Ekologická daňová reforma: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 169: Řádek 169:
 
*COŽP UK: Platforma pro enviromentální fiskální reformu v ČR. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/ >  
 
*COŽP UK: Platforma pro enviromentální fiskální reformu v ČR. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/cz/ >  
 
*Feřtek, T. Nenechte se strašit ekologickou daní. Reflex online, 17. 10. 2005 Dostupné z www < http://www.reflex.cz/Clanek21322.html>  
 
*Feřtek, T. Nenechte se strašit ekologickou daní. Reflex online, 17. 10. 2005 Dostupné z www < http://www.reflex.cz/Clanek21322.html>  
*Petr Gola Jaké ekologické daně se platí v Evropské unii? Měšec.cz, online 31. 3. 2003. Dostupné z www <http://www.mesec.cz/clanky/jake-ekologicke-dane-se-plati-v-evropske-unii/>
+
*Petr Gola Jaké ekologické daně se platí v Evropské unii? Měšec.cz, online 31. 3. 2003. Dostupné z www <http://www.mesec.cz/clanky/jake-ekologicke-dane-se-plati-v-evropske-unii/;  
*Ekologická daňová reforma. Evropská komise – online, 12/01/2007. Dostupné z www <http://ec.europa.eu/news/around/070112_cz_cs.htm >  
 
 
*MOLDAN Bedřich a kol., Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, vydavatelství Karolinum, praha 1997, ISBN: 80-7184-434-9  
 
*MOLDAN Bedřich a kol., Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, vydavatelství Karolinum, praha 1997, ISBN: 80-7184-434-9  
*Principy a harmonogram ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/principy_harmonogram/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf>  
+
*Principy a harmonogram ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/principy_harmonogram/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf;  
  
*Ekologická daňová reforma,Hnutí Duha, online 12.4.2010. dostupné z www <http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf>  
+
*Ekologická daňová reforma,Hnutí Duha, online 12.4.2010. dostupné z www <http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf;  
  
 
*Analýza koncepce ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493>  
 
*Analýza koncepce ekologické daňové reformy, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493>  
  
*Ekologická daňová reforma, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://iris.env.cz/AIS/web-pub2.nsf//cz/edr>  
+
*Ekologická daňová reforma, online 12.4.2010. Dostupné z www <http://iris.env.cz/AIS/web-pub2.nsf//cz/edr;  
  
 
*in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London
 
*in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London
  
 
[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]
 
[[Kategorie:Podnikání]] [[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]

Verze z 16. 3. 2011, 15:28


Úvod

Ke zlepšení životního prostředí lze využít regulačních ekonomických nástrojů; tyto funkce může nejlépe plnit promyšlený systém daní a poplatků uvalených na ekologicky nešetrné produkty. Hlavním smyslem reformy je ekonomický tlak, zvýhodnění ekologicky šetrných produktů a technologií; jejím výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin.

Podstata ekologické daňové reformy je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zvýšit daně a poplatky za životní prostředí: energie a suroviny – jde tedy o snížení přímých daní (například pojistné na sociální zabezpečení nebo daň z příjmů) a zvýšení nepřímých daní (například spotřební daně). Jedná se tedy o přesun od zdanění výrobního faktoru práce ke zdanění statků a služeb, jejichž výrobou a spotřebou vznikají negativní dopady na životní prostředí a ovlivňuje i tím zdraví obyvatelstva. Výnosová neutralita je základním článkem ekologické daňové reformy. Daňové neutrality bylo dosaženo dle Ministerstva životního prostředí v roce 2008, kdy došlo ke sníženým sazbám daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby byla nastolena jednotná daň, a to 15% sazbou a pro firmy se daň snížila z 24% na stávajících 21%. Příspěvky do systému sociálního zabezpečení se ve druhé etapě ekologické daňové reformy snížily o 1,5% vyplacené jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. Pro stát to tedy znamená, že v konečné fázi došlo ke snížení vládních příjmů a pro rok 2009 se jednalo o snížení 11 mld. Kč[1].

Základním principem je, že celková míra zdanění musí zůstat stejná, mění se jen akcenty uvnitř daňového systému. To znamená, že zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí by mělo být kompenzováno snížením jiných daní. V případě České republiky půjde pravděpodobně o daně důchodové. Tato reforma by měla být „fiskálně neutrální“ z hlediska státní pokladny: má vést k volbě struktury daní, která lépe promítá hodnotu životního prostředí do reálných cen v ekonomice. Zároveň se od zlevnění práce očekává nárůst jejího využití - to znamená tolik ceněný pokles nezaměstnanosti.

