázornění komplexity ekosystému je zatím neproveditelné. Pouhým přiblížením k realitě jsou nesčetné modely ekosystémů (Jeník J., 1998).
 
Modely ekosystémů posloužily v mnoha oborech; staly se vzorem pro vědecké studium četných jevů včetně důsledků lidských zásahů. Pojem „ekosystém“ figuruje nejen v ekologicky orientovaných vědeckých (mezinárodních) projektech, ale pro nedostatek jiných „systémově“ vhodných slov je používán v návazných vědeckých i aplikovaných oborech. Zrodilo se tedy významné paradigma. (Svědectví o mnohostranném pojetí a užitečnosti pojmu „ekosystém“ ve vědě i praxi dává internet: ve vyhledávači Altavista bylo možno počátkem dubna 2002 najít celkem 377 tisíc smysluplných odkazů na ekosystém) (Jeník, J., 2002).
 
== (Historická, analytická) reflexe ekologického myšlení ==
 
Rozvoj environmentálních věd, mezi které počítáme konglomerát disciplin jako biologie, geografie, geologie, evoluční teorie a především ekologie, je prokazatelně vzájmeně propojen se vznikem „environmentální filosofie“, která výsledky vědeckého poznání spojuje do celku „názoru“. Způsob prosazování vědních oborů a utváření sociálního klimatu, jejich vzájemné ovlivňování, ukazuje Foucaultovo schéma: skrytý pojem „biomoc“ se objevuje současně s biologií, což není náhodné – ve svém úspěchu i působení se posilují. Ústřední postavení lékařských věd v moderních společnostech vede k rozlišování toho, co je normální a patologické, a následnému „mocenskému“ tlaku na ukáznění těla a regulace společenství. Existuje analogie mezi medicínou a ekologií: medikalizace a ekologizace jsou dvě strany téhož vývojového procesu, které usilují o nové formy sociální kontroly, medicína se soustřeďuje na interní metabolismus lidského organismu, ekologie na externí, mezi člověkem a přírodou. Stejné schéma lze dosadit pro ekologii a „ekomoc“ (Keulartz, J., 1998):
 
 
{|border = 2  
|Biologie
|Vědy o člověku
|Biomoc
|Biomoc
|-
|-
Řádek 12: Řádek 35:
|Ukáznění
|Ukáznění
|-
|-
|[[Ekologie]]
|Ekologie
|[[w:cs:Sociální vědy|Sociální vědy]]
|Sociální vědy
|[[Biopolitika]]
|Biopolitika
|}
|}


==Témata==


[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny|Využití ekologických principů za hranicemi discipliny]]
== Témata ==
 
[[Využití ekologických principů za hranicemi discipliny - nebezpečí ideologizace]]
 
== Příklady pro výuku ==
 
[http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf Ekologická botanika] - čtení z učebnice
 
== Zdroje ==


==Příklady pro výuku==
Jeník J. (1998): Ekosystémy, učební text na PřF UK, ISBN 80-7184-040-8.


<br />
Jeník, J. (2002): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/3. URL: http://www.vesmir.cz/06_2002/332.htm


==Zdroje==
Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.
<references />


[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.
[[Kategorie:Ekologie]]


{{licence cc|Dlouhá, Jana}}
Keulartz, J. (1998): Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge, London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: