Ekologie a katolická církev: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 12: Řádek 12:
  
  
V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm</ref><br/>
+
V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.<ref>AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://avalon.wz.cz/Zvirata,vege,ekologie/Ekoakrestanstvi.htm</ref><br/>
  
  
Řádek 18: Řádek 18:
 
== Ekologické tendence v teologii ==
 
== Ekologické tendence v teologii ==
  
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hany Librové] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller].<br/>
+
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."<ref>LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm</ref>. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle [[w:cs:Hana_Librová|Hany Librové]] např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller].<br/>
  
 
   
 
   
Řádek 39: Řádek 39:
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm<br/>
+
 
AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://www.jakyje.net/ekologie.htm<br/>
+
<references/>
 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie<br/>
 
FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie<br/>
BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684<br/>
 
BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241<br/>
 
GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447<br/>
 
 
DLOUHÁ, J. (2007): Ekologická etika - na pomezí etikety a revoluční ideologie I + II. Recenzovaný příspěvek. Envigogika. (1/2007) Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061 (http://envigogika.cuni.cz/index.php/texty/20071/88-ekologicka-etika)
 
DLOUHÁ, J. (2007): Ekologická etika - na pomezí etikety a revoluční ideologie I + II. Recenzovaný příspěvek. Envigogika. (1/2007) Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061 (http://envigogika.cuni.cz/index.php/texty/20071/88-ekologicka-etika)
  

Verze z 16. 3. 2011, 16:08

Úvod

Náboženské instituce jako je katolická církev většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupce, eutanazie či trestu smrti. Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a naopak jí bylo kritiky vyčítáno, že za mnoho z těchto problémů může ona, resp. křesťanství jako takové. Na půdě katolické církve zazněl jeden z prvních ohlasů v r.1991 v podobě encykliky Centesimus Annus Jana Pavla II., kde papež upozorňuje na nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. V teologii můžeme snahy o reflexi ekologické problematiky sledovat zhruba posledních patnáct let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie. Odezvy přicházejí v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

Bible a životní prostředí

V knize Genesis nalezneme dvě pasáže o stvoření člověka. První ukazuje člověka jako pána tvorstva, jenž byl stvořen k obrazu Božímu a jemuž bylo Bohem požehnáno, aby využíval rostliny a zvířata jako potravu, tedy aby využíval zemi a její dary ve svůj prospěch (Srov. Gn:1, 27-28). Druhá pasáž ovšem popisuje akt stvoření poněkud jinak. Dočítáme se tu, že člověk byl stvořen jako "prach ze země", že byl stvořen z pouhé Boží lásky, ale že sám je to slabý tvor. V tomto druhém popisu stvoření člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, ale jako bytost závislá na vůli Boží, tedy jako každý jiný tvor (Srov. Gn:2,7).


Katolická církev po dlouhou dobu vycházela v pojetí přírody z první verze stvoření člověka. Takový výklad mýtu o stvoření byl navíc podpořen křesťanskou vírou v to, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť na pravé křesťany čeká život nebeský (Srov. Zj:10). Příroda tak byla pojímana jako něco, co člověk může a má využívat bez ohledu na negativní důsledky, které z toho plynou.


Jedním z prvních "ekologicky smýšlejících" praktiků katolické víry byl František z Assisi. Sv. František pojal hned v počátcích svého obratu k Bohu celou přírodu jako Boží stvoření, jenž je v mnohém rovné člověku. Slunce, měsíc, ptáky na stromech i stromy nazýval bratry a sestrami a skrze ně a s nimi vzdával své díky Bohu. Ve známé modlitbě Chvalozpěv na stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." To všechno považoval za důkaz Boží lásky a skrze to všechno chtěl Boha chválit.


V současnosti se rovněž začalo upozorňovat na mnohé pasáže Starého i Nového zákona, které souzní jak se spiritualitou sv. Františka, tak se současnými "zelenými tendencemi". Člověk je zde v pozici toho, kdo je stvořen jako ochránce či správce ostatního stvoření, kdo s ním má soucítit a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) apod.[1]


Ekologické tendence v teologii

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let. "Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata."[2]. Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle Hany Librové např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé Erazim Kohák a Jan Heller.


Erazim Kohák se ve své známé knize Zelená svatozář zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce.


Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.

Postoj Vatikánu

Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe. Jak je vidět, v pojetí Benedikta XVI. je třeba, aby láska k bližnímu, k přírodě i k Bohu šla spolu ruku v ruce.[3].


Ochrana životního prostředí hraje důležitou roli mimo jiné i v mezikonfesních a mezináboženských rozhovorech na jejich nejvyšších úrovních. V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu. Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem. V případě ne-teistického buddhismu se přitom jedná o významné styčné plochy obou náboženství.[4].


Svůj postoj vůči životnímu prostředí se snaží Vatikán demonstrovat i navenek. Koncem roku 2008 bylo nainstalováno na střechu Vatikánské auly Pavla VI. 2400 solárních panelů. Tento čin označuje Vatikán za první krok k přechodu k alternativním zdrojům elektrické energie, jež by měly do r. 2020 pokrýt 20% spotřeby elektřiny celého Vatikánu.[5].


Vatikán tedy zcela zjevně započal cestu "zeleného smýšlení", otázkou je, jak rychle a s jakým odhodláním se po této cestě pustí místní církevní společenství a jednotliví věřící.

Zdroje

  1. AGNEW, Daniel. Je křesťanské učení arogantní vůči přírodě? Nebo vede k takové aroganci? Dostupný z WWW: http://avalon.wz.cz/Zvirata,vege,ekologie/Ekoakrestanstvi.htm
  2. LIBROVÁ, Hana. Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení? Dostupný z WWW: http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm
  3. BRONKOVÁ, Johana. K ochraně životního prostředí a lidských práv nestačí deklarace. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=7684
  4. BRONKOVÁ, Johana. Ekologie a náboženství na vodě. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=6241
  5. GLASER, Milan. Solární panely na střeše vatikánské audienční haly uvedeny do provozu. Dostupný z WWW: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=10447

FRANC, Aleš. Církev, ekumena a ekologie. Dostupný z WWW: http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie
DLOUHÁ, J. (2007): Ekologická etika - na pomezí etikety a revoluční ideologie I + II. Recenzovaný příspěvek. Envigogika. (1/2007) Dostupné z www <http://envigogika.cuni.cz> ISSN: 1802-3061 (http://envigogika.cuni.cz/index.php/texty/20071/88-ekologicka-etika)

Odkazy

Související stránky

Etika
Etický rozměr udržitelného rozvoje
Etické problémy vztahu k přírodě
Environmentální filosofie

Externí odkazy

Radio Vaticana: http://www.radiovaticana.cz
Řád Kapucínů, pokračovatelů odkazu sv. Františka: http://www.kapucini.cz
Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm