Ekologická stopa

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.

Ekologická stopa je ukazatelem (indikátorem), který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.

Ekologická stopa vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu biosféry. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „ekologického účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě globálními hektary - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací Global Footprint Network[1]. a jejími partnerskými organizacemi.

Témata

Zdroje

  1. GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland

Odkazy

Externí odkazy

Global Footprint Network, síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.

http://www.ekologickastopa.cz/, http://www.ecologicalfootprint.cz Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.

Best Foot Forward, organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.

Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.