Ekologická obec Hostětín: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox případ |obrázek = |rozsah = bělokarpatská obec Hostětín a přilehlý region |téma = Hostětínská moštárna |záměr …“)
 
Řádek 12: Řádek 12:
 
|dopad na žp    = pozitivní
 
|dopad na žp    = pozitivní
 
|dopad na komunitu      = pozitivní
 
|dopad na komunitu      = pozitivní
|další    = Realizace projektů zabývajících se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí (kořenová čistírna odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997  2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárna s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázková přírodní zahrada a řada edukativních prvků, které doprovází tyto stavby.
+
|další    = v obci realizovány četné projekty zaměřené na rozvoj environmentálně a sociálně orientované místní ekonomiky
 
|kontakt    = RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica
 
|kontakt    = RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica
 
}}
 
}}
 
==Podstata případu ==
 
==Podstata případu ==
* Co se stalo, odkud a kam to vedlo
+
V malé bělokarpatské obci Hostětín s 250 obyvateli se již od počátku devadesátých let minulého století rozvíjely projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Jednalo se o kořenovou čistírnu odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997  2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárnu s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázkovou přírodní zahradu a řadu edukativních prvků, které doprovází tyto stavby.
* O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme
+
 
* Průběh (stručně)
+
Modelové projekty v Hostětíně nevznikly z vnějšího popudu. Jsou výsledkem iniciativy jednotlivců, nevládních organizací a místní správy, které hledaly vyvážená řešení, snažily se o uplatnění ekologických principů v místních podmínkách. Série projektů byla zahájena výstavbou vegetační čistírny odpadních vod, jejíž prosazení bylo výsledkem kombinace potřeb ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti, vytrvalé práce starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivity občanského sektoru. Tato práce s sebou přinesla inovační impulz, který podnítil další rozvoj obce v duchu zásad udržitelného rozvoje. Společným jmenovatelem všech projektů pak byla mimo jiné spolupráce obce a neziskového sektoru a využití zkušeností, zejména ze zahraničí. V konečném důsledku pak ucelený soubor projektů v Hostětíně napomáhá na příkladu dobré praxe přiblížit, jak mohou vypadat budoucí udržitelná sídla. Cílem je obec, která se nachází na cestě k energetické soběstačnosti, se silnou a fungující místní ekonomikou, nezatěžující životní prostředí. Vrostlá do krajiny, vědomá si své kulturní historie a přívětivá ke svým občanům i přírodě.
 +
 
 
==Aktéři – místní hráči==
 
==Aktéři – místní hráči==
* vyjmenovat a stručně popsat: roztříděni primárně podle vztahu k řešení = jejich zájmu a cíle:
 
  
'''pozitivní/negativní''' dopad na žp nebo regionální rozvoj (předmět kauzy)  
+
'''ZO ČSOP Veronica''': iniciátor projektu. Dobrovolní ochránci přírody (Český svaz ochránců přírody) chtějí zachovat v Bílých Karpatech tradiční ovocnářství, postupně realizují dlouhodobý program výzkumu a mapování místního genofondu, výsadbu genofondových sadů a podporují zpracování místní ovocnářskou produkci. Výsledkem tohoto široce pojatého ovocnářského programu v Bílých Karpatech se stala stavba moštárny (Tetera 2006). ZO ČSOP Veronica vložilo energii do vytvoření projektových záměrů, jejich zpracovaní, podání a následné organizační činnosti, „projektového managementu“.
 +
 
 +
'''Nadace Veronica''' vstoupila nejen v roli finančního partnera, ale též instituce s vazbami na firemní prostředí a procesy potřebné pro úspěšné podnikání.
 +
 
 +
'''Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (OS TBK)''' – vzniklo ve spolupráci několika nevládních organizací a místních ekologických zemědělců v roce 1998. Cílem je stimulovat místní obyvatele k péči o přírodní zdroje, krajinu a druhovou rozmanitost Bílých Karpat. Formulovalace vize, která měla motivovat místní vlastníky k údržbě a rozvoji sadů prostřednictvím zpracování, odbytu a využití tradičních odrůd ovoce.
 +
 