Odborníci zaměřeni na analýzu ekologické daňové reformy uvádějí několik způsobů, jak v rámci této reformy dosáhnout vytyčených cílů, tedy snížení emisí skleníkových plynů,a to[2]:

  • podporovat energii obnovitelných zdrojů;
  • podporovat technologie čistého uhlí, resp. čistých fosilních paliv;
  • podporovat jadernou energii;
  • podporovat vývoj a výrobu vodíkových a palivových článků;
  • podporovat budování moderních transmisních a distribučních systémů elektřiny;
  • podporovat úsporná řešení u budov, služeb a průmyslu;
  • zdražit energii z neobnovitelných zdrojů.

Přínosy z ekologické daňové reformy

Ekologické přínosy

Hlavním ekologickým přínosem je efektivnější a šetrnější využívání přírodních zdrojů a technologií, které jsou pro životní prostředí méně škodlivé a tím dochází k celkovému zlepšování stávajícího životního prostředí. Zde Hnutí Duha zavádí i pozitivní efekt zelených daní[1], které vedou k čistým a efektivním technologiím a též k celkové modernizaci průmyslové výroby. Dále též očekávanými ekologickými přínosy jsou úspory energií a paliv (emise skleníkových plynu a další škodlivé látky), které ve zvýšené míře škodí zdraví obyvatelstva a způsobují znečištění ovzduší[3].

Sociální přínosy

Hlavním sociální přínosem ekologické daňové reformy je snížení plateb na sociální a zdravotní pojištění, které vedou ke zvýšené motivaci zaměstnavatelů a dalších podniků k vytváření nových pracovních míst. Tím dojde ke zvýšené poptávce po statcích a službách, které jsou náročné na práci a následně k podpoře zaměstnanosti[4]

Ekonomické přínosy

Mezi hlavní ekonomické přínosy je celková inovace technologií a dochází k omezení takových technologií, které jsou škodlivé pro životní prostředí a nahrazením takových technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Tím dochází k tomu, že na trh vstupují takové firmy, které vymýšlejí nové a šetrnější technologie, které povedou ke snižování znečištění životního prostředí[5].

Negativní dopady ekologické daňové reformy

  • vysoká zátěž na domácnosti
  • snížení konkurenceschopnosti podniků v mezinárodním měřítku
  • daňové úniky, spekulace, snadná zneužitelnost
  • nekoncepčnost v rámci daňového systému
  • neúčinnost ve vztahu k hlavnímu cíli[6]

Současný stav

Evropská unie požaduje, aby se minimální ceny českých energetických produktů, zejména zemního plynu, tuhých paliv a elektřiny, od 1. ledna 2008 vyrovnaly minimálním cenám produktů evropských. Nevyhnutelné zdražování se naše vláda rozhodla kompenzovat právě ekologickou daňovou reformou.

Daňová reforma by měla probíhat ve třech fázích. V první fázi v letech 2008 až 2010 se bude platit ekologická daň z elektřiny a fosilních paliv (černé a hnědé uhlí). V druhé fázi, která proběhne v letech 2010 až 2014, dojde k dalšímu zdanění energií, zejména zemního plynu. Současně bude provedena revize dosavadních ekologických poplatků a opatření v dopravě. V závěrečné fázi, která bude završena v roce 2017, se daně rozšíří na další surovinové zdroje, výrobky a služby[7].

První etapa EDR

První etapa byla zahájena Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Opatření musela být vytvořena tak, aby vstoupila v platnost od 1.1.2008. Hlavním předmětem zdanění v první etapě ekologické daňové reformy jsou pevná paliva, zemní plyn a elektřina. Plátcem daně je každá firma, která je definovaná jako právnická nebo fyzická osoba distribuující konečným spotřebitelům pevná paliva, zemní plyn nebo elektřinu. Od ekologických daní jsou osvobozeny subjekty, které používají elektřinu na specifické účely a dále je osvobozena elektřina, která je vyrobena takovými technologiemi, které nepoškozují životní prostředí. Minimální sazbu daně určuje Směrnice 2003/96/ES. V následující tabulce je představena verze zdanění první etapy Ministerstva financí.

