Ekokomunity: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(gramatika)
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
==Definice==
Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti. [[Soubor:ekokomunity1.jpg|thumb|upright=2.8|Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj]]
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[wikipedia:cs:komunita|Komunita]]</ref>
 
==Komunity==
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref>
   
   
V dnešní době je komunita z pohledu lidské společnosti vnímána jako společenství lidí snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism,
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
</ref>  
</ref>  


'''Hlavní rysy komunit:'''<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref>
'''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity:


# Nezávislé na rodinných vztazích
# Nejsou postavené na rodinných vztazích
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
# Vstup je dobrovolný
# Vstup do komunity je dobrovolný
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
# Společná ideologie členů  
# Společná ideologie členů  
Řádek 16: Řádek 18:
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity


Takto je definována většina komunit v západním světě. Komunity jsou formovány s různými cíly např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
'''Důvody vzniku komunit:''' <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref>
*Možnost žít život dle svého.
*Možnost žít život dle svého.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
Řádek 23: Řádek 25:


==Ekokomunity==
==Ekokomunity==
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy, využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.  
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Zelená architektura|Zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
*Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.  
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
*Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.  
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
*Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.  
*'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
*Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby na komunitu, která je pak architektonicky velmi pestrá.  
*Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
**'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
**'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
**'''Moderní''' – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.
V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland<ref>Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]</ref>) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.  


===Odlišnosti od ostatních komunit===
===Odlišnosti od ostatních komunit===


*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.  
*Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.  
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.   
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [[Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě.   
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.  
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.  
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
*Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network <ref>GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty.  
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.  
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, Vol. 14, No. 1, pp. 53-72. Retrieved on: April 9, 2008 </ref>
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref>


== Zdroje ==
== Zdroje ==
Řádek 48: Řádek 54:
=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
   
   
* [[Zelená architektura]]
* [[Ekologická architektura]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Slaměný dům]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní energie]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Alternativní zemědělství]]
* [[Urbanismus]]




=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*[[wikipedia:cs:Komunita|Definice komunity]]
*GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)  
*GEN – Global Ecovillage Network: http://gen.ecovillage.org/regions/index.html (anglicky)  
*GEN - Europe  Global Ecovillage - Europe Network http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html (anglicky)
*GEN - Europe  Global Ecovillage - Europe Network: http://gen-europe.org/ (anglicky)
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)  
*Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky)  
*[[wikipedia:cs:Ekovesnička|Ekovesnička - česká wikipedie]]
*{{Wikipedia cs p|Ekovesnička}}
*[[wikipedia:en:Ecovillage|Ecovillage - anglická wikipedie]]
*{{Wikipedia en|Ecovillage}}
 
 




[[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]]
[[Kategorie:Životní styl]]


[[Kategorie:Skupina D]]
{{licence cc|Brůna, Josef}}

Verze z 12. 2. 2019, 14:52

Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti.

Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj

Komunity

Komunita (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. [1]

Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.[2]

Hlavní rysy komunit,[3] platné i pro ekokomunity:

  1. Nejsou postavené na rodinných vztazích
  2. Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
  3. Vstup do komunity je dobrovolný
  4. Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
  5. Společná ideologie členů
  6. Nějaká forma společného vlastnictví
  7. Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Důvody vzniku komunit: [4]

  • Možnost žít život dle svého.
  • Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
  • Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
  • Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

Ekokomunity

Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.[4] Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.

  • Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.
  • Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy, využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.
  • Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.
  • Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
  • Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky zelené architektury, lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
    • Tradiční – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
    • Minimalistický – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
    • Moderní – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.

V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland[5]) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.

Odlišnosti od ostatních komunit

  • Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
  • Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
  • Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.
  • Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
  • Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
  • Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network [6], jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.
  • Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. [7]
  • Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.[8]

Zdroje

  1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580
  2. Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism, Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
  3. Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.
  4. 4,0 4,1 L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.
  5. Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]
  6. GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
  7. Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]
  8. Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.

Odkazy

Související stránky


Externí odkazy

  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecovillage na anglické Wikipedii.