 +
'''Lucemburská nadace Hëllef fir d’Natur''' – spolupracuje s ZO ČSOP Veronica od r. 1989. Základem spolupráce je přenos zkušeností a adaptace inovativních přístupů k ochraně životního prostředí známých ze zahraničí pro podmínky v České republice. Pomoc při získání grantu na výstavbu moštárny od lucemburského Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničí a potvrdzení úvěru od lucemburské etické banky Alterfinanz.
 +
 
 +
Významná je role sponzorů, dárců a pomoc dobrovolníků (např. s rekonstrukcí moštárny a první výrobou moštu, s organizací Jablečné slavnosti atd.).
 +
 
 +
'''Místní obyvatelé''' – podporují projekty (moštárna vytváří pracovní místa).
 +
 
 +
Turisté – do Hostětína dnes přijíždí pro inspiraci '''odborná a laická veřejnos'''t z České republiky i dalších zemí. Příklad či „model Hostětín“ je využíván jako podpůrný argument při formulaci regionálních strategií i programů podpory udržitelného regionálního rozvoje, včetně programových dokumentů operačních programů financovaných Evropskou unií.
 +
 
 +
'''Vysoké školy a experti''': Fakulta sociální studií Masarykovy univerzity, obor environmentální studia, a Fakulta ekonomicko správní - využívají moštárnu i další hostětínské projekty jako ukázkový příklad místní ekologické ekonomiky, čerpají data a zkušenosti pro práci studentů a doktorandů a zároveň poskytují nositelům projektu expertízu v oblasti lokální ekonomiky, případně podnikové ekonomiky a marketingu.
  
+ '''nevyhranění(ambivalentní)''', zdůraznit roli aktérů, pokud to lze identifikace: 1. iniciátora řešení a 2. toho, kdo má pravomoc rozhodnout
 
 
===Komunikace===
 
===Komunikace===
* mezi jednotlivými aktéry (mezi aktérem, který má moc rozhodnout a ostatními aktéry), stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat:
+
Iniciativa zvenčí – aktivity nastartovány díky zaujatým jednotlivcům, kteří prosadili přínos ekologického hospodaření.
(pro informační rámeček volíme tu variantu, která měla vliv na výsledek procesu, např. komunikace může zároveň být konfliktní i konstruktivní, ale pokud nedospěla k alespoň návrhu konsensuálního řešení, považujeme ji za primárně konfliktní)
 
  
a) probíhá/neprobíhá
+
Místní správa – od sedmdesátých let obec omezovala stavební uzávěra kvůli neexistenci čištění odpadních vod. Výstavba vegetační čistírny odpadních vod byla prosazena díky vytrvalé práci starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivitě občanského sektoru.
  
b) konstruktivní/smíšená/konfliktní
+
Vstřícnost a pohostinnost vůči příchozím včetně studentů (modelový příklad určený k replikaci).
  
c) forma: tváří v tvář / zprostředkovaná (např. přes média, protestní akce srážky znesvářených skupin se nepovažují za komunikaci tváří v tvář)
+
Místní dobrovolníci  masivně zapojeni např. do přípravy Jablečné slavnosti, která probíhá každý rok na konci září a je významnou propagační akcí všech hostětínských projektů.
 +
===Úloha vědy a vědců===
 +
Oboustranně výhodná spolupráce s Fakultou sociální studií Masarykovy univerzity, oborem environmentální studia a též Fakultou ekonomicko správní využití jako modelový příklad sociálně a environmentálně orientované místní ekonomiky, a na druhé straně uplatnění expertizy.
  
===Úloha vědy a vědců===
+
Zkušenosti a výsledky monitorování hostětínských projektů a procesů s nimi spojených spolu expertízou spolupracovníků ZO ČSOP Veronica kvalifikovaly tuto nevládní organizaci do pozice užitečného partnera akademických institucí v projektech zaměřených na spolupráci NNO a akademické sféry (například projekt MOSUR – Mezioborová síť pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje), stejně jako pracoviště poskytující stáže studentům všech stupňů od bakalářského až po doktorský. V českém prostředí se v tomto ohledu jedná spíše o výjimečnou záležitost.
* stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat: '''aktivní zapojení''' v rozhodovacím procesu (ať už v jeho zprostředkování nebo přímá účast na rozhodování) / '''omezené zapojení''' dodání informací, úloha poradců a konzultantů / '''bez možnosti zapojení, ovlivnění rozhodování''', nejsou přizváni (i když mají zájem)
 
