Editace stránky Ekodesignové myšlení
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref> | '''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref> | ||
Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> | Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref> | ||
V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy | V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků. | ||
V rámci ekodesignového myšlení proto můžeme vymezit následující aspekty při promýšlení výrobků (produktový design): | |||
V rámci ekodesignového myšlení | |||
*Funkce | *Funkce | ||
Řádek 40: | Řádek 16: | ||
*Ergonomie | *Ergonomie | ||
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) | *Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts) | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
Řádek 64: | Řádek 32: | ||
==Reference== | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||