Ekologická daňová reforma v ČR - první etapa
 Daňová sazba Zvýšení cen domácností
 Pevná paliva    EUR 0,3/GJ      10%
 Zemní plyn  EUR  1,1/MWh       vyňaty
 Elektřina  EUR 1/MWh      1%

Zdroj: in: Ekins, P., Speck, S.,: Environmental tax reform, London

Druhá etapa EDR

V této etapě opět dojde ke změnám u daní, které byly zavedeny v první etapě, to znamená u elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Sazby daní se můžou odlišovat, aby došlo ke snížení negativních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Právě ve druhé etapě bude ekologická daňová reforma jedním z nástrojů, kterým se dosáhne národní emisní strop znečišťujících látek. V této etapě bude věnována pozornost na oblast dopravy. V rámci této etapy budou zavedena pro nízkopříjmové domácnosti kompenzační opatření, aby docházelo ke snížení negativních vlivů plynoucí z ekologické daňové reformy na tyto subjekty. V této fázi se spíše jedná o klimaticko-energetickém balíčku a největších efektů by se prostřednictvím evropské politiky mělo dosáhnout v oblasti internalizace externalit a v aktivní politice v boji proti změně klimatu. Z celkového hlediska je druhá fáze zaměřena na stále větší objem emisí přelétavého prachu. Ministrem životního prostředí bylo upozorněno, že v této fázi není zachována výnosová neutralita a v podstatě nejde ani o ekologickou daňovou reformu. 

Třetí etapa EDR

V této etapě dojde ke zhodnocení výsledků účinků a působení prvních dvou etap a vyhodnocení působení ekologické daňové reformy. Energetické daně a poplatky budou vybírání finančními úřady a orgány, aby byla zajištěna výnosová neutratila a tyto příjmy budou použity na snížení daňového zatížení práce.

Předmětem zdanění budou produkty a služby, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativnímu dopadu na lidské zdraví a životní prostředí. Například daň za elektřinu vyrobenou z hnědého uhlí bude nejvyšší, z plynu a jádra nižší a z obnovitelných zdrojů žádná. U automobilů bude výše daně stanovena v závislosti na množství vypuštěného CO2 nebo na spotřebě paliva a stáří vozidla.

Komplexní projekt bude řídit ministerstvo životního prostředí, spolu s ministerstvy financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, dopravy, a místního rozvoje. Zelená daňová reforma spočívá v daňové neutralitě neboli částečném přesunu daňového zatížení: zdanění energií bude občanům kompenzováno sníženými odvody na sociální, důchodové či zdravotního pojištění. 


Největší dopady při zvýšené energetické dani zaznamenají domácnosti, které na topení využívají tuhá paliva, nebo jsou centrálně napojena na využívání tepla a nebo pro vytápění využívají zemní plyn. Naopak domácnostem, které využívají plyn na vaření, elektřinu k topení, je předpovězeno snížení energetických výdajů. Z obecného hlediska můžeme říci, že nejvíce budou postiženy za zavedení nového zdanění nízkopříjmové skupiny domácností - důchodci, neúplné rodiny s dětmi[8]. V následující tabulce jsou uvedeny výnosy z ekologické daňové reformy v od roku 2007 do roku 2015.

Očekávané výnosy z EDR v mld. Kč

Rok 

 2007    2009   2011   2013   2015 
 Elektřina      6,4   12  18,5  23,5  27,3
 Hnědé uhlí    3   5,2   7,1   8,4   8,8
 Černé uhlí a koks   1,1   1,1   1,1   1,5   1,8
 Zemní plyn   1,8   1,7   1,6   2,3   2,9
 Motorová  vozidla  21,7  19,9  18,1  16,4  14,7
 Celkem   34   39,5  46,2  51,7  55,6
 Z toho  Domácnosti  40%   37%  35%  34%  33%
 Průmysl  60%  63%  65%  66%  67%

Zdroj: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3119

Odkazy

Externí odkazy


Zdroje

  1. in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London
  2. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493
  3. http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf
  4. http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf
  5. http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf
  6. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33#493
  7. http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/principy_harmonogram/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf
  8. in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London
  • in: Ekins, P., Speck, S., (forthcoming): Environmental tax reform (ETR) : A Policy for sustainable economic growth, Oxford university Press, London