 
==Závěr==
 
==Závěr==
* Popsat výsledný stav kauzy: dopady na životní prostředí, region a místní komunitu, . pozitivních a negativních aspektů UR
+
Hostětínská moštárna naplňuje definici sociálního podniku, neboť se zaměřuje i na cíle environmentální a cíle sociální. Konkrétně pak na zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podporu ekologického zemědělství, pracovní místa a změnu spotřebních vzorců. Také vlastnická a řídicí struktura moštárny odpovídá kritériím společenské odpovědnosti při podnikání (Johanisova 2005).
* Pro potřeby informačního rámečku kategorizovat:
+
 
 +
Moštárna zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři místní obyvatele na částečné stálé úvazky. Společně se sezonními brigádníky moštárny vytváří 3 - 4 přepočtených pracovních úvazků. Část brigádníků přitom tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby.
 +
 
 +
Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:
 +
*zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
 +
*zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
 +
*vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
 +
*díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…
  
a) kauza dořešená/nedořešená
+
Existence moštárny přispívá k zachování biodiverzity bělokarpatských odrůd jablek. Ty tak zůstávají zachovány pro další generace. Moštárna zaručuje dobré výkupní ceny a majitelé tak mají motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy.
  
b) pozitivní/smíšený/negativní dopad na žp (zejména na ochranu žp)
+
Úspěchu bylo dosaženo díky systematickému naplňování cílů, které si stanovila nevládní organizace. Přínosy moštárny z jejího hlediska jsou následující:
 +
*podpora a propagace ekologického zemědělství
 +
*zpracování místní ovocnářské produkce
 +
*zachování krajinného rázu a rozmanitosti
 +
*podpora místních obyvatel (díky rozvoji místní ekonomiky a tvorbě pracovních příležitostí)
 +
*možnost šířit získané zkušenosti ve výukových programech
  
c) pozitivní/smíšený/negativní dopad na místní komunitu (sociální = zda byl konflikt vyřešen, přetrvává, nebo dokonce prohlouben či vyvstal nový)
+
Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:
 +
*zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
 +
*zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
 +
*vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
 +
*díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…
  
* Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav
 
* Případně srovnání s obdobnými případy
 
 
==Odkazy/Literatura==
 
==Odkazy/Literatura==
* (zde je možno rozšířit popis případu – v PS na web je tak možno se soustředit na role aktérů)
+
* Johanisova, Nadia. 2005. Living in the Cracks: A Look at Rural Society Enterprises in Britain and the Czech Republic. Dublin: FEASTA. http://www.feasta.org/documents/living_in_the_cracks/.
 +
* Labohý, Jan, ed. 2013. Co přinesly projekty v Hostětíně? 20 let na cestě k energetické soběstačnosti. 3., přepracované. Brno: Ekologický Institut Veronica. http://hostetin.veronica.cz/studie.
 +
* Tetera, Václav. 2006. Ovoce Bílých Karpat. Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.
  
 
{{MOSUR}}
 
{{MOSUR}}

Verze z 16. 5. 2014, 10:07



Ekologická obec Hostětín
Místo a rozsah bělokarpatská obec Hostětín a přilehlý region
Téma Hostětínská moštárna
Časový údaj cca od r. 1995
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá
Jaká je komunikace konstruktivní
Forma komunikace tváří v tvář
Úloha vědy a vědců
aktivní zapojení
Výsledek
Kauza nedořešena
Dopad na žp pozitivní
Dopad na místní komunitu pozitivní
Další info
v obci realizovány četné projekty zaměřené na rozvoj environmentálně a sociálně orientované místní ekonomiky
Kontakt
RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica

Podstata případu

V malé bělokarpatské obci Hostětín s 250 obyvateli se již od počátku devadesátých let minulého století rozvíjely projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Jednalo se o kořenovou čistírnu odpadních vod (dokončená 1996), využívání solárních technologií pro ohřev vody i výrobu elektřiny (1997 2011), vytápění téměř celé obce dřevní štěpkou (uvedená do provozu 2000), šetrné veřejné osvětlení (2007), moštárnu s bioprodukcí (funguje od 2000), pasivní dům seminárního Centra Veronica Hostětín (postaven v roce 2006), ukázkovou přírodní zahradu a řadu edukativních prvků, které doprovází tyto stavby.

Modelové projekty v Hostětíně nevznikly z vnějšího popudu. Jsou výsledkem iniciativy jednotlivců, nevládních organizací a místní správy, které hledaly vyvážená řešení, snažily se o uplatnění ekologických principů v místních podmínkách. Série projektů byla zahájena výstavbou vegetační čistírny odpadních vod, jejíž prosazení bylo výsledkem kombinace potřeb ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti, vytrvalé práce starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivity občanského sektoru. Tato práce s sebou přinesla inovační impulz, který podnítil další rozvoj obce v duchu zásad udržitelného rozvoje. Společným jmenovatelem všech projektů pak byla mimo jiné spolupráce obce a neziskového sektoru a využití zkušeností, zejména ze zahraničí. V konečném důsledku pak ucelený soubor projektů v Hostětíně napomáhá na příkladu dobré praxe přiblížit, jak mohou vypadat budoucí udržitelná sídla. Cílem je obec, která se nachází na cestě k energetické soběstačnosti, se silnou a fungující místní ekonomikou, nezatěžující životní prostředí. Vrostlá do krajiny, vědomá si své kulturní historie a přívětivá ke svým občanům i přírodě.

Aktéři – místní hráči

ZO ČSOP Veronica: iniciátor projektu. Dobrovolní ochránci přírody (Český svaz ochránců přírody) chtějí zachovat v Bílých Karpatech tradiční ovocnářství, postupně realizují dlouhodobý program výzkumu a mapování místního genofondu, výsadbu genofondových sadů a podporují zpracování místní ovocnářskou produkci. Výsledkem tohoto široce pojatého ovocnářského programu v Bílých Karpatech se stala stavba moštárny (Tetera 2006). ZO ČSOP Veronica vložilo energii do vytvoření projektových záměrů, jejich zpracovaní, podání a následné organizační činnosti, „projektového managementu“.

Nadace Veronica vstoupila nejen v roli finančního partnera, ale též instituce s vazbami na firemní prostředí a procesy potřebné pro úspěšné podnikání.

Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (OS TBK) – vzniklo ve spolupráci několika nevládních organizací a místních ekologických zemědělců v roce 1998. Cílem je stimulovat místní obyvatele k péči o přírodní zdroje, krajinu a druhovou rozmanitost Bílých Karpat. Formulovalace vize, která měla motivovat místní vlastníky k údržbě a rozvoji sadů prostřednictvím zpracování, odbytu a využití tradičních odrůd ovoce.

Lucemburská nadace Hëllef fir d’Natur – spolupracuje s ZO ČSOP Veronica od r. 1989. Základem spolupráce je přenos zkušeností a adaptace inovativních přístupů k ochraně životního prostředí známých ze zahraničí pro podmínky v České republice. Pomoc při získání grantu na výstavbu moštárny od lucemburského Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničí a potvrdzení úvěru od lucemburské etické banky Alterfinanz.

Významná je role sponzorů, dárců a pomoc dobrovolníků (např. s rekonstrukcí moštárny a první výrobou moštu, s organizací Jablečné slavnosti atd.).

Místní obyvatelé – podporují projekty (moštárna vytváří pracovní místa).

Turisté – do Hostětína dnes přijíždí pro inspiraci odborná a laická veřejnost z České republiky i dalších zemí. Příklad či „model Hostětín“ je využíván jako podpůrný argument při formulaci regionálních strategií i programů podpory udržitelného regionálního rozvoje, včetně programových dokumentů operačních programů financovaných Evropskou unií.

Vysoké školy a experti: Fakulta sociální studií Masarykovy univerzity, obor environmentální studia, a Fakulta ekonomicko správní - využívají moštárnu i další hostětínské projekty jako ukázkový příklad místní ekologické ekonomiky, čerpají data a zkušenosti pro práci studentů a doktorandů a zároveň poskytují nositelům projektu expertízu v oblasti lokální ekonomiky, případně podnikové ekonomiky a marketingu.

Komunikace

Iniciativa zvenčí – aktivity nastartovány díky zaujatým jednotlivcům, kteří prosadili přínos ekologického hospodaření.

Místní správa – od sedmdesátých let obec omezovala stavební uzávěra kvůli neexistenci čištění odpadních vod. Výstavba vegetační čistírny odpadních vod byla prosazena díky vytrvalé práci starosty a okresního úřadu a expertní a osvětové aktivitě občanského sektoru.

Vstřícnost a pohostinnost vůči příchozím včetně studentů (modelový příklad určený k replikaci).

Místní dobrovolníci masivně zapojeni např. do přípravy Jablečné slavnosti, která probíhá každý rok na konci září a je významnou propagační akcí všech hostětínských projektů.

Úloha vědy a vědců

Oboustranně výhodná spolupráce s Fakultou sociální studií Masarykovy univerzity, oborem environmentální studia a též Fakultou ekonomicko správní – využití jako modelový příklad sociálně a environmentálně orientované místní ekonomiky, a na druhé straně uplatnění expertizy.

Zkušenosti a výsledky monitorování hostětínských projektů a procesů s nimi spojených spolu expertízou spolupracovníků ZO ČSOP Veronica kvalifikovaly tuto nevládní organizaci do pozice užitečného partnera akademických institucí v projektech zaměřených na spolupráci NNO a akademické sféry (například projekt MOSUR – Mezioborová síť pro policy development v oblasti udržitelného rozvoje), stejně jako pracoviště poskytující stáže studentům všech stupňů – od bakalářského až po doktorský. V českém prostředí se v tomto ohledu jedná spíše o výjimečnou záležitost.

Závěr

Hostětínská moštárna naplňuje definici sociálního podniku, neboť se zaměřuje i na cíle environmentální a cíle sociální. Konkrétně pak na zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podporu ekologického zemědělství, pracovní místa a změnu spotřebních vzorců. Také vlastnická a řídicí struktura moštárny odpovídá kritériím společenské odpovědnosti při podnikání (Johanisova 2005).

Moštárna zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři místní obyvatele na částečné stálé úvazky. Společně se sezonními brigádníky moštárny vytváří 3 - 4 přepočtených pracovních úvazků. Část brigádníků přitom tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby.

Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:

  • zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
  • zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
  • vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
  • díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…

Existence moštárny přispívá k zachování biodiverzity bělokarpatských odrůd jablek. Ty tak zůstávají zachovány pro další generace. Moštárna zaručuje dobré výkupní ceny a majitelé tak mají motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy.

Úspěchu bylo dosaženo díky systematickému naplňování cílů, které si stanovila nevládní organizace. Přínosy moštárny z jejího hlediska jsou následující:

  • podpora a propagace ekologického zemědělství
  • zpracování místní ovocnářské produkce
  • zachování krajinného rázu a rozmanitosti
  • podpora místních obyvatel (díky rozvoji místní ekonomiky a tvorbě pracovních příležitostí)
  • možnost šířit získané zkušenosti ve výukových programech

Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt provázaný s místní ekonomikou. Realizované projekty byly pak úspěšné z ekologického hlediska, tak ale i z hlediska ekonomického. Díky tomu získaly podporu místních obyvatel, neboť z jejich hlediska byly přínosy následující:

  • zaměstnanost a ekonomické přínosy v lokálním měřítku
  • zachování tradic a podpora sebevědomí („hrdost“ na místní specifika)
  • vznik četných propagačních materiálů o regionu, navazující aktivity, například naučné stezky
  • díky tomu zvýšení atraktivity regionu, příliv návštěvníků…

Odkazy/Literatura

  • Johanisova, Nadia. 2005. Living in the Cracks: A Look at Rural Society Enterprises in Britain and the Czech Republic. Dublin: FEASTA. http://www.feasta.org/documents/living_in_the_cracks/.
  • Labohý, Jan, ed. 2013. Co přinesly projekty v Hostětíně? 20 let na cestě k energetické soběstačnosti. 3., přepracované. Brno: Ekologický Institut Veronica. http://hostetin.veronica.cz/studie.
  • Tetera, Václav. 2006. Ovoce Bílých Karpat. Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

MOSUR.jpeg

<!dočasně deaktivováno </noinclude